Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
směru točení, začnou jisk-
řiti; pak opět proti směru to
čení, opět jiskří. Metoda Alsthom.
Voltmetr připojený kartáče neutrální poloze neukazuje při tom
žádné výchyl
A (St. Jednodušší spojené sérii
s kotvou přestavovati kartáče moment kotvy nula. Měření. —
Všeobecně najdeme neutrální polohu kartáčů u
zapínáme-li odpínáme-li nepříliš velký proud obvodu magnetů. Metoda Alsthom. komutátor zkouší
se tak, lamely vzdálené pólovou rozteč téhož okruhu vinutí
') 1933, 3. Také lze při chodu
m posunouti kartáče po
Obr. Jiná měření. 648. Jsou-li kartáče správné
poloze neutrálním pásmu, neukáže voltmetr nim připojený
napětí (napětí vzniklé remanentním tokem stálé musí zane-
dbati). Kotva
se netočí ani sem ani tam
(Girault). (konec jiskření) (obr.
. pomoc
ným pólům paralelně
připojen zdroj přes od
por Pokusně stanoví
křivky počátků konců
jiskření pro různá la. 649).-ne motorem pomocné póly budí. Ouen,
Paris) stanoví správné
buzení pomocných pólů
podle obr. 649. Nejlépe sta
noví neutrální poloha kartáčů
zatížením o
jako motor, neb dynamo obou
směrech.
302
155. Jsou-li kartáče neu
trálním pásmu při stejném bu-
_— zení, jak rychlost, tak na-
H
Z pěti pro oba směry točení
I— stejné. 648.
Proložením přímky sta
noví pro jakékoliv zatížení vhodný proud lp, nebo pro buzení
proudem správný počet závitů pomocných pólů. Mezi oběma polohami poloha neutrální. Při
tom pro každé mění
lp nad bod (počátek
- jiskření) jistou mez b,
načež zmenšuje na
bod (konec jiskření) a
odtud dále nový počá
tek přes zpět f
Obr. mzlla
G. Zde př
