Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Zvýšení nepravidelné, působí
chyby. 37
Stoupne-li však napětí nad určitou mez, ionisuje každý iont ně
kolik molekul, tyto opět další vše lavinově stupňuje (Town-
send) *). .
Metody přístroje užívající výboje měření amplitudy na
pětí jsou:
1.
Nenl-]i před přiložením napětí vzduch dosti ionisován, nastane
přeskok teprve při zvýšeném napětí. dokonce jen 3'5 (odpovídá dráze světla m). 1926, str.
.
P ozáření možno počítat zpožděním menším než 10— Ss5) ;
při x/d<C.
Norm ální jiskřiště závislost doskoku, průměru normálních
koulí napětí při 20° 760 nízkém kmitočtu viz
CSN-ESC str. 3381.
Druh výboje, jenž nastane, závisí též tlaku chemické po
vaze plynu. Vnější ionisace pak již zbytečná, výboj udrží sám
i bez ionisace zvenčí. pole při povrchu elektrody ,
jako hrotu, tenkém drátu, nebo částečce prachu ulpělé
na elektrodě, nastává při překročení počátečního napětí ;
teprve dalším zvýšením napětí přejde korona trsy konečně
v jiskru, jež úplně překlene vzdálenost mezi elektrodami. Působí-li pak napětí jen zcela krátce, nenastane přeskok
vůbec, nebo při velkém zvýšení (zpoždění přeskoku). 186. pole mezi elektrodami dosti př.
Je-li el. 331. 1117. Jednotlivá měření hodnot mag. Pro jinou teplotu tlak nutno pře-
l) Phil. dvě
rovné čisté rovnoběžné plochy zaoblenými hranami, neb dvě
koule daleko sebe, nastane při překročení počátečního na
pětí ihned jiskra neb oblouk, aniž předcházela korona. Taková
uspořádání elektrod slouží jiskřiště kulové, válcové neb deskové
k měření. 96). (1923), str.
a) (viz str. Jim prach spálí pak již neruší. AE
1928, str.li. První
2— výboje nebývají správné, mohou býti způsobeny částečkami
prachu elektrodách.
Aby nevzniklo záření, nesmí býti doskok příliš veliký koule
se musí před měřením pečlivě očistit, hlavně prachu. Mag. 96. RGE XXVII, (1930) str. Tyto vady se
skoro odstraní, hlavně při malém doskoku, umělou ionisací jiskřiště
před přeskokem ozářením otevřenou rtuťovou lam pou8) nebo ra
diovým preparátem, jenž může býti uložen jedné kouli (stačí,
obsahuje-li radia).
V blízkosti nesmí býti předměty, které deformovaly pole.4) Neozařuje-li se, působí výhodně pří
vody holého drátu asi (J). Může-li
při tom zdroj dáti dosti velký proud, přejde jiskra ihned oblouk. Počáteční napětí však velm dobrým měřítkem
napětí. ATM 1931, str. Napětí, při
kterém nastane samostatný výboj, Tento
výboj může míti dvojí charakter:
Je-li el. 107. Do
přívodu koulím jsou vřazeny ochranné odpory
