Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
První
2— výboje nebývají správné, mohou býti způsobeny částečkami
prachu elektrodách.
a) (viz str. ATM 1931, str.
Norm ální jiskřiště závislost doskoku, průměru normálních
koulí napětí při 20° 760 nízkém kmitočtu viz
CSN-ESC str. 331. Jim prach spálí pak již neruší.
P ozáření možno počítat zpožděním menším než 10— Ss5) ;
při x/d<C. Počáteční napětí však velm dobrým měřítkem
napětí. Působí-li pak napětí jen zcela krátce, nenastane přeskok
vůbec, nebo při velkém zvýšení (zpoždění přeskoku).
Aby nevzniklo záření, nesmí býti doskok příliš veliký koule
se musí před měřením pečlivě očistit, hlavně prachu.
V blízkosti nesmí býti předměty, které deformovaly pole. dokonce jen 3'5 (odpovídá dráze světla m).4) Neozařuje-li se, působí výhodně pří
vody holého drátu asi (J). pole mezi elektrodami dosti př. 107.
Nenl-]i před přiložením napětí vzduch dosti ionisován, nastane
přeskok teprve při zvýšeném napětí. Tyto vady se
skoro odstraní, hlavně při malém doskoku, umělou ionisací jiskřiště
před přeskokem ozářením otevřenou rtuťovou lam pou8) nebo ra
diovým preparátem, jenž může býti uložen jedné kouli (stačí,
obsahuje-li radia). Pro jinou teplotu tlak nutno pře-
l) Phil.li. Mag. 96. 37
Stoupne-li však napětí nad určitou mez, ionisuje každý iont ně
kolik molekul, tyto opět další vše lavinově stupňuje (Town-
send) *). Může-li
při tom zdroj dáti dosti velký proud, přejde jiskra ihned oblouk. Napětí, při
kterém nastane samostatný výboj, Tento
výboj může míti dvojí charakter:
Je-li el. pole při povrchu elektrody ,
jako hrotu, tenkém drátu, nebo částečce prachu ulpělé
na elektrodě, nastává při překročení počátečního napětí ;
teprve dalším zvýšením napětí přejde korona trsy konečně
v jiskru, jež úplně překlene vzdálenost mezi elektrodami. 3381.
. AE
1928, str. Taková
uspořádání elektrod slouží jiskřiště kulové, válcové neb deskové
k měření.
Metody přístroje užívající výboje měření amplitudy na
pětí jsou:
1. (1923), str. 1117. Jednotlivá měření hodnot mag. Do
přívodu koulím jsou vřazeny ochranné odpory. 1926, str. Zvýšení nepravidelné, působí
chyby. . Vnější ionisace pak již zbytečná, výboj udrží sám
i bez ionisace zvenčí.
Druh výboje, jenž nastane, závisí též tlaku chemické po
vaze plynu. 96).
Je-li el. dvě
rovné čisté rovnoběžné plochy zaoblenými hranami, neb dvě
koule daleko sebe, nastane při překročení počátečního na
pětí ihned jiskra neb oblouk, aniž předcházela korona. RGE XXVII, (1930) str. 186
