Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné. Odpory kondensátory při měření vn. Druhou elektrodou koule. (viz str. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el. Přesnost 0-l°/0. 73). V,
3382. Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice. Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní.
3.
T absolutní teplota 0C. měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr. 412 ATM 1931, str. Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str. Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí. n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí. Lze užít odporů
kovových (viz str.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým. Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor. 288.3, str.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str. 707. měří Thornton, Waters a
Thompson. 41). ATM 1931, č. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích.
4. často ruší
jeho kapacita. 53. 18). —
4) 1932, str. pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo. třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str. poli při zcela určitém napětí. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4). Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str. 836. Proud
l) JIEE 1931, str. Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu.
23. Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona.
. Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění. na
pětí závisí korona poněkud polaritě. El.
5.Měření. Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny. 82). měření el. 91). 32) nebo kapalinových (obr. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud