Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 60 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
117. Odstraňuje některé nevýhody jiskřiště kulové­ ho, neboť jeho přesnost okolí menší vliv po­ čáteční napětí je skoro úměrné do­ skoku. •y) é j má vedle sebe dva válce osami rov­ noběžnými neb mimoběžnými (Schwaiger) (obr. 81. Správný doskok ten, při němž asi stejně často nastane i nenastane přeskok. . Obr. 8) není přesné, neboť před jiskrou vzniká korona. 613. 73. 80. 411; ETZ 1920, str. 39 lín nastaví žádané jež dáno čtením %/E '. Ve válci četnými otvory poloměrem drát poloměru r. New York, 1939, str. Koronový voltmetr. V JAIĽE 1922, str. 81. P) 1) (Rogowski, Regnier) rovno­ běžné kotouče zaoblenými hranami. Korona vznikne, přestoupí-li povrch drátu přesně známý spád (gra­ dient) /r— C/r (kV/cm), takže počáteční napětí je Obr. Aby vznikla korona jiskra, musí býti B/r 10. 2. Jednotlivú měření hodnot mag. generátoru strmých vln str. Vlivem nepravidelností nenastávají přeskoky předmětu ani v jiskřišti zcela pravidelně; doskok nastaví tak, aby nastávaly na zkoušeném předmětu jiskřišti asi stejně často současně na měřeném předmětu jiskřišti.) P měření nárazu napětí vysokého kmitočtu musí být jiskřiště co nejblíž předmětu, jehož napětí ěří; ochranné odpory nejsou. 1. (kV, cm) Pro vzduch jsou 27-95, 11-18, 0-365 konstanty. Ett 1932 str. 1929, str. 892; Peek: Dielectric Phenomena, Graw-Hill Co. 3) JAIEE 1928, str. (Podrobnosti viz ČSN-ESČ a. (Ryan hitehead)4) obr. Válcové jiskřiště (Schwaiger). Po­ měrná hustota vzduchu zde 3-291 p/T, kdej) tlak Hg, ■) 1926, str. měření strmých vln, jež se do vedení pravidelně vysílají jedna druhou (z.II. 80). 135) lze doskok hodnoty, při níž nastane přeskok při každém nárazu napětí zvýšit hodnotu, při níž již vůbec ne­ nastane