Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Aby nevzniklo záření, nesmí býti doskok příliš veliký koule
se musí před měřením pečlivě očistit, hlavně prachu. Jim prach spálí pak již neruší. Vnější ionisace pak již zbytečná, výboj udrží sám
i bez ionisace zvenčí. Mag. 331. RGE XXVII, (1930) str. . (1923), str. pole mezi elektrodami dosti př. Může-li
při tom zdroj dáti dosti velký proud, přejde jiskra ihned oblouk. Zvýšení nepravidelné, působí
chyby. Jednotlivá měření hodnot mag. Do
přívodu koulím jsou vřazeny ochranné odpory. pole při povrchu elektrody ,
jako hrotu, tenkém drátu, nebo částečce prachu ulpělé
na elektrodě, nastává při překročení počátečního napětí ;
teprve dalším zvýšením napětí přejde korona trsy konečně
v jiskru, jež úplně překlene vzdálenost mezi elektrodami.
.
V blízkosti nesmí býti předměty, které deformovaly pole. První
2— výboje nebývají správné, mohou býti způsobeny částečkami
prachu elektrodách.
Druh výboje, jenž nastane, závisí též tlaku chemické po
vaze plynu.
P ozáření možno počítat zpožděním menším než 10— Ss5) ;
při x/d<C. Napětí, při
kterém nastane samostatný výboj, Tento
výboj může míti dvojí charakter:
Je-li el. Počáteční napětí však velm dobrým měřítkem
napětí. 37
Stoupne-li však napětí nad určitou mez, ionisuje každý iont ně
kolik molekul, tyto opět další vše lavinově stupňuje (Town-
send) *).
Je-li el. 3381. dvě
rovné čisté rovnoběžné plochy zaoblenými hranami, neb dvě
koule daleko sebe, nastane při překročení počátečního na
pětí ihned jiskra neb oblouk, aniž předcházela korona. Působí-li pak napětí jen zcela krátce, nenastane přeskok
vůbec, nebo při velkém zvýšení (zpoždění přeskoku).
Metody přístroje užívající výboje měření amplitudy na
pětí jsou:
1. 1117. 96.4) Neozařuje-li se, působí výhodně pří
vody holého drátu asi (J). 107.
a) (viz str. AE
1928, str. 186. ATM 1931, str. Tyto vady se
skoro odstraní, hlavně při malém doskoku, umělou ionisací jiskřiště
před přeskokem ozářením otevřenou rtuťovou lam pou8) nebo ra
diovým preparátem, jenž může býti uložen jedné kouli (stačí,
obsahuje-li radia). 96). 1926, str.
Nenl-]i před přiložením napětí vzduch dosti ionisován, nastane
přeskok teprve při zvýšeném napětí. dokonce jen 3'5 (odpovídá dráze světla m).
Norm ální jiskřiště závislost doskoku, průměru normálních
koulí napětí při 20° 760 nízkém kmitočtu viz
CSN-ESC str. Pro jinou teplotu tlak nutno pře-
l) Phil. Taková
uspořádání elektrod slouží jiskřiště kulové, válcové neb deskové
k měření.li
