Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Elektro-
(Lippmann). Měnič fáze
se nahradit třemi posuvnými odpory, připojenými trojfázovou *
síť. Povrchově napětí rtuti mění podle po
tenciálu mezi kapalinou. 22). Přístrojem zjistit složení roz
toků velm zředených. Měřený proud prochází
odporem mřížkovém obvodě lampy zjistí změny anodo
vého proudu.
c) 1).
2. Průhyb pozoruje mikroskopem dosáhlo citlivosti
10—11 A/mm. Proud vypočte na
pětí, jež něm vznikne. Doby kyvu jsou několik ms, není-li tlumení. ěří se: m
(str.
b) Měřený proud prochází od
porem.^>
0brelekt^metrrnl 26‘ St.. Dělá Poulenc
Frěres, Paris.
b) Vibračním galvanometrem str. (galvanometry). 34). dynamometrem str.29),y) (obr.
1.
623. Zy. Cívka napětí napájí měniče fáze
co největším napětím, cívkou proudu jde měřený proud. alá napětí ss. 1617; GER 1932, str. hodnota napětí kondensátoru jenž nastaví
1j Viz lampový voltmetr, str. P25. (viz str.
. se
v jím vede měřený proud. Tím mění me-
íúskus svislé kapiláře (obr.
b) (vizstr.20), |3) str.
2. 677. 20. 29).
e) (Lipp-
m ann). ETZ 1929, str.ýš.5) Dvěma běžci nich odebrat napětí jakékoliv fázi.
2.
prohne. Dělá Cambridge Co, Edel-
inann, Kipp j. (viz str.20). 29). 85). Eáze na
pětí nastaví tak, nastane maximální výchylka.86)
se měří max. Tyto
galvanometry jsou pro vědecké úěely.Měření. registrující lqíivku proud napětí při ele-
ktrolyse.
Mikroskopem zjistí ažJLOOQiy. Viz úvod, str. žije-li zvýšení citlivosti lampových zesilovačů,2) 4
dá změřit 10—18A.ením menisku měří napětí.
25. 1931, str. Obě rtuťové
elektrody jsou odděleny zředěnou kyse
linou sírovou. 25). Napětí, které něm měřený proud způsobí, pak měří
elektrometrem str. 1932, str. . Elektrodynamometr na
m alý proud lze též provisovati4) wattmetru
s malým rozsahem proudu.
b) (viz str. 25). Sem patří Heyjovského polaro
g f3). Jednou elektrodou jest kapka rtuti, stále
se obnovující
