Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
77. Při tom žene dynamo stálou rychlostí motorem M
a zatěžuje řiditelný odpor. derivačního dynajna spojením
podle obr. 635.
U derivaónícb strojů možno užiti vlastního buzení, však třeba,
aby otáčky byly přesně stálé. Nestabilita derivač
ního motoru.
153. 234
přibližně V.Souborná měření.). 636. 635. Úbytek
napětí uhlících podle str. Měříme pak při buzení rychlosti toho je
ems ř/j »/»j při žádané rychlosti re.
Rozdíl zmenšiti správnou polohou kartáčů.
U motorů měříme zejména
u (pro dráhy, jeřáby atd.
Rozdíl buzení i2— (az) reakce kotvy obr. 636); bývá strojů pomocnými póly při
malém buzení.
. Motory
spojujeme obyčejně pomocným hřídelem přes převody. Také možno určití charakteristiku
na prázdno přibližně, necháme-li stroj běžet jako derivační motor
na prázdno. Motor býti
s rychlost nemá stoupati větším zatížením, neboť by
se pak rozletěl (obr. Zapojení pro charakte
ristiky derivačního stroje. 638— 643).
R Reakci kotvy změříme, urěíme-li při chodu
dynama naprázdno buzení pro (Ra -)-B kde I
jmenovité napětí proud, dále buzení pro zatížení při 1. Zatížení stejnosměrných strojů měření charakteristik,
výkonnosti, účinnosti, přetižitelnosti oteplení děje pří mo,
r neb Některé příklady:
a) (obr.
Obr.
Obr.
297
ristiku pro jiné otáčky (n2), neboť pořadnice jsou poměru otáček. 637) dráhových motorů; motor 2
pracuje jako dynamo cizím buzením vodní odpor. Stejně můžeme tomu užiti
spojení rekuperačního, nebo diferenčního (obr. de-
r majících chodit oběma směry, měříme charakteristiky
rychlostní oběma směry, neboť při velkém sycení trochu liší.
C (zatížení, vnější regulační,
u motorů rychlostní) měříme př. Není-li
rychlost úplně přesná, korigujeme rychlost jmenovitou
