Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
91). Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str. Odpory kondensátory při měření vn.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. 41). 412 ATM 1931, str. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4). měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr.
4. 707. Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění. měří Thornton, Waters a
Thompson. El. ATM 1931, č. Přesnost 0-l°/0. kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné. n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí. Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní.
.Měření. V,
3382.
23. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el.3, str. Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích. 82). pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo. 53.
3. třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody. Proud
l) JIEE 1931, str. často ruší
jeho kapacita.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str.
T absolutní teplota 0C. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem. měření el. Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona. Lze užít odporů
kovových (viz str. —
4) 1932, str. 836. 32) nebo kapalinových (obr.
5. 73). Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná. na
pětí závisí korona poněkud polaritě. 288.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor. Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí. Druhou elektrodou koule. Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud. Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým. Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu. (viz str. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice. poli při zcela určitém napětí. 18). Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát
