Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
ETZ 1915, str.
2) Binder: Wanderwellen auf experimenteller Grundlage, Springer, Berlin
1928, str. Vhodnou hmotou pro vodivý model př.
8) Burawoy: (1928), str. Napětí strmost
čela vlny. Tento způsob pracný drahý. Brion Vieweg: Starkstrommesstechnik, str. Vlny vedení.Springer, 1933,
Berlin. 53, 62, 76. střídavým napětím jež připojí přes
jiskřiště. Způsobí tak 100 vln sek, dají pak snadněji
pozorovat. 220; . 37), takže neruší při nejrychlejších
zjevech. *)
p zkoušení pole vzduchu kol isolátoru, jehož dielektrická
konstanta zhotoví model galvanicky vodivé hmoty, jenž se
nonoří lázně elektrolytu.II.
. Přívod sondě isoluje, aby nerušil
průběh proudových vláken. porculán přísadou
tuhy. Měří napětím, aby nevznikla polari-
sace.
Zpoždění výboje jiskřiště též ruší, však skoro potlačiti3),
ozáří-li jiskřiště (viz str. 98), nebo vlny sebou
rychle následující, př. Model kovové elektrody jako isolátor,
]ehož kopií. 47
napětí přeskokové, pak vznikají slabě svítící výboje mající směr
siločar, jež fotografují.
pouhé odbočení přívodu vedení měřicímu jiskřišti způsobí, že
se přicházející vlna rozdělí dvě nastanou složitější poměry. 99) vlna, mezi body napětí
AE závislé okamžité poloze vln tvaru čela vlny.
Pro měření vyvodí buď jediná vlna, př. Vznik vlny vedení. Má-li hmota modelu krát větší vodivost než elektro
lyt, souhlasí průběh proudových vláken elektrolytu modelu
s siločarami vzduchu isolátoru. Má-li
se změřiti, nelze ponechati vedení rovné, neboť při tom byl
přívod jiskřišti aspoň stejně dlouhý jako vlastní dráha vln mezi
1 Tato závada skoro odstraní, je-li vedení smyčkové4) (Binder)
*) ETZ 1918, str.
29. 186. Tak
W
Obr.2) měření hodnot vln běžících ve
dení rychlostí světla mnoho vlivů, jež mohou zkresliti výsledek
měření. Průběh proudových čar neb
hladin elektrolytu pak zjistí sondou jako při měření pole,
můstkem nebo kompensací. připojením na
bitého kondensátoru vedení (obr. 99. zapotřebí tyto rušivé livy zmenšit, nebo vyloučit. 98.
M Prochází-li na
vedení mezi body (obr. Jednotlivá měření hodnot mag. 241; ETZ 1917, str.
Zjištění tvaru pole (Estorff). vln proudu lze souditi vlnu napětí naopak. 381. Nádoba elektrolytem býti vzhledem modelu největší,
aby nevznikly velké chyby.
Obr