Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Jednotlivá měření hodnot mag.
K (Drewnowski), jež způsob nejpřesnější. Napětí mezi řídí transformá
<y>—
‘) 1932, str. Elektrické pole. Elektrodynamometrem. Tvar elektrického pole důležitý při konstrukci nových
přístrojuTf~isolátorů vn. íímé měření Obr. pole
řené hodnoty nejsou el.
. alá napětí St.
P (obr. 979. Není zde třeba nastavovati kartáčky. dlouhá skle
něná trubka, kterou protéká voda.
h) Vibračním galvanometrom, Elektrometrem, Lampovým volt
metrem. Měření el. 45
¿ Komutátor žene něco málo pomaleji
nebo rychleji než synchronně. můstkem,
správné; místo volt
metru může býti též kulové jiskřiště, ale tutéž vadu.
f. Potíže působí
dělič napětí.
M (obr. 705. Přívod sondy elstaticky
stíní kovovým obalem, vésti možná hladině pole,
aby nedeformoval.
2. Zážehy doutnavky lze pozorovat strobo
skopický (Stells aryssael)2) zvýšit tím přesnost. 28). místo, jehož napětí ěřiti proti
elektrodám neb proti zemi, vloží sonda (malá kovov£
kulička asi mm). pole. Pro hodí vodní dělič napětí.
e) tenký drátek tvořící větev Wheat-
atoneova můstku. Pak kmitá galvanometr malým
kmitočtem okolo nulové polohy. Sonda
S (obr. trubky jsou zataveny drátky
stejně sebe vzdálené různá napětí. Napětí sondy srovná napětím dě
liče napětí (viz měření str.
Všechny způsoby viz výše.
Voltmetrem (static- <ř"
kým) měří napětí
sondy proti jedné elek
trodě. 95). 94). 96) sama pole nezkreslí, neboť totéž napětí jako
napětí příslušného místa el. 30), jenž nastaví tak, indiká
tor může byt, jiskřiště, doutnavka, elektronová lampa
neb elstatieký přístroj. CIE 1932, Paris,
sešit 24. 95. Kompensací (viz str. pole sondou.
28. galvanometrem
s tepelným měničem, neb stykovým neb mechanickým
usměrňovačem. Drátkem jde proud, tím zahřeje zvětší
jeho odpor, což zjistí proudem můstkem,
27. Poněvadž volt- ™
metr větší kapacitu než
sonda tedy značnou
spotřebu, zkreslí pole 0-
V okolí SOndy namě- Qbr. RGE (1931), str.II
