Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
*)
p zkoušení pole vzduchu kol isolátoru, jehož dielektrická
konstanta zhotoví model galvanicky vodivé hmoty, jenž se
nonoří lázně elektrolytu. 99.
2) Binder: Wanderwellen auf experimenteller Grundlage, Springer, Berlin
1928, str. 53, 62, 76. Přívod sondě isoluje, aby nerušil
průběh proudových vláken. Vznik vlny vedení. 381.2) měření hodnot vln běžících ve
dení rychlostí světla mnoho vlivů, jež mohou zkresliti výsledek
měření. Tento způsob pracný drahý. Nádoba elektrolytem býti vzhledem modelu největší,
aby nevznikly velké chyby. ETZ 1915, str.
. 99) vlna, mezi body napětí
AE závislé okamžité poloze vln tvaru čela vlny. Tak
W
Obr. Brion Vieweg: Starkstrommesstechnik, str. Napětí strmost
čela vlny. porculán přísadou
tuhy.
Obr.
Zpoždění výboje jiskřiště též ruší, však skoro potlačiti3),
ozáří-li jiskřiště (viz str. 98), nebo vlny sebou
rychle následující, př. Průběh proudových čar neb
hladin elektrolytu pak zjistí sondou jako při měření pole,
můstkem nebo kompensací. zapotřebí tyto rušivé livy zmenšit, nebo vyloučit.
8) Burawoy: (1928), str. Model kovové elektrody jako isolátor,
]ehož kopií.
29.
M Prochází-li na
vedení mezi body (obr. Měří napětím, aby nevznikla polari-
sace. Vlny vedení. 47
napětí přeskokové, pak vznikají slabě svítící výboje mající směr
siločar, jež fotografují. 186. 37), takže neruší při nejrychlejších
zjevech. připojením na
bitého kondensátoru vedení (obr.
Pro měření vyvodí buď jediná vlna, př. 241; ETZ 1917, str. vln proudu lze souditi vlnu napětí naopak.II.Springer, 1933,
Berlin. Vhodnou hmotou pro vodivý model př.
Zjištění tvaru pole (Estorff). 98. Jednotlivá měření hodnot mag. Má-li
se změřiti, nelze ponechati vedení rovné, neboť při tom byl
přívod jiskřišti aspoň stejně dlouhý jako vlastní dráha vln mezi
1 Tato závada skoro odstraní, je-li vedení smyčkové4) (Binder)
*) ETZ 1918, str. Má-li hmota modelu krát větší vodivost než elektro
lyt, souhlasí průběh proudových vláken elektrolytu modelu
s siločarami vzduchu isolátoru. 220; . Způsobí tak 100 vln sek, dají pak snadněji
pozorovat. střídavým napětím jež připojí přes
jiskřiště.
pouhé odbočení přívodu vedení měřicímu jiskřišti způsobí, že
se přicházející vlna rozdělí dvě nastanou složitější poměry
