Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
186. vln proudu lze souditi vlnu napětí naopak. 98. 98), nebo vlny sebou
rychle následující, př. 381.
pouhé odbočení přívodu vedení měřicímu jiskřišti způsobí, že
se přicházející vlna rozdělí dvě nastanou složitější poměry. Tento způsob pracný drahý. Vhodnou hmotou pro vodivý model př. Brion Vieweg: Starkstrommesstechnik, str. střídavým napětím jež připojí přes
jiskřiště. Vlny vedení. připojením na
bitého kondensátoru vedení (obr. *)
p zkoušení pole vzduchu kol isolátoru, jehož dielektrická
konstanta zhotoví model galvanicky vodivé hmoty, jenž se
nonoří lázně elektrolytu. Nádoba elektrolytem býti vzhledem modelu největší,
aby nevznikly velké chyby. zapotřebí tyto rušivé livy zmenšit, nebo vyloučit. 220; . Model kovové elektrody jako isolátor,
]ehož kopií. Vznik vlny vedení.Springer, 1933,
Berlin.
Zjištění tvaru pole (Estorff).II. porculán přísadou
tuhy. Napětí strmost
čela vlny. Má-li
se změřiti, nelze ponechati vedení rovné, neboť při tom byl
přívod jiskřišti aspoň stejně dlouhý jako vlastní dráha vln mezi
1 Tato závada skoro odstraní, je-li vedení smyčkové4) (Binder)
*) ETZ 1918, str. Způsobí tak 100 vln sek, dají pak snadněji
pozorovat.
29.
Obr. 99) vlna, mezi body napětí
AE závislé okamžité poloze vln tvaru čela vlny. Jednotlivá měření hodnot mag. 37), takže neruší při nejrychlejších
zjevech. Měří napětím, aby nevznikla polari-
sace. 241; ETZ 1917, str.
Zpoždění výboje jiskřiště též ruší, však skoro potlačiti3),
ozáří-li jiskřiště (viz str.2) měření hodnot vln běžících ve
dení rychlostí světla mnoho vlivů, jež mohou zkresliti výsledek
měření. ETZ 1915, str. Průběh proudových čar neb
hladin elektrolytu pak zjistí sondou jako při měření pole,
můstkem nebo kompensací. Tak
W
Obr.
. 99.
8) Burawoy: (1928), str.
2) Binder: Wanderwellen auf experimenteller Grundlage, Springer, Berlin
1928, str. Má-li hmota modelu krát větší vodivost než elektro
lyt, souhlasí průběh proudových vláken elektrolytu modelu
s siločarami vzduchu isolátoru. 53, 62, 76. 47
napětí přeskokové, pak vznikají slabě svítící výboje mající směr
siločar, jež fotografují. Přívod sondě isoluje, aby nerušil
průběh proudových vláken.
Pro měření vyvodí buď jediná vlna, př.
M Prochází-li na
vedení mezi body (obr
