Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
1929, str.
Válcové jiskřiště
(Schwaiger).
P) 1)
(Rogowski, Regnier) rovno
běžné kotouče zaoblenými
hranami. 117. 81.
(kV, cm)
Pro vzduch jsou 27-95, 11-18, 0-365 konstanty. 892; Peek: Dielectric Phenomena, Graw-Hill Co.
•y) é
j má
vedle sebe dva
válce osami rov
noběžnými neb
mimoběžnými
(Schwaiger) (obr.
3) JAIEE 1928, str. Správný doskok ten, při němž asi stejně často nastane
i nenastane přeskok. Po
měrná hustota vzduchu zde 3-291 p/T, kdej) tlak Hg,
■) 1926, str.
Ve válci četnými otvory poloměrem drát poloměru r.
80).
V JAIĽE 1922, str. (Ryan hitehead)4) obr. Obr.
8) není přesné, neboť před jiskrou
vzniká korona. 80. Ett 1932 str. Korona
vznikne, přestoupí-li povrch drátu přesně známý spád (gra
dient) /r— C/r (kV/cm), takže počáteční napětí je
Obr. 613. 411; ETZ 1920, str.
Aby vznikla korona jiskra, musí býti B/r 10.
(Podrobnosti viz ČSN-ESČ a.
New York, 1939, str.II. Jednotlivú měření hodnot mag.
Vlivem nepravidelností nenastávají přeskoky předmětu ani
v jiskřišti zcela pravidelně; doskok nastaví tak, aby nastávaly
na zkoušeném předmětu jiskřišti asi stejně často současně
na měřeném předmětu jiskřišti. Odstraňuje
některé nevýhody
jiskřiště kulové
ho, neboť jeho
přesnost okolí
menší vliv po
čáteční napětí je
skoro úměrné do
skoku.
2. 81. 39
lín nastaví žádané jež dáno čtením %/E '. měření strmých vln, jež se
do vedení pravidelně vysílají jedna druhou (z.
. Koronový voltmetr. 73.)
P měření nárazu napětí vysokého kmitočtu musí být jiskřiště
co nejblíž předmětu, jehož napětí ěří; ochranné odpory nejsou. 135) lze doskok hodnoty, při níž nastane přeskok
při každém nárazu napětí zvýšit hodnotu, při níž již vůbec ne
nastane. 1. generátoru
strmých vln str
