Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
295
e) trá Při těchto měřeních často třeba ze
skupiny ztrát vyloučiti určité ztráty.Souborná měření. ztráty ložiskách
s 1*5 mocninou rychlosti, ztráty hysteretické mocninou sycení,
ztráty vířivými proudy mocninou rychlosti, neb sycení ztráty
větráním mocninou rychlosti.
. 632 čáry B.,.
Přesněji můžeme rozděliti ztráty tření větrání tím, měříme
oboje tyto ztráty při různé teplotě ložisek. zjistíme ztráty ložiskách větrání, tedy bez tření
kartáčů metodou dobíhací neb pomocným motorem pro dvě různé
rychlosti výpočtem separujeme ztráty ložiskách ztrát větrání,
neboť platí pro tyto ztráty dohromady vztah: W1'5 -)- Zvn9= Z.
Snadno separujeme ztráty graficky tím, měříme případě
zmíněném ztráty pro několik rychlostí nakreslíme poměr
= -j- v>í1-s jako funkce M1'5. Neboť jisté, se
tření ložisek mění přímoúměrně teplotou ložisek, kdežto závislost
tření rychlosti není zcela jistá.
Ztráty hysteretické vířivými proudy Zý- separujeme nejlépe
stanovením těchto ztrát dohromady pro různé rychlosti při témž
sycení, neboť platí pro vztah Z/n )i. těchto čar pak na
neseme diagram (B), kde jsou ztráty jako funkce rychlosti n1; n2,
n3, n,.
Zbytek odečtení ztrát mechanických obr.
Jinak můžeme separovati ztráty železe ztrát mechanických
při zkoušce prázdno tak, při stejném napětí, stejném
buzení měníme rychlost.
Tím určíme (obr. Tento vztah zná
zorní přímkou. Tato funkce přímka, a
úsečka ose pořadnic určuje ztráty ložiskách, její směrnice
pak ztráty větráním. Extrapolací osu pořadnic dostaneme ztráty mecha
nické pro různé rychlosti toho čerchovanou čarou pro 0.
Tak př. pak opakujeme pro různé magnetování. 632 jsou ztráty
v železe jako funkce rychlosti. Užíváme tomu okolnosti,
že některé ztráty mění rychlostí, neb magnetickou indukcí
přímo úměrně, jiné mocností jinou než př
