Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
hodnota dá
přímo změřit (statickým
neb lampovým voltmet
rem). ETZ 1925, str. Nula pozná
podle výchylky galvanometru Úplné kompensace nedociji,
nemají-li obě napětí touž křivku, což způsobí zejména výboje el. Je-li
zvýšení značné, mohou však nastati doutnavé výboje pole změní. 97)
se přivede mřížce. Rušivé harmonické dají odstranit filtry anodovém obvodě,
lampy, naladěnými základní vlnu jen pak kompensuje. Slámka postaví směru pole, lze ji
promítnouti stinítko tam kresliti siločáry. Pro (do kV) užije zesilovače, jenž napájí
transformátor. 293, 336. Trubice
zazáří při určité síle
pole.
poli. Způsob hodí jen
pro nn. Napětí jeho strany (vn) pak tutéž úlohu jako
E při nn. pokusu tedy
zvýší napětí pole, v
měřeném místě trubka
zasvitne; toho vypočte síla pole při obvyklém napětí.
Hermsdorf-Schomburg Isolatoren Gesellschaft užívá
f Napětí při zkoušení isolátoru nastaví těsně pod
*) CGR 1931, seš.
D do
pole vloží Geisslerova
trubice dlouhá,
bez elektrod, aby ne
zkreslilo pole. Je-li
zesilovací činitel lampy
veliký, není skoro mezi
vláknem mřížkou napětí
t. Nulovým indikátorem elektronová lampa
působící jako usměrňovač mřížkovým usměrněním. skoro rovno na
pětí místa sondy a
pětí odporu ano
dovém obvodě pak st
složku též skoro rovnou
E jejíž ef. bis.
.
torem napětí sondy transformátorem Souhlasí-li p<
ukáže indikátor nulu.
A (Dunikowski) ‘), jež správná
při jakékoli křivce napětí.Měření.
S zjistí pouze tvar (siločar neb hladin);
zkouší krátkým stéblem, volně zavěšeným těžišti dvou
hedvábných vláknech.
Napětí sondy (obr. lze též kompensovat základní vlnu obyčejnou
kompensací, harmonické
pak automatickou kom
pensací
