Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
2
0.5
0 Ts
2Ts
−Ts
−2Ts
Obrázek 3. Pro získání hodnot možné
použít například podmínku:
if nahod(i)>0..11
f
H(f)
1
0
0. Lze opět použít sadu podmíněných příkazů tvaru:
if dib==[0 0]
symb(i)=1+j;
elseif .5
T
s
0
1/(2T
s
) 1/(Ts
)
−0.4
−0. Funkce rand
vrací náhodné desetinné číslo intervalu (0,1). Impulsní charakteristiku filtru vygenerujeme pomocí funkce rcosine parametry:
RCOSINE(Fd, Fs, TYPE_FLAG, DELAY)
.2
0
0.
2.2: Přenos impulsní charakteristika filtru typu raised cosine pro tři různé
hodnoty β
1.4
0. [0,1].
Můžete použít například funkce rand cyklu for nebo funkci randsrc. Nyní třeba jednotlivým dvojicím bitů (dibitům) přiřadit souřadnice (komplexní)
dle konstelačního diagramu. definici nezbytných konstant (vzorkovací frekvenci nastavte 10kHz, symbolo-
vou frekvenci kHz) nejprve vygenerujeme náhodnou posloupnost nul jedniček.
Konstelační diagram pak získáme pomocí funkce plot parametrem ’.5
bity(i)=1;
else
bity(i)=0;
Funkce randsrc vrací přímo prvky definované abecedy, např.8
1
t[s]
1
0
0.6
0.
3..’, případně je
možné použít funkci scatterplot
