Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Metoda Alsthom. Kotva
se netočí ani sem ani tam
(Girault).
Voltmetr připojený kartáče neutrální poloze neukazuje při tom
žádné výchyl
A (St.-ne motorem pomocné póly budí. pomoc
ným pólům paralelně
připojen zdroj přes od
por Pokusně stanoví
křivky počátků konců
jiskření pro různá la. mzlla
G. —
Všeobecně najdeme neutrální polohu kartáčů u
zapínáme-li odpínáme-li nepříliš velký proud obvodu magnetů. Jsou-li kartáče správné
poloze neutrálním pásmu, neukáže voltmetr nim připojený
napětí (napětí vzniklé remanentním tokem stálé musí zane-
dbati). 648.
Proložením přímky sta
noví pro jakékoliv zatížení vhodný proud lp, nebo pro buzení
proudem správný počet závitů pomocných pólů. 648. Jednodušší spojené sérii
s kotvou přestavovati kartáče moment kotvy nula. Jiná měření. Zde př. Jsou-li kartáče neu
trálním pásmu při stejném bu-
_— zení, jak rychlost, tak na-
H
Z pěti pro oba směry točení
I— stejné. komutátor zkouší
se tak, lamely vzdálené pólovou rozteč téhož okruhu vinutí
') 1933, 3. 649.
.
302
155. Měření. Nejlépe sta
noví neutrální poloha kartáčů
zatížením o
jako motor, neb dynamo obou
směrech. Metoda Alsthom. (konec jiskření) (obr. Ouen,
Paris) stanoví správné
buzení pomocných pólů
podle obr. Také lze při chodu
m posunouti kartáče po
Obr. 649). směru točení, začnou jisk-
řiti; pak opět proti směru to
čení, opět jiskří. Mezi oběma polohami poloha neutrální. Při
tom pro každé mění
lp nad bod (počátek
- jiskření) jistou mez b,
načež zmenšuje na
bod (konec jiskření) a
odtud dále nový počá
tek přes zpět f
Obr
