Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 58 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nenl-]i před přiložením napětí vzduch dosti ionisován, nastane přeskok teprve při zvýšeném napětí. .4) Neozařuje-li se, působí výhodně pří­ vody holého drátu asi (J). Působí-li pak napětí jen zcela krátce, nenastane přeskok vůbec, nebo při velkém zvýšení (zpoždění přeskoku). Jim prach spálí pak již neruší. 331. 186. 96. Jednotlivá měření hodnot mag. 37 Stoupne-li však napětí nad určitou mez, ionisuje každý iont ně­ kolik molekul, tyto opět další vše lavinově stupňuje (Town- send) *). Mag. Do přívodu koulím jsou vřazeny ochranné odpory. Metody přístroje užívající výboje měření amplitudy na­ pětí jsou: 1. ATM 1931, str. pole mezi elektrodami dosti př. 107. a) (viz str. První 2— výboje nebývají správné, mohou býti způsobeny částečkami prachu elektrodách. Tyto vady se skoro odstraní, hlavně při malém doskoku, umělou ionisací jiskřiště před přeskokem ozářením otevřenou rtuťovou lam pou8) nebo ra­ diovým preparátem, jenž může býti uložen jedné kouli (stačí, obsahuje-li radia). Napětí, při kterém nastane samostatný výboj, Tento výboj může míti dvojí charakter: Je-li el. Zvýšení nepravidelné, působí chyby. Taková uspořádání elektrod slouží jiskřiště kulové, válcové neb deskové k měření. Norm ální jiskřiště závislost doskoku, průměru normálních koulí napětí při 20° 760 nízkém kmitočtu viz CSN-ESC str. (1923), str. RGE XXVII, (1930) str. 96). Počáteční napětí však velm dobrým měřítkem napětí. 1926, str. AE 1928, str. Druh výboje, jenž nastane, závisí též tlaku chemické po­ vaze plynu. Je-li el. Může-li při tom zdroj dáti dosti velký proud, přejde jiskra ihned oblouk. dokonce jen 3'5 (odpovídá dráze světla m). Vnější ionisace pak již zbytečná, výboj udrží sám i bez ionisace zvenčí. . dvě rovné čisté rovnoběžné plochy zaoblenými hranami, neb dvě koule daleko sebe, nastane při překročení počátečního na­ pětí ihned jiskra neb oblouk, aniž předcházela korona. P ozáření možno počítat zpožděním menším než 10— Ss5) ; při x/d<C. Aby nevzniklo záření, nesmí býti doskok příliš veliký koule se musí před měřením pečlivě očistit, hlavně prachu. 1117. V blízkosti nesmí býti předměty, které deformovaly pole. Pro jinou teplotu tlak nutno pře- l) Phil.li. 3381. pole při povrchu elektrody , jako hrotu, tenkém drátu, nebo částečce prachu ulpělé na elektrodě, nastává při překročení počátečního napětí ; teprve dalším zvýšením napětí přejde korona trsy konečně v jiskru, jež úplně překlene vzdálenost mezi elektrodami