Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Drátkem jde proud, tím zahřeje zvětší
jeho odpor, což zjistí proudem můstkem,
27. pole
řené hodnoty nejsou el.II.
h) Vibračním galvanometrom, Elektrometrem, Lampovým volt
metrem. alá napětí St. Kompensací (viz str. Měření el. Tvar elektrického pole důležitý při konstrukci nových
přístrojuTf~isolátorů vn. 979.
P (obr. 94).
2.
Voltmetrem (static- <ř"
kým) měří napětí
sondy proti jedné elek
trodě. galvanometrem
s tepelným měničem, neb stykovým neb mechanickým
usměrňovačem. Zážehy doutnavky lze pozorovat strobo
skopický (Stells aryssael)2) zvýšit tím přesnost. Přívod sondy elstaticky
stíní kovovým obalem, vésti možná hladině pole,
aby nedeformoval. Pro hodí vodní dělič napětí.
Všechny způsoby viz výše. 95). Napětí mezi řídí transformá
<y>—
‘) 1932, str.
K (Drewnowski), jež způsob nejpřesnější. dlouhá skle
něná trubka, kterou protéká voda. Sonda
S (obr. Poněvadž volt- ™
metr větší kapacitu než
sonda tedy značnou
spotřebu, zkreslí pole 0-
V okolí SOndy namě- Qbr. Elektrické pole. 705. 95.
28. Není zde třeba nastavovati kartáčky. 30), jenž nastaví tak, indiká
tor může byt, jiskřiště, doutnavka, elektronová lampa
neb elstatieký přístroj. Napětí sondy srovná napětím dě
liče napětí (viz měření str. trubky jsou zataveny drátky
stejně sebe vzdálené různá napětí. Jednotlivá měření hodnot mag. můstkem,
správné; místo volt
metru může býti též kulové jiskřiště, ale tutéž vadu.
. Pak kmitá galvanometr malým
kmitočtem okolo nulové polohy. CIE 1932, Paris,
sešit 24.
f. Elektrodynamometrem. RGE (1931), str. 96) sama pole nezkreslí, neboť totéž napětí jako
napětí příslušného místa el. pole. Potíže působí
dělič napětí. místo, jehož napětí ěřiti proti
elektrodám neb proti zemi, vloží sonda (malá kovov£
kulička asi mm). pole sondou.
e) tenký drátek tvořící větev Wheat-
atoneova můstku. 28). íímé měření Obr.
M (obr. 45
¿ Komutátor žene něco málo pomaleji
nebo rychleji než synchronně
