Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Napětí strmost
čela vlny. Model kovové elektrody jako isolátor,
]ehož kopií. 98. 53, 62, 76. Měří napětím, aby nevznikla polari-
sace. 186. *)
p zkoušení pole vzduchu kol isolátoru, jehož dielektrická
konstanta zhotoví model galvanicky vodivé hmoty, jenž se
nonoří lázně elektrolytu. Přívod sondě isoluje, aby nerušil
průběh proudových vláken.2) měření hodnot vln běžících ve
dení rychlostí světla mnoho vlivů, jež mohou zkresliti výsledek
měření. 381. porculán přísadou
tuhy. Má-li hmota modelu krát větší vodivost než elektro
lyt, souhlasí průběh proudových vláken elektrolytu modelu
s siločarami vzduchu isolátoru. 241; ETZ 1917, str. ETZ 1915, str.
pouhé odbočení přívodu vedení měřicímu jiskřišti způsobí, že
se přicházející vlna rozdělí dvě nastanou složitější poměry.
8) Burawoy: (1928), str. 99.
Pro měření vyvodí buď jediná vlna, př. Vlny vedení.II. střídavým napětím jež připojí přes
jiskřiště.
.
Zpoždění výboje jiskřiště též ruší, však skoro potlačiti3),
ozáří-li jiskřiště (viz str. 99) vlna, mezi body napětí
AE závislé okamžité poloze vln tvaru čela vlny. 98), nebo vlny sebou
rychle následující, př. Vznik vlny vedení. připojením na
bitého kondensátoru vedení (obr.
29. 47
napětí přeskokové, pak vznikají slabě svítící výboje mající směr
siločar, jež fotografují. 37), takže neruší při nejrychlejších
zjevech. Tento způsob pracný drahý. 220; . Brion Vieweg: Starkstrommesstechnik, str. Jednotlivá měření hodnot mag.
2) Binder: Wanderwellen auf experimenteller Grundlage, Springer, Berlin
1928, str. Způsobí tak 100 vln sek, dají pak snadněji
pozorovat. Průběh proudových čar neb
hladin elektrolytu pak zjistí sondou jako při měření pole,
můstkem nebo kompensací. Tak
W
Obr. vln proudu lze souditi vlnu napětí naopak. Vhodnou hmotou pro vodivý model př. Nádoba elektrolytem býti vzhledem modelu největší,
aby nevznikly velké chyby.
Obr.Springer, 1933,
Berlin.
M Prochází-li na
vedení mezi body (obr. Má-li
se změřiti, nelze ponechati vedení rovné, neboť při tom byl
přívod jiskřišti aspoň stejně dlouhý jako vlastní dráha vln mezi
1 Tato závada skoro odstraní, je-li vedení smyčkové4) (Binder)
*) ETZ 1918, str. zapotřebí tyto rušivé livy zmenšit, nebo vyloučit.
Zjištění tvaru pole (Estorff)
