Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
pole. Drátkem jde proud, tím zahřeje zvětší
jeho odpor, což zjistí proudem můstkem,
27.
28. Sonda
S (obr.II.
2. Zážehy doutnavky lze pozorovat strobo
skopický (Stells aryssael)2) zvýšit tím přesnost. 45
¿ Komutátor žene něco málo pomaleji
nebo rychleji než synchronně. Pro hodí vodní dělič napětí. místo, jehož napětí ěřiti proti
elektrodám neb proti zemi, vloží sonda (malá kovov£
kulička asi mm). Měření el. alá napětí St. Jednotlivá měření hodnot mag. Napětí mezi řídí transformá
<y>—
‘) 1932, str. Potíže působí
dělič napětí. Napětí sondy srovná napětím dě
liče napětí (viz měření str. 28).
P (obr. Tvar elektrického pole důležitý při konstrukci nových
přístrojuTf~isolátorů vn. 30), jenž nastaví tak, indiká
tor může byt, jiskřiště, doutnavka, elektronová lampa
neb elstatieký přístroj.
Všechny způsoby viz výše. pole
řené hodnoty nejsou el. dlouhá skle
něná trubka, kterou protéká voda. 94).
K (Drewnowski), jež způsob nejpřesnější. Kompensací (viz str. Elektrické pole. RGE (1931), str.
. trubky jsou zataveny drátky
stejně sebe vzdálené různá napětí.
h) Vibračním galvanometrom, Elektrometrem, Lampovým volt
metrem. íímé měření Obr. Poněvadž volt- ™
metr větší kapacitu než
sonda tedy značnou
spotřebu, zkreslí pole 0-
V okolí SOndy namě- Qbr.
Voltmetrem (static- <ř"
kým) měří napětí
sondy proti jedné elek
trodě. Pak kmitá galvanometr malým
kmitočtem okolo nulové polohy.
f. pole sondou. Přívod sondy elstaticky
stíní kovovým obalem, vésti možná hladině pole,
aby nedeformoval.
M (obr. galvanometrem
s tepelným měničem, neb stykovým neb mechanickým
usměrňovačem. 979. CIE 1932, Paris,
sešit 24. 705. 95. můstkem,
správné; místo volt
metru může býti též kulové jiskřiště, ale tutéž vadu. 96) sama pole nezkreslí, neboť totéž napětí jako
napětí příslušného místa el.
e) tenký drátek tvořící větev Wheat-
atoneova můstku. Není zde třeba nastavovati kartáčky. 95). Elektrodynamometrem
