Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Toho lze užít jen tam, kde lze měřenému proudu vložit cesty
kondensátor, tedy hlavně při vyšších napětích.
y) Term očlánek (obr. 86. proudem místa styku ohřejí vzniknou
emsy, které sčítají pro galvanometr, ale nepůsobí obvodě.
a) Nejjednodušeji podle
obr. Pak ef. měnič (Klemenčič).
(3) můstku (obr. Přístrojem měří od
30 600 V. (Kipp Zonen). přesnost
T r
Obr. 87. Měření Obr.
b) Užije-li se
vodiče, kterým jde měřený proud oteplení termočlánku, ss
galvanometrem změřiti-termoemsa tím ef. 88. 90. 89. Ohřátí
závisí čtverci ef. Thermogal
vanometr (Duddell).). Tepelný měnič
st proudu doutnavkou.
Ip
-WAV-
Obr. 89) zahřívá topným drátkem b,
kterým jde měřený proud.
Články jsou konstantanu manganinu, tloušťky ji, šířky 0'2 ;
celkový odpor vzbudí 22’5 ¡xV (Kipp Zonen, elft). hodnota proudu. žije-li však šuntů neb předřadě-
ných odporů, lze měřit asi
do kc.II. Tepelný Obr. Tepelný
měnič (Cambridge
Instrument Co.
8) Duddel užívá termočlánku přímo otáčivé cívce galvano
metru (obr.
. 88)
jsou termoelementy. Obojí vzduchoprázdně baňce (Cam
bridge Instrument Co.
hodnoty proudu, tak
že stupnice kvadra
tická. Jednotlivá měření hodnot mag. proud =
E C/fŠT- ■(A, ,,F kde zápalné napětí doutnavky. 43
tak, aby doutnavka právě zapalovala. 90) (thermogalvanometr); zahřívá topným drátkem
Obr.). (Klemenčič). Toto uspořá
dání nedá cejchovat ss
proudem, neboť vadí pře
chodný odpor který je
společný měřenému proudu
i obvodu galvanometru.
nepůsobí ani tvar křivky proudu, ani kmitočet, lze měřiti při
n kmitočtech (rádio). Dva
drátky různých
kovů stýkají ři
průchodu proudu se
drátky zahřejí vznik
ne termoems, kterou měří
galvauometr
