Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Toho lze užít jen tam, kde lze měřenému proudu vložit cesty
kondensátor, tedy hlavně při vyšších napětích.
Články jsou konstantanu manganinu, tloušťky ji, šířky 0'2 ;
celkový odpor vzbudí 22’5 ¡xV (Kipp Zonen, elft). Thermogal
vanometr (Duddell). 89) zahřívá topným drátkem b,
kterým jde měřený proud. 88)
jsou termoelementy.
Ip
-WAV-
Obr. Měření Obr.
y) Term očlánek (obr. 90) (thermogalvanometr); zahřívá topným drátkem
Obr. 90.
a) Nejjednodušeji podle
obr. přesnost
T r
Obr. hodnota proudu. proud =
E C/fŠT- ■(A, ,,F kde zápalné napětí doutnavky.II. Tepelný Obr. Pak ef.
b) Užije-li se
vodiče, kterým jde měřený proud oteplení termočlánku, ss
galvanometrem změřiti-termoemsa tím ef. 86. 89. Ohřátí
závisí čtverci ef. žije-li však šuntů neb předřadě-
ných odporů, lze měřit asi
do kc. Toto uspořá
dání nedá cejchovat ss
proudem, neboť vadí pře
chodný odpor který je
společný měřenému proudu
i obvodu galvanometru. Tepelný měnič
st proudu doutnavkou. (Klemenčič). 87. měnič (Klemenčič).
8) Duddel užívá termočlánku přímo otáčivé cívce galvano
metru (obr.). 88. Přístrojem měří od
30 600 V. proudem místa styku ohřejí vzniknou
emsy, které sčítají pro galvanometr, ale nepůsobí obvodě.). Jednotlivá měření hodnot mag. Obojí vzduchoprázdně baňce (Cam
bridge Instrument Co.
hodnoty proudu, tak
že stupnice kvadra
tická. 43
tak, aby doutnavka právě zapalovala.
. Tepelný
měnič (Cambridge
Instrument Co. Dva
drátky různých
kovů stýkají ři
průchodu proudu se
drátky zahřejí vznik
ne termoems, kterou měří
galvauometr. (Kipp Zonen).
nepůsobí ani tvar křivky proudu, ani kmitočet, lze měřiti při
n kmitočtech (rádio).
(3) můstku (obr
