Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
pole) avšak záleží tom, aby odpor každé jeho části
stoupal úměrně, aby rozdělení napětí neměnilo. 73). Kapalinové jsou levnější, mají však vadu, se
v nich voda zahřívá odpor tím mění. Ohřátá voda
nahoře odpadá volným paprskem. Chyba způsobená tím menší, čím větší ohmická
složka proudu odporu. 412 ATM 1931, str. Ochranná elektroda (kroužek) od
straní vliv nejistého nepravidelného pole okrajích. měří Thornton, Waters a
Thompson. 32) nebo kapalinových (obr. —
4) 1932, str.
23. Odpory kondensátory při měření vn. 82). Přesnost je
dobrá při napětí, při napětí závisí tvaru vlny. Jejich kapacita
musí býti známá stálá nesmí působiti vnější vlivy, jako
sršení, blízkost kovových předmětů pod. Pro různá napětí vyměňují dráty různých polomě
rech měření snižuje tlak vznikne korona. (viz str. 3), vznikající rozhraní mezi plynným
a pevným dielektrikem, jsou základem měření napětí klydono-
grafu str. tom vlivem elektrického
náboje rozdělí kapky, jež odpuzují, paprsek není souvislý ne
vede proud.
K zapotřebí při některých můstkových mě
řeních (Schering) měření •dielektrických ztrát. El. ATM 1931, č. 91).
T absolutní teplota 0C. vítr (sršení) vzniká podobně jako korona hrotu
v el. 18). 53. poli při zcela určitém napětí. Proud
l) JIEE 1931, str. třeba kontrolovat teplotu přitékající odtékající vody. 707. na
pětí závisí korona poněkud polaritě.3, str. Druhou elektrodou koule.Měření.
Je-li místo hrotu tenký drát, žhavený proudem, lze poznat vznik
větru podle toho, chladí tím změní jeho odpor. často ruší
jeho kapacita. Odpor proto někdy elstaticky stíní (viz
str. měření el. n
o býti čistě ohmický, stálý při ohřátí. Přesnost 0-l°/0.
D nemusí íti odpor stálý při změně teploty, (na
př. 288. 836. Proudí-li voda dlouhou
isolační trubicí skleněnou nebo gumovou, ohřívá se, takže na
pětí podél trubice nestoupá rovnoměrně délkou4).
3. měření uplatní pouze kapacita mezi
elektrodami (obr.
. Vznik korony pozná podie charak
teristického zvuku, jejž zachytí mikrofon telefon nebo podie
výchylky galvanometru stane-li vzduch mezi ionisací
vodivým. 41). Proto tyto kondensá
tory elstaticky stíní. Binder: Wanderwellenvorgänge, Springer, Berlin 1928, str. kapalinových
odporech není rozdělení napětí rovnoměrné. Napětí odebírati
kontakty, zatavenými skla nebo zavrtanými kaučukové hadice.) á-li proud
v kovovém odporu být přesně fázi napětím, musí být odpor
proveden tak, aby vliv kapacity samoindukčnosti právě rušil
(viz str. V,
3382. Pole
mezi pak homogenní nepodléhá vlivu okolí.
5.
4. Lze užít odporů
kovových (viz str. Samoindukčnost obyčejně zanedbatelná
