Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Obr. 83. Ochranná elektroda uzemní buď přímo nebo
přes vhodnou impedanci tak, aby mezi body nebylo na
pětí. Velmi malé proudy napětí. 133-2. můstek) může býti též stíněn, aby nepůsobilo rozpty
lové pole.
Teplota mění kapacitu 'l°/0na Uhel ztrát asi min. Skleněný kondensátor (sklo
minos Jenaer Glaswerk, Schott
& Gen.
2.
. Vzduchový kondensátor válcovitý (Petersen) (obr. Přívod přístroji přístroj
sám (na př.2)
24. 84). Malé proudy ss.
3. nejmenší proudy jsou
galvanometry otáčivým magnetem (je
hlové) str. Strunový galvano-
metr. Většinou lze však zanedbati. 15).
1. Pak kapacita mezi mezi bez vlivu.
b. Jehlové jsou citlivější. Kondensátor stlačeným
plynem (dusík) pro určitou
kapacitu menší rozměry než vzduš
ný; HB. pro napětí kV, kapacitou 2000 cm. [ednotlivá měření hodnot mag. vzduchový kondensátor není
zcela beze ztrát. při c. obou
se stoupající citlivostí roste doba kyvu,
takže při velké citlivosti práce zdržuje.
Tuto nevýhodu nemají y
s (obr. Brion Vieweg: Starkstrommess-
technik, str.
4. Přesnost 5°/0. Stíněný kondensátor měřicí
přístroj.
Druhy kondensátorů j
1.II. další; Springer, 1933, Berlin. Kondensátor Petersenův. Porcu lánový1) kondensátor dělá Hermsdorf-Schomburg m. Má
elektrody ochranné elektrody 2. 82. úzké mezeře mezi
póly silného elektromagnetu jest napiato vlákno zlata, pla
tiny neb postříbřeného křemene tloušťky jx, jež proudem
■.
í i
Obr. 83). Vzduchový kondensátor plochými elektrodami.
1) ATM 1932, str. 41
elektrody vede měřicím přístrojem. 14) nebo otáčivou cívkou
(D str.
5., Jena) velkou dielektric
kou konstantou, velkou pev
ností malými dielektrickými ztrá
tami.
e. Jeho kapa
cita mění vzdálením elektrod
