Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Jednotlivá měření hodnot mag. střídavým napětím jež připojí přes
jiskřiště. 99) vlna, mezi body napětí
AE závislé okamžité poloze vln tvaru čela vlny. Způsobí tak 100 vln sek, dají pak snadněji
pozorovat.
8) Burawoy: (1928), str.2) měření hodnot vln běžících ve
dení rychlostí světla mnoho vlivů, jež mohou zkresliti výsledek
měření.II.
Obr. 381. 220; . 98), nebo vlny sebou
rychle následující, př. Brion Vieweg: Starkstrommesstechnik, str.
pouhé odbočení přívodu vedení měřicímu jiskřišti způsobí, že
se přicházející vlna rozdělí dvě nastanou složitější poměry. Má-li
se změřiti, nelze ponechati vedení rovné, neboť při tom byl
přívod jiskřišti aspoň stejně dlouhý jako vlastní dráha vln mezi
1 Tato závada skoro odstraní, je-li vedení smyčkové4) (Binder)
*) ETZ 1918, str. 37), takže neruší při nejrychlejších
zjevech. porculán přísadou
tuhy. 186. Nádoba elektrolytem býti vzhledem modelu největší,
aby nevznikly velké chyby. Má-li hmota modelu krát větší vodivost než elektro
lyt, souhlasí průběh proudových vláken elektrolytu modelu
s siločarami vzduchu isolátoru. 99. Přívod sondě isoluje, aby nerušil
průběh proudových vláken. Průběh proudových čar neb
hladin elektrolytu pak zjistí sondou jako při měření pole,
můstkem nebo kompensací. Tento způsob pracný drahý. vln proudu lze souditi vlnu napětí naopak. Vhodnou hmotou pro vodivý model př.
M Prochází-li na
vedení mezi body (obr.
29.Springer, 1933,
Berlin. Napětí strmost
čela vlny. Vlny vedení.
Pro měření vyvodí buď jediná vlna, př.
.
2) Binder: Wanderwellen auf experimenteller Grundlage, Springer, Berlin
1928, str. Vznik vlny vedení. 47
napětí přeskokové, pak vznikají slabě svítící výboje mající směr
siločar, jež fotografují. Tak
W
Obr.
Zpoždění výboje jiskřiště též ruší, však skoro potlačiti3),
ozáří-li jiskřiště (viz str. připojením na
bitého kondensátoru vedení (obr. Model kovové elektrody jako isolátor,
]ehož kopií.
Zjištění tvaru pole (Estorff). ETZ 1915, str. *)
p zkoušení pole vzduchu kol isolátoru, jehož dielektrická
konstanta zhotoví model galvanicky vodivé hmoty, jenž se
nonoří lázně elektrolytu. 53, 62, 76. zapotřebí tyto rušivé livy zmenšit, nebo vyloučit. 241; ETZ 1917, str. Měří napětím, aby nevznikla polari-
sace. 98
