Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Druhou elektrodou koule. 41). Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná. Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí. 836. Proud
l) JIEE 1931, str. Přesnost 0-l°/0. měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4). (viz str. Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str. Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str. 73). Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str. 412 ATM 1931, str.
3. Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu. V,
3382. na
pětí závisí korona poněkud polaritě.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát. Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod.Měření. pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. 82). Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona.
T absolutní teplota 0C. kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud. 53. Odpory kondensátory při měření vn. —
4) 1932, str. 288. El. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice.
4.
. ATM 1931, č. měření el.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor. Lze užít odporů
kovových (viz str. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el. 91). Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích.3, str. často ruší
jeho kapacita. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem. 707.
23. n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str. Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní. 32) nebo kapalinových (obr. 18). poli při zcela určitém napětí. měří Thornton, Waters a
Thompson. třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody. Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny.
5
