Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
hodnota proudu. 86. Měření Obr.
y) Term očlánek (obr. 90) (thermogalvanometr); zahřívá topným drátkem
Obr. Thermogal
vanometr (Duddell). 89. 87.). Obojí vzduchoprázdně baňce (Cam
bridge Instrument Co. 89) zahřívá topným drátkem b,
kterým jde měřený proud. žije-li však šuntů neb předřadě-
ných odporů, lze měřit asi
do kc. 88)
jsou termoelementy. Tepelný Obr. Tepelný měnič
st proudu doutnavkou.
nepůsobí ani tvar křivky proudu, ani kmitočet, lze měřiti při
n kmitočtech (rádio).).
(3) můstku (obr.
8) Duddel užívá termočlánku přímo otáčivé cívce galvano
metru (obr. Pak ef.
. proudem místa styku ohřejí vzniknou
emsy, které sčítají pro galvanometr, ale nepůsobí obvodě.
hodnoty proudu, tak
že stupnice kvadra
tická. Ohřátí
závisí čtverci ef. měnič (Klemenčič).
a) Nejjednodušeji podle
obr. Toto uspořá
dání nedá cejchovat ss
proudem, neboť vadí pře
chodný odpor který je
společný měřenému proudu
i obvodu galvanometru. Jednotlivá měření hodnot mag. Dva
drátky různých
kovů stýkají ři
průchodu proudu se
drátky zahřejí vznik
ne termoems, kterou měří
galvauometr. 90. (Klemenčič). přesnost
T r
Obr.
b) Užije-li se
vodiče, kterým jde měřený proud oteplení termočlánku, ss
galvanometrem změřiti-termoemsa tím ef. proud =
E C/fŠT- ■(A, ,,F kde zápalné napětí doutnavky. 43
tak, aby doutnavka právě zapalovala. Tepelný
měnič (Cambridge
Instrument Co. 88.
Ip
-WAV-
Obr. (Kipp Zonen).
Články jsou konstantanu manganinu, tloušťky ji, šířky 0'2 ;
celkový odpor vzbudí 22’5 ¡xV (Kipp Zonen, elft).II. Přístrojem měří od
30 600 V.
Toho lze užít jen tam, kde lze měřenému proudu vložit cesty
kondensátor, tedy hlavně při vyšších napětích
