Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
90. Tepelný
měnič (Cambridge
Instrument Co.
.
Ip
-WAV-
Obr.
y) Term očlánek (obr. Jednotlivá měření hodnot mag. hodnota proudu. (Klemenčič). 86.
a) Nejjednodušeji podle
obr. přesnost
T r
Obr. Obojí vzduchoprázdně baňce (Cam
bridge Instrument Co. Tepelný Obr. Tepelný měnič
st proudu doutnavkou. 87. Ohřátí
závisí čtverci ef. žije-li však šuntů neb předřadě-
ných odporů, lze měřit asi
do kc. proud =
E C/fŠT- ■(A, ,,F kde zápalné napětí doutnavky. (Kipp Zonen). Měření Obr.
8) Duddel užívá termočlánku přímo otáčivé cívce galvano
metru (obr.
(3) můstku (obr. 89) zahřívá topným drátkem b,
kterým jde měřený proud. Thermogal
vanometr (Duddell). 43
tak, aby doutnavka právě zapalovala. 88. Dva
drátky různých
kovů stýkají ři
průchodu proudu se
drátky zahřejí vznik
ne termoems, kterou měří
galvauometr. měnič (Klemenčič).
b) Užije-li se
vodiče, kterým jde měřený proud oteplení termočlánku, ss
galvanometrem změřiti-termoemsa tím ef.
Toho lze užít jen tam, kde lze měřenému proudu vložit cesty
kondensátor, tedy hlavně při vyšších napětích.II.
nepůsobí ani tvar křivky proudu, ani kmitočet, lze měřiti při
n kmitočtech (rádio).
hodnoty proudu, tak
že stupnice kvadra
tická. Pak ef.). 90) (thermogalvanometr); zahřívá topným drátkem
Obr. 88)
jsou termoelementy. 89. Přístrojem měří od
30 600 V.). proudem místa styku ohřejí vzniknou
emsy, které sčítají pro galvanometr, ale nepůsobí obvodě. Toto uspořá
dání nedá cejchovat ss
proudem, neboť vadí pře
chodný odpor který je
společný měřenému proudu
i obvodu galvanometru.
Články jsou konstantanu manganinu, tloušťky ji, šířky 0'2 ;
celkový odpor vzbudí 22’5 ¡xV (Kipp Zonen, elft)
