Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Užíváme tomu okolnosti,
že některé ztráty mění rychlostí, neb magnetickou indukcí
přímo úměrně, jiné mocností jinou než př. zjistíme ztráty ložiskách větrání, tedy bez tření
kartáčů metodou dobíhací neb pomocným motorem pro dvě různé
rychlosti výpočtem separujeme ztráty ložiskách ztrát větrání,
neboť platí pro tyto ztráty dohromady vztah: W1'5 -)- Zvn9= Z. 295
e) trá Při těchto měřeních často třeba ze
skupiny ztrát vyloučiti určité ztráty. 632 čáry B.
Tím určíme (obr.Souborná měření. pak opakujeme pro různé magnetování.
.,. Extrapolací osu pořadnic dostaneme ztráty mecha
nické pro různé rychlosti toho čerchovanou čarou pro 0.
Jinak můžeme separovati ztráty železe ztrát mechanických
při zkoušce prázdno tak, při stejném napětí, stejném
buzení měníme rychlost. ztráty ložiskách
s 1*5 mocninou rychlosti, ztráty hysteretické mocninou sycení,
ztráty vířivými proudy mocninou rychlosti, neb sycení ztráty
větráním mocninou rychlosti.
Ztráty hysteretické vířivými proudy Zý- separujeme nejlépe
stanovením těchto ztrát dohromady pro různé rychlosti při témž
sycení, neboť platí pro vztah Z/n )i. těchto čar pak na
neseme diagram (B), kde jsou ztráty jako funkce rychlosti n1; n2,
n3, n,. Neboť jisté, se
tření ložisek mění přímoúměrně teplotou ložisek, kdežto závislost
tření rychlosti není zcela jistá. Tato funkce přímka, a
úsečka ose pořadnic určuje ztráty ložiskách, její směrnice
pak ztráty větráním. Tento vztah zná
zorní přímkou. 632 jsou ztráty
v železe jako funkce rychlosti.
Zbytek odečtení ztrát mechanických obr.
Přesněji můžeme rozděliti ztráty tření větrání tím, měříme
oboje tyto ztráty při různé teplotě ložisek.
Tak př.
Snadno separujeme ztráty graficky tím, měříme případě
zmíněném ztráty pro několik rychlostí nakreslíme poměr
= -j- v>í1-s jako funkce M1'5
