Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
18). —
4) 1932, str.
5. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4). kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné. 32) nebo kapalinových (obr. měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr. pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo. 41). n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí. Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní. 836. Přesnost 0-l°/0. Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod. měří Thornton, Waters a
Thompson.
4.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str. třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody. Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu. 288.
23. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud. Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná. (viz str. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích. Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona. Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str. Druhou elektrodou koule. měření el.
3. 91). Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění. 412 ATM 1931, str. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str. 707. ATM 1931, č. často ruší
jeho kapacita. 53. Proud
l) JIEE 1931, str. 82).
. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor.
T absolutní teplota 0C. V,
3382. Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str.3, str. Lze užít odporů
kovových (viz str. Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. 73). na
pětí závisí korona poněkud polaritě. poli při zcela určitém napětí. Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým. Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát. El. Odpory kondensátory při měření vn.Měření. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice
