Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
288. Lze užít odporů
kovových (viz str. 91). měření el. Druhou elektrodou koule. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice. 41). na
pětí závisí korona poněkud polaritě. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích. 707. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem. často ruší
jeho kapacita.
3. Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str. ATM 1931, č. Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona. 73). pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo. 836. V,
3382.
.3, str. 32) nebo kapalinových (obr. 82). Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud. Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny. Odpory kondensátory při měření vn. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4). měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr. Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní. (viz str.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str. 18). n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí. poli při zcela určitém napětí.
23. Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým. Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná. kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor.
T absolutní teplota 0C. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str. Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí. třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody. Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát.
5. El.
4. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el. —
4) 1932, str.Měření. Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu. 412 ATM 1931, str.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. Proud
l) JIEE 1931, str. Přesnost 0-l°/0. Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str. měří Thornton, Waters a
Thompson. 53
