Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
—
Peek Dielectric Phenomena, Mc. ionty prostoru mezi elektro
dami vytváří kolem sebe el. Vlákna
lamp jsou žhavena transformátorem Baterie kompen-
suje malý proud, jenž vznikl sám následkem žhavení
vláken (viz str.
22. Graw-Hill Co. Je-li mezi elektrodami malé napětí, přitahují
se tyto ionty elektrony elektrodám, plyn vodivý. Tato ioni-
sace způsobena ma
lým obsahem radiové
emanace různých
krátkovlných záření, vy
cházejících země. Nabíjecí proud vrchlíku usměrňuje
dvěma elektronovými lampami měří galvanometrem. 159 další. Amplituda napětí měří:
a) Nabíjí-li měře
ným napětím kondensátor, střední nabíjecí proud úměrný max.ním napětí zvýší rychlost proudění iontů jen určité
meze, ho, všechny vznikající
ionty odvádějí (Thomson Rutherford).
2) Roth: Hochspannungstechnik, Springer Berlin 1927, str. Dosud byl
s neboť příčinou proudu byla ionisace zvenčí, jež ovšem
zesílila nárazem. Aby změřil, usměrní změří galvanometrem.
iímerná napětí. Proud zanikl, kdyby přestala ionisace zvenčí.
Mechanismus výboje je
zhruba2) tento: ply
nu vždy malý počet
-f- iontů.
b) ply
nu nebo vzduchu., New York 1929. Zařízení ocejchovati malým napětím.36
G.
. Způ
sob Chubb-Haefelyho obr. poli polepů;
v místě dokola rozříznut, aby nepůsobil jako závit nakrátko. Měření. Pro platí
•®max Í/*fC (V, l/S, F)
kde nabíjecí proud kapacity kmitočet. Kovový
kryt spojený zemí, stíní vinutí jádře proti el.000 V/cm. 11. 79. 10). Zjevy jsou
proto velm složité poněvadž -f- ionty mají různé vlastno
sti, závisí tyto zjevy též polaritě. atmosférickém vzduchu ioni-
sace nárazem patrná již při síle pole 30.
napětí.
*) 1927, str. Zvýší-li napěti značně
nad tuto mez, dosahují ionty elektrony značných rychlostí ná
razem ionisují neutrální molekuly plynu, rozštěpí části
-)- proud tím opět stoupne. Zvýše-
. Na
cejchování přístroje sta
čí znáti kapacitu G. íce ionisují
elektrony, neboť mají menší hmotu proto dosáhnou větší rychlo
sti, než těžší kladné ionty. Kondensátor dvou kulí,
je připojen měřené napětí. pole (prostorový náboj). Zbytek
spodní koule stíní proti vnějším vlivům uzemněn
