Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
81.
New York, 1939, str.
(Podrobnosti viz ČSN-ESČ a. (Ryan hitehead)4) obr. Koronový voltmetr.
3) JAIEE 1928, str. 81.
Ve válci četnými otvory poloměrem drát poloměru r.
V JAIĽE 1922, str. 411; ETZ 1920, str. 613. 892; Peek: Dielectric Phenomena, Graw-Hill Co.
2. 80. Po
měrná hustota vzduchu zde 3-291 p/T, kdej) tlak Hg,
■) 1926, str. Obr. Odstraňuje
některé nevýhody
jiskřiště kulové
ho, neboť jeho
přesnost okolí
menší vliv po
čáteční napětí je
skoro úměrné do
skoku. 39
lín nastaví žádané jež dáno čtením %/E '.
P) 1)
(Rogowski, Regnier) rovno
běžné kotouče zaoblenými
hranami.
(kV, cm)
Pro vzduch jsou 27-95, 11-18, 0-365 konstanty. měření strmých vln, jež se
do vedení pravidelně vysílají jedna druhou (z. 117. generátoru
strmých vln str.
•y) é
j má
vedle sebe dva
válce osami rov
noběžnými neb
mimoběžnými
(Schwaiger) (obr. Jednotlivú měření hodnot mag. 1929, str.
. 73. Korona
vznikne, přestoupí-li povrch drátu přesně známý spád (gra
dient) /r— C/r (kV/cm), takže počáteční napětí je
Obr.
8) není přesné, neboť před jiskrou
vzniká korona.II. 135) lze doskok hodnoty, při níž nastane přeskok
při každém nárazu napětí zvýšit hodnotu, při níž již vůbec ne
nastane. 1. Ett 1932 str.
Válcové jiskřiště
(Schwaiger).
Vlivem nepravidelností nenastávají přeskoky předmětu ani
v jiskřišti zcela pravidelně; doskok nastaví tak, aby nastávaly
na zkoušeném předmětu jiskřišti asi stejně často současně
na měřeném předmětu jiskřišti.
Aby vznikla korona jiskra, musí býti B/r 10.)
P měření nárazu napětí vysokého kmitočtu musí být jiskřiště
co nejblíž předmětu, jehož napětí ěří; ochranné odpory nejsou. Správný doskok ten, při němž asi stejně často nastane
i nenastane přeskok.
80)