Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
měří Thornton, Waters a
Thompson. Přesnost 0-l°/0.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor. Odpory kondensátory při měření vn. 288. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice.Měření. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud. často ruší
jeho kapacita. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4). Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny. Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích. Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní. třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody. pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo. 32) nebo kapalinových (obr. 82). —
4) 1932, str. Lze užít odporů
kovových (viz str.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát.
23.
5. 91). n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí.
4. 412 ATM 1931, str.
. El. 18). Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu. Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým. 53. Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod. V,
3382. měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr. Proud
l) JIEE 1931, str. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str. Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str.
3. poli při zcela určitém napětí. Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str. 836. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el.3, str. Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem. Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění. kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné. Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí. měření el. 707. (viz str. 41). 73).
T absolutní teplota 0C. Druhou elektrodou koule. ATM 1931, č. na
pětí závisí korona poněkud polaritě
