Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Obr.
. ETZ 1915, str. Měří napětím, aby nevznikla polari-
sace. Tento způsob pracný drahý.II. Vznik vlny vedení.
Zjištění tvaru pole (Estorff). 186. Tak
W
Obr. 381.
29. Má-li hmota modelu krát větší vodivost než elektro
lyt, souhlasí průběh proudových vláken elektrolytu modelu
s siločarami vzduchu isolátoru. 241; ETZ 1917, str.
2) Binder: Wanderwellen auf experimenteller Grundlage, Springer, Berlin
1928, str. připojením na
bitého kondensátoru vedení (obr. Nádoba elektrolytem býti vzhledem modelu největší,
aby nevznikly velké chyby. střídavým napětím jež připojí přes
jiskřiště. 220; . 98), nebo vlny sebou
rychle následující, př.
8) Burawoy: (1928), str. 47
napětí přeskokové, pak vznikají slabě svítící výboje mající směr
siločar, jež fotografují. Vhodnou hmotou pro vodivý model př. Průběh proudových čar neb
hladin elektrolytu pak zjistí sondou jako při měření pole,
můstkem nebo kompensací. 37), takže neruší při nejrychlejších
zjevech. Vlny vedení. *)
p zkoušení pole vzduchu kol isolátoru, jehož dielektrická
konstanta zhotoví model galvanicky vodivé hmoty, jenž se
nonoří lázně elektrolytu. Přívod sondě isoluje, aby nerušil
průběh proudových vláken. 99. porculán přísadou
tuhy. Brion Vieweg: Starkstrommesstechnik, str.2) měření hodnot vln běžících ve
dení rychlostí světla mnoho vlivů, jež mohou zkresliti výsledek
měření. 99) vlna, mezi body napětí
AE závislé okamžité poloze vln tvaru čela vlny.Springer, 1933,
Berlin. 53, 62, 76.
M Prochází-li na
vedení mezi body (obr. Jednotlivá měření hodnot mag. Má-li
se změřiti, nelze ponechati vedení rovné, neboť při tom byl
přívod jiskřišti aspoň stejně dlouhý jako vlastní dráha vln mezi
1 Tato závada skoro odstraní, je-li vedení smyčkové4) (Binder)
*) ETZ 1918, str.
Pro měření vyvodí buď jediná vlna, př.
pouhé odbočení přívodu vedení měřicímu jiskřišti způsobí, že
se přicházející vlna rozdělí dvě nastanou složitější poměry. zapotřebí tyto rušivé livy zmenšit, nebo vyloučit. vln proudu lze souditi vlnu napětí naopak. 98. Model kovové elektrody jako isolátor,
]ehož kopií.
Zpoždění výboje jiskřiště též ruší, však skoro potlačiti3),
ozáří-li jiskřiště (viz str. Způsobí tak 100 vln sek, dají pak snadněji
pozorovat. Napětí strmost
čela vlny
