Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Pro koule jakém koli poloměru hodí vzorec, jejž podl e
výsledků lieicheho1) sestavil Zalessky. pevnost na
pětí přeskoku.
P zkoušení předepsaným zkušebním napětím při nízkém
kmitočtu nejlépe postupovat takto: Nastaví doskok odpoví
dající napětí 0-8 zjistí čtení přesného volt
metru straně nn, při níž nastane přeskok. Pro opravný činitel
Jc udává Peek jr. vyšší teplotě nižším tlaku
vzduchu klesá měrná hustota vzduchu tím jeho el. 149. 1650; ETZ 1930, str.2) Při 20° 760 Hg
a nízkém kmitočtu jsou-li obě koule isolovány (střed vinutí trans
form átoru uzemněn), napětí přeskoku
při max ~ď) (kV, cm)
„ max (o-975 d0-925
(kV, cm).
Pro větší napětí tedy vezmou větší koule, pro nižší napětí
malé koule, průměru několika mm. 332.
počítat. Chyby při kulovém
jiskřišti jsou Nevýhoda jiskřišť vůbec je, oblouk má
nižší napětí než počáteční (Toepler).
.
M ěří buď tak, při určitém napětí koule pomalu přibližují
až nastane přeskok nebo nastaví doskok zvyšuje napětí. tlaku vzduchu 273 _|_ ■
P tom skutečné'napétí přeskoku &E. pře
skoku dobře napětí odpojit, aby koule zbytečně neopalovaly.Měření. Pak koule vzdálí
na doskok odpovídající asi 1-1 %ai, 1'2 voltmetrem straně
>) ETZ 1925, str.
2) 1932, str. 1931, str.
Je-li jedna koule uzemněna, je
při -Emax 26'5 1-6~ď) d0'925 (kV, cm)
„ 10cm max 975 d0'925
(kV, cm)
d průměr koulí, doskok. vzorec
1 7
;■ x
Yd
Je-li mezích I-1, stačí počítat jednodušeji Není
radno užívat příliš velkého doskoku, neboť jeho zvětšením nad d
již napětí roste velm pomalu, působí okolí může vzniknout ne
vítaná korona měření velm nejisté
