Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Dvojitá smyčka^(Binder).
D vln lze měřiti podle llera2) užitím Lecherova
obvodu (obr. á-li měřiti libo
volném místě vlny, lze užiti způsob podle obr.
(obr. 103).Měření.
projde něm změří strmost jiskřištěm J. Lze též ěřiti
nabíjecí proud žárovým ampérmetrem. 140. Jiskřiště je
uprostřed délky aby nepůsobila elstatická indukce. 101. Změří
se takto maximální strmost čela vlny. Je-li velm malé, lze vypočíst AE/Al, strmost čela vlny. 102, kde jiskřištěm
J nastaveným napětí E,
odřízne část vlny Zbytek
Obr. hodnota měří
kulovým jiskřištěm (obr. Měření maximální
strmosti čela vlny. 101. Měření maximální strmosti
čela vlny (Krutzsch).
S lze měřiti též podle obr. 100. 103.
. Nabíjecí proud se
vede ohmickým odporem způ-
,~7-~ _
b'
*1 ---------------
i»-------------------- i)
Obr. 1925, str.. Mag pole vln y
indukuje měřicím závitu napětí, jehož max. Kondensátor malou
kapacitou nabíjí proudem dE/dt (A, úměrným
strmosti dE/dt. 100).
K měří maximální strmost vlny měřicím obvodem
tvaru obdélného závitu, jenž přiblíží vedení. Pro-
bíhá-li čelo vln délkou smyčkou S,, indukuje vlna
o téže délce tvaru jež běží podél drátů, můstku Tam
■) (1928), str. 629. 104). Pak dráha vlny mezi body AI, ale délka měři
cího obvodu rovna pouze šířce smyčky což malé proti AI. 1927, str.
Obr. Yedení opatří smyčkou S,, níž přiblíží
smyčka 2Lecherova obvodu, takže mají společnou mag vazbu.
sobí něm napětí IR, jež změří kulovým jiskřištěm. určitého pak již neroste nebo zmenšuje; tato
hodnota délka čela vlny napětí při tom největší napětí vlny
E.
Zde změřit též délka čela vln 1-, zvětšuje-li totiž AI, roste
AE. Je-li Lmalé proti délce čela vlny
je naměřené napětí přímo úměrné strmosti čela vlny