Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Metody přístroje užívající výboje měření amplitudy na
pětí jsou:
1.
Nenl-]i před přiložením napětí vzduch dosti ionisován, nastane
přeskok teprve při zvýšeném napětí. 37
Stoupne-li však napětí nad určitou mez, ionisuje každý iont ně
kolik molekul, tyto opět další vše lavinově stupňuje (Town-
send) *). 96).
Druh výboje, jenž nastane, závisí též tlaku chemické po
vaze plynu. Jim prach spálí pak již neruší. 331. AE
1928, str.
V blízkosti nesmí býti předměty, které deformovaly pole. 1117. Zvýšení nepravidelné, působí
chyby. Do
přívodu koulím jsou vřazeny ochranné odpory. dvě
rovné čisté rovnoběžné plochy zaoblenými hranami, neb dvě
koule daleko sebe, nastane při překročení počátečního na
pětí ihned jiskra neb oblouk, aniž předcházela korona. RGE XXVII, (1930) str. Napětí, při
kterém nastane samostatný výboj, Tento
výboj může míti dvojí charakter:
Je-li el.
. Vnější ionisace pak již zbytečná, výboj udrží sám
i bez ionisace zvenčí.
P ozáření možno počítat zpožděním menším než 10— Ss5) ;
při x/d<C. dokonce jen 3'5 (odpovídá dráze světla m). Může-li
při tom zdroj dáti dosti velký proud, přejde jiskra ihned oblouk. 3381. Působí-li pak napětí jen zcela krátce, nenastane přeskok
vůbec, nebo při velkém zvýšení (zpoždění přeskoku).
a) (viz str. . Tyto vady se
skoro odstraní, hlavně při malém doskoku, umělou ionisací jiskřiště
před přeskokem ozářením otevřenou rtuťovou lam pou8) nebo ra
diovým preparátem, jenž může býti uložen jedné kouli (stačí,
obsahuje-li radia). pole při povrchu elektrody ,
jako hrotu, tenkém drátu, nebo částečce prachu ulpělé
na elektrodě, nastává při překročení počátečního napětí ;
teprve dalším zvýšením napětí přejde korona trsy konečně
v jiskru, jež úplně překlene vzdálenost mezi elektrodami. 96.
Norm ální jiskřiště závislost doskoku, průměru normálních
koulí napětí při 20° 760 nízkém kmitočtu viz
CSN-ESC str. pole mezi elektrodami dosti př. Počáteční napětí však velm dobrým měřítkem
napětí.4) Neozařuje-li se, působí výhodně pří
vody holého drátu asi (J). Jednotlivá měření hodnot mag.
Je-li el. Taková
uspořádání elektrod slouží jiskřiště kulové, válcové neb deskové
k měření. 107. První
2— výboje nebývají správné, mohou býti způsobeny částečkami
prachu elektrodách.
Aby nevzniklo záření, nesmí býti doskok příliš veliký koule
se musí před měřením pečlivě očistit, hlavně prachu. Pro jinou teplotu tlak nutno pře-
l) Phil. ATM 1931, str. (1923), str. 186. Mag.li. 1926, str
