Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Jednotlivá měření hodnot mag. 241; ETZ 1917, str. Přívod sondě isoluje, aby nerušil
průběh proudových vláken. Měří napětím, aby nevznikla polari-
sace. Vznik vlny vedení. 186. 98. Tento způsob pracný drahý. ETZ 1915, str. 53, 62, 76. připojením na
bitého kondensátoru vedení (obr. 99) vlna, mezi body napětí
AE závislé okamžité poloze vln tvaru čela vlny. 99. střídavým napětím jež připojí přes
jiskřiště. Nádoba elektrolytem býti vzhledem modelu největší,
aby nevznikly velké chyby.
pouhé odbočení přívodu vedení měřicímu jiskřišti způsobí, že
se přicházející vlna rozdělí dvě nastanou složitější poměry. Vhodnou hmotou pro vodivý model př. Napětí strmost
čela vlny. 220; .II. *)
p zkoušení pole vzduchu kol isolátoru, jehož dielektrická
konstanta zhotoví model galvanicky vodivé hmoty, jenž se
nonoří lázně elektrolytu.
. Tak
W
Obr. 37), takže neruší při nejrychlejších
zjevech. 381. Průběh proudových čar neb
hladin elektrolytu pak zjistí sondou jako při měření pole,
můstkem nebo kompensací. Vlny vedení.
8) Burawoy: (1928), str.
Zjištění tvaru pole (Estorff). vln proudu lze souditi vlnu napětí naopak.
Zpoždění výboje jiskřiště též ruší, však skoro potlačiti3),
ozáří-li jiskřiště (viz str. zapotřebí tyto rušivé livy zmenšit, nebo vyloučit. Má-li
se změřiti, nelze ponechati vedení rovné, neboť při tom byl
přívod jiskřišti aspoň stejně dlouhý jako vlastní dráha vln mezi
1 Tato závada skoro odstraní, je-li vedení smyčkové4) (Binder)
*) ETZ 1918, str.
M Prochází-li na
vedení mezi body (obr. 98), nebo vlny sebou
rychle následující, př. porculán přísadou
tuhy.
Obr. Má-li hmota modelu krát větší vodivost než elektro
lyt, souhlasí průběh proudových vláken elektrolytu modelu
s siločarami vzduchu isolátoru.
2) Binder: Wanderwellen auf experimenteller Grundlage, Springer, Berlin
1928, str. 47
napětí přeskokové, pak vznikají slabě svítící výboje mající směr
siločar, jež fotografují. Brion Vieweg: Starkstrommesstechnik, str.
29.2) měření hodnot vln běžících ve
dení rychlostí světla mnoho vlivů, jež mohou zkresliti výsledek
měření.
Pro měření vyvodí buď jediná vlna, př. Způsobí tak 100 vln sek, dají pak snadněji
pozorovat. Model kovové elektrody jako isolátor,
]ehož kopií.Springer, 1933,
Berlin
