Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Sonda
S (obr. 96) sama pole nezkreslí, neboť totéž napětí jako
napětí příslušného místa el. Potíže působí
dělič napětí. Přívod sondy elstaticky
stíní kovovým obalem, vésti možná hladině pole,
aby nedeformoval. Napětí sondy srovná napětím dě
liče napětí (viz měření str.
2.II. 705. Pak kmitá galvanometr malým
kmitočtem okolo nulové polohy. 30), jenž nastaví tak, indiká
tor může byt, jiskřiště, doutnavka, elektronová lampa
neb elstatieký přístroj.
h) Vibračním galvanometrom, Elektrometrem, Lampovým volt
metrem. Napětí mezi řídí transformá
<y>—
‘) 1932, str.
M (obr.
. 94). Zážehy doutnavky lze pozorovat strobo
skopický (Stells aryssael)2) zvýšit tím přesnost. trubky jsou zataveny drátky
stejně sebe vzdálené různá napětí. Elektrodynamometrem.
K (Drewnowski), jež způsob nejpřesnější.
f. Tvar elektrického pole důležitý při konstrukci nových
přístrojuTf~isolátorů vn. 28). pole
řené hodnoty nejsou el. dlouhá skle
něná trubka, kterou protéká voda. Poněvadž volt- ™
metr větší kapacitu než
sonda tedy značnou
spotřebu, zkreslí pole 0-
V okolí SOndy namě- Qbr. Měření el.
Voltmetrem (static- <ř"
kým) měří napětí
sondy proti jedné elek
trodě. alá napětí St. Elektrické pole.
28.
P (obr. CIE 1932, Paris,
sešit 24. 45
¿ Komutátor žene něco málo pomaleji
nebo rychleji než synchronně. íímé měření Obr.
Všechny způsoby viz výše. galvanometrem
s tepelným měničem, neb stykovým neb mechanickým
usměrňovačem. 95. Drátkem jde proud, tím zahřeje zvětší
jeho odpor, což zjistí proudem můstkem,
27. pole sondou. můstkem,
správné; místo volt
metru může býti též kulové jiskřiště, ale tutéž vadu. Jednotlivá měření hodnot mag. Není zde třeba nastavovati kartáčky. místo, jehož napětí ěřiti proti
elektrodám neb proti zemi, vloží sonda (malá kovov£
kulička asi mm). pole. Pro hodí vodní dělič napětí.
e) tenký drátek tvořící větev Wheat-
atoneova můstku. Kompensací (viz str. 979. RGE (1931), str. 95)
