Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4). Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str. Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění. 707. kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné.
T absolutní teplota 0C.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str. 41).
. Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým. Odpory kondensátory při měření vn.
4.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát. Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud. (viz str. 412 ATM 1931, str. Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona. na
pětí závisí korona poněkud polaritě. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích. Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí. Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny. často ruší
jeho kapacita. n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí. třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody.
5. ATM 1931, č. Proud
l) JIEE 1931, str. měření el. —
4) 1932, str.3, str. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem. V,
3382.
3. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. El. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el. 91). měří Thornton, Waters a
Thompson. Lze užít odporů
kovových (viz str. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str.Měření. poli při zcela určitém napětí. 32) nebo kapalinových (obr. Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu. měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr. 18). Druhou elektrodou koule. 836.
23. Přesnost 0-l°/0. Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná. 53. 73). Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní. 288. pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo. 82)
