Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 68 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zjištění tvaru pole (Estorff). Napětí strmost čela vlny. Průběh proudových čar neb hladin elektrolytu pak zjistí sondou jako při měření pole, můstkem nebo kompensací. 47 napětí přeskokové, pak vznikají slabě svítící výboje mající směr siločar, jež fotografují. Tento způsob pracný drahý. Brion Vieweg: Starkstrommesstechnik, str.2) měření hodnot vln běžících ve­ dení rychlostí světla mnoho vlivů, jež mohou zkresliti výsledek měření. Model kovové elektrody jako isolátor, ]ehož kopií. Vlny vedení. Zpoždění výboje jiskřiště též ruší, však skoro potlačiti3), ozáří-li jiskřiště (viz str. 99) vlna, mezi body napětí AE závislé okamžité poloze vln tvaru čela vlny. 29. 381. . Měří napětím, aby nevznikla polari- sace.Springer, 1933, Berlin. Pro měření vyvodí buď jediná vlna, př.II. *) p zkoušení pole vzduchu kol isolátoru, jehož dielektrická konstanta zhotoví model galvanicky vodivé hmoty, jenž se nonoří lázně elektrolytu. Nádoba elektrolytem býti vzhledem modelu největší, aby nevznikly velké chyby. M Prochází-li na vedení mezi body (obr. 2) Binder: Wanderwellen auf experimenteller Grundlage, Springer, Berlin 1928, str. ETZ 1915, str. porculán přísadou tuhy. 37), takže neruší při nejrychlejších zjevech. Přívod sondě isoluje, aby nerušil průběh proudových vláken. 186. 53, 62, 76. střídavým napětím jež připojí přes jiskřiště. Má-li se změřiti, nelze ponechati vedení rovné, neboť při tom byl přívod jiskřišti aspoň stejně dlouhý jako vlastní dráha vln mezi 1 Tato závada skoro odstraní, je-li vedení smyčkové4) (Binder) *) ETZ 1918, str. 220; . zapotřebí tyto rušivé livy zmenšit, nebo vyloučit. Tak W Obr. Má-li hmota modelu krát větší vodivost než elektro­ lyt, souhlasí průběh proudových vláken elektrolytu modelu s siločarami vzduchu isolátoru. Způsobí tak 100 vln sek, dají pak snadněji pozorovat. pouhé odbočení přívodu vedení měřicímu jiskřišti způsobí, že se přicházející vlna rozdělí dvě nastanou složitější poměry. vln proudu lze souditi vlnu napětí naopak. 98. 241; ETZ 1917, str. 99. 8) Burawoy: (1928), str. Vznik vlny vedení. připojením na­ bitého kondensátoru vedení (obr. Vhodnou hmotou pro vodivý model př. Jednotlivá měření hodnot mag. 98), nebo vlny sebou rychle následující, př. Obr