Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. 41). kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné.3, str. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích.Měření. měření el. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem. na
pětí závisí korona poněkud polaritě. ATM 1931, č.
. často ruší
jeho kapacita. n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí. Odpory kondensátory při měření vn. (viz str.
T absolutní teplota 0C. 288. Přesnost 0-l°/0.
3. měří Thornton, Waters a
Thompson. 53.
5. Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny.
4. poli při zcela určitém napětí. 836. 82). V,
3382. Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní. 91). Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str. Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str. 412 ATM 1931, str. —
4) 1932, str. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4). třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody.
23.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el. 18). Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod. měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr. Proud
l) JIEE 1931, str. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud. 32) nebo kapalinových (obr. Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str. Druhou elektrodou koule. Lze užít odporů
kovových (viz str. Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým. 707. Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát. El. Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná. 73). pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo. Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona
