Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Dosud byl
s neboť příčinou proudu byla ionisace zvenčí, jež ovšem
zesílila nárazem. ionty prostoru mezi elektro
dami vytváří kolem sebe el. Graw-Hill Co.
2) Roth: Hochspannungstechnik, Springer Berlin 1927, str. pole (prostorový náboj). Pro platí
•®max Í/*fC (V, l/S, F)
kde nabíjecí proud kapacity kmitočet. 159 další. Kovový
kryt spojený zemí, stíní vinutí jádře proti el. Způ
sob Chubb-Haefelyho obr.
iímerná napětí.36
G. Kondensátor dvou kulí,
je připojen měřené napětí.
. Proud zanikl, kdyby přestala ionisace zvenčí.000 V/cm. Na
cejchování přístroje sta
čí znáti kapacitu G. Je-li mezi elektrodami malé napětí, přitahují
se tyto ionty elektrony elektrodám, plyn vodivý.
*) 1927, str. Vlákna
lamp jsou žhavena transformátorem Baterie kompen-
suje malý proud, jenž vznikl sám následkem žhavení
vláken (viz str. 10). íce ionisují
elektrony, neboť mají menší hmotu proto dosáhnou větší rychlo
sti, než těžší kladné ionty. Nabíjecí proud vrchlíku usměrňuje
dvěma elektronovými lampami měří galvanometrem. Zařízení ocejchovati malým napětím. Zvýše-
. 11. Amplituda napětí měří:
a) Nabíjí-li měře
ným napětím kondensátor, střední nabíjecí proud úměrný max., New York 1929. Aby změřil, usměrní změří galvanometrem.
napětí.ním napětí zvýší rychlost proudění iontů jen určité
meze, ho, všechny vznikající
ionty odvádějí (Thomson Rutherford). atmosférickém vzduchu ioni-
sace nárazem patrná již při síle pole 30.
b) ply
nu nebo vzduchu.
22. poli polepů;
v místě dokola rozříznut, aby nepůsobil jako závit nakrátko. —
Peek Dielectric Phenomena, Mc. Tato ioni-
sace způsobena ma
lým obsahem radiové
emanace různých
krátkovlných záření, vy
cházejících země. Zvýší-li napěti značně
nad tuto mez, dosahují ionty elektrony značných rychlostí ná
razem ionisují neutrální molekuly plynu, rozštěpí části
-)- proud tím opět stoupne.
Mechanismus výboje je
zhruba2) tento: ply
nu vždy malý počet
-f- iontů. 79. Měření. Zbytek
spodní koule stíní proti vnějším vlivům uzemněn. Zjevy jsou
proto velm složité poněvadž -f- ionty mají různé vlastno
sti, závisí tyto zjevy též polaritě
