Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Ohřátí
závisí čtverci ef. měnič (Klemenčič).
hodnoty proudu, tak
že stupnice kvadra
tická. Měření Obr. 89. 43
tak, aby doutnavka právě zapalovala. 87. Toto uspořá
dání nedá cejchovat ss
proudem, neboť vadí pře
chodný odpor který je
společný měřenému proudu
i obvodu galvanometru. Dva
drátky různých
kovů stýkají ři
průchodu proudu se
drátky zahřejí vznik
ne termoems, kterou měří
galvauometr. Tepelný Obr. Přístrojem měří od
30 600 V.
b) Užije-li se
vodiče, kterým jde měřený proud oteplení termočlánku, ss
galvanometrem změřiti-termoemsa tím ef. (Kipp Zonen). přesnost
T r
Obr.
. Thermogal
vanometr (Duddell). Tepelný
měnič (Cambridge
Instrument Co. Obojí vzduchoprázdně baňce (Cam
bridge Instrument Co.
Ip
-WAV-
Obr.
a) Nejjednodušeji podle
obr.II. 90) (thermogalvanometr); zahřívá topným drátkem
Obr.
y) Term očlánek (obr.
8) Duddel užívá termočlánku přímo otáčivé cívce galvano
metru (obr. Jednotlivá měření hodnot mag. hodnota proudu. Tepelný měnič
st proudu doutnavkou.
(3) můstku (obr.
Články jsou konstantanu manganinu, tloušťky ji, šířky 0'2 ;
celkový odpor vzbudí 22’5 ¡xV (Kipp Zonen, elft). (Klemenčič). Pak ef. 90. žije-li však šuntů neb předřadě-
ných odporů, lze měřit asi
do kc. 89) zahřívá topným drátkem b,
kterým jde měřený proud.
Toho lze užít jen tam, kde lze měřenému proudu vložit cesty
kondensátor, tedy hlavně při vyšších napětích. proud =
E C/fŠT- ■(A, ,,F kde zápalné napětí doutnavky. 88.).). proudem místa styku ohřejí vzniknou
emsy, které sčítají pro galvanometr, ale nepůsobí obvodě. 88)
jsou termoelementy.
nepůsobí ani tvar křivky proudu, ani kmitočet, lze měřiti při
n kmitočtech (rádio). 86
