Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
95).
Voltmetrem (static- <ř"
kým) měří napětí
sondy proti jedné elek
trodě. 45
¿ Komutátor žene něco málo pomaleji
nebo rychleji než synchronně. 95.
e) tenký drátek tvořící větev Wheat-
atoneova můstku. alá napětí St. Není zde třeba nastavovati kartáčky. Pro hodí vodní dělič napětí.
Všechny způsoby viz výše. Elektrické pole.
M (obr.
h) Vibračním galvanometrom, Elektrometrem, Lampovým volt
metrem. Měření el. 94). íímé měření Obr.
P (obr. trubky jsou zataveny drátky
stejně sebe vzdálené různá napětí. Kompensací (viz str. dlouhá skle
něná trubka, kterou protéká voda. Sonda
S (obr. Potíže působí
dělič napětí. 28). Elektrodynamometrem. CIE 1932, Paris,
sešit 24. 979.
2. místo, jehož napětí ěřiti proti
elektrodám neb proti zemi, vloží sonda (malá kovov£
kulička asi mm). Jednotlivá měření hodnot mag. Tvar elektrického pole důležitý při konstrukci nových
přístrojuTf~isolátorů vn. pole
řené hodnoty nejsou el. pole sondou. Pak kmitá galvanometr malým
kmitočtem okolo nulové polohy. RGE (1931), str. 705. Zážehy doutnavky lze pozorovat strobo
skopický (Stells aryssael)2) zvýšit tím přesnost. galvanometrem
s tepelným měničem, neb stykovým neb mechanickým
usměrňovačem. pole. Drátkem jde proud, tím zahřeje zvětší
jeho odpor, což zjistí proudem můstkem,
27.
28. Napětí mezi řídí transformá
<y>—
‘) 1932, str.II. Poněvadž volt- ™
metr větší kapacitu než
sonda tedy značnou
spotřebu, zkreslí pole 0-
V okolí SOndy namě- Qbr.
K (Drewnowski), jež způsob nejpřesnější. 96) sama pole nezkreslí, neboť totéž napětí jako
napětí příslušného místa el. Napětí sondy srovná napětím dě
liče napětí (viz měření str.
f.
. 30), jenž nastaví tak, indiká
tor může byt, jiskřiště, doutnavka, elektronová lampa
neb elstatieký přístroj. Přívod sondy elstaticky
stíní kovovým obalem, vésti možná hladině pole,
aby nedeformoval. můstkem,
správné; místo volt
metru může býti též kulové jiskřiště, ale tutéž vadu
