Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
o) (E
str.Měření. 92) se
pracuje. měřený proud sinusový. 91. 144) není odpor celého můstku
s galvanometrem stálý, rostoucím proudem klesá může zkresliti
křivky napětí neb proudu. Vlivem
křivosti charakteristiky obr.
. Tvar vlny
nemá přesnost vlivu. 200). vého usměrňovače. Přístroje cejchují sinu
sovým proudem; chyby vznikají není-li
Obr. Odpor závisí též teplotě; chyby tím
způsobené jsou kol teploty 20° asi 0'15°/o kapacita
Obr.
Stupnice malou část při začátku
rovnoměrná. Ocejchuje-li se
ss galvanometr přímo ef.
*) RGE II, (1930) str. Tak při obdél
níku místo sinusovlsy ukáže přístroj asi
o 11% větší ef. hodnoty st. Usměrňovači ventily jsou můstku podle obr. 92. 93) žene motorkem syn
chronně měřeným proudem. Segmenty střídavě připojují na
kroužky jim přivádí proud. Ett 1932, str. 361.
a, jím jde měřený proud měřiti (Weston, Newark,
USA.
d) o
mutátor kovovým segmenty (obr.
¡Si při asi do
0'03 Výchylka galvanometru úměr
ná čtverci ef.
ventilů piisobí.
p) Výchylka je
přibližně úměrná střední hodnotě st. Lze tak měřiti od
několika 0-0 asi 310 3A. Kartáčky jim se
odebírá proud pro galvanometr dají proti komutátoru natočit,
a najde tak místo, kde usměrnění nejúplnější největší vý
chylka. Usměrňovači můstek. Komutátor. Zhruba ukazují přístroje každý kc
o 0-25 0'5°/o méně než správná 'hodnota. hodnotou, je
stupnice kvadratická.). Charakteristika styko-
Obr. 412). Vhodné jsou též usměrňovače vibrační (viz str. hodnotu než skutečná. Měření různou
povahu podle toho, které části charakteristiky (obr. 91. 93