Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Zvlnění zjistí oscilografem,*) ovšem
vlny jsou často velmi nepatrné. Přerušená
cívka ukáže napětí vyšší (článku), krátko spojená napětí nižší. nasadí 2
sousední roubíky kru
hová výseč fibru opa
třená dírkami (obr. Ocejchování zařízení provede pomocným
napětím transformátoru (obr. 651).
T podle F
str. 49, str 436.
Z na- 0br‘ 650' Úprava vyšetřeni tvaru pole. přivádí pozorované
napětí kondensátor odtud přes transformátor smyčce
oscilografu.
pěti. 249. vinutí několikanásobných vždy
ob lamel str. 651. Nehledíc mecha
nickým nepravidelnos
tem (otřesy kotvy kar
táčů) jsou hlavní příčiny
zvlnění napětí pravidel
né změny obvodov-é rych
losti kotvy, nepravidelné
rozdělení vinutí ob
vodě kotvy, zuby kotvy
a pravidelné změny mag
netického toku, jaké na
stávají vlivem nestejné Obr.
303
připájí provisorně konce suchého článku milivoltmetrem měří
napětí mezi lamelou první stále další.
vzduchové mezery, neb
různou permeabilitou železa kotvy (vzniklou při výrobě plechů). Měření zvlnění čáry napětí (Fletch).
. Podle F
obr. ETZ 1931 str.
Zdravé cívky ukazují celém komutátoru stejné napětí.Souborná měření. JAJEĽ sv. 650).
Dírkami přikládá na
čelo lamel (obroušené a
zbavené laku) hrot tužky
spojené voltmetrem. 182).
*) 1930 str. lamely komutátoru
přikládáme malou baterii současně měříme napětí milivoltmetrem. Proto napětí komutátoru za
pojí přes odpor neb bez něj baterii tak, aby napětí její působilo
. málo
buzených strojů působí změnu toku remanence kotvy, která však
s rostoucím buzením mizí. 19. Je-li vinutí správné, napětí
se stále postupně zvětšuje. Tepání stejnosměrných
napětí může býti způsobeno spojením mezi strojem pohonným
zařízením, pří čemž vzniká točivé podélné kmitání kotvy. Zvláštním filtrem vyhladí tepání působené drážkami
a lamelami kolektoru. 164 neb 167. proti napětí komutátoru; oscilograf pak kreslí jen rozdíly napětí,
zvlnění pak dobře patrné.
K (str. 288) jednotlivých cívek kotvy ukáže
krátké spojení cívce neb její rozpojení
