Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Tak př.,. zjistíme ztráty ložiskách větrání, tedy bez tření
kartáčů metodou dobíhací neb pomocným motorem pro dvě různé
rychlosti výpočtem separujeme ztráty ložiskách ztrát větrání,
neboť platí pro tyto ztráty dohromady vztah: W1'5 -)- Zvn9= Z.Souborná měření. Extrapolací osu pořadnic dostaneme ztráty mecha
nické pro různé rychlosti toho čerchovanou čarou pro 0.
Ztráty hysteretické vířivými proudy Zý- separujeme nejlépe
stanovením těchto ztrát dohromady pro různé rychlosti při témž
sycení, neboť platí pro vztah Z/n )i.
Jinak můžeme separovati ztráty železe ztrát mechanických
při zkoušce prázdno tak, při stejném napětí, stejném
buzení měníme rychlost. Tento vztah zná
zorní přímkou.
Přesněji můžeme rozděliti ztráty tření větrání tím, měříme
oboje tyto ztráty při různé teplotě ložisek.
Tím určíme (obr. těchto čar pak na
neseme diagram (B), kde jsou ztráty jako funkce rychlosti n1; n2,
n3, n,. Neboť jisté, se
tření ložisek mění přímoúměrně teplotou ložisek, kdežto závislost
tření rychlosti není zcela jistá. 295
e) trá Při těchto měřeních často třeba ze
skupiny ztrát vyloučiti určité ztráty.
. 632 čáry B.
Zbytek odečtení ztrát mechanických obr.
Snadno separujeme ztráty graficky tím, měříme případě
zmíněném ztráty pro několik rychlostí nakreslíme poměr
= -j- v>í1-s jako funkce M1'5. ztráty ložiskách
s 1*5 mocninou rychlosti, ztráty hysteretické mocninou sycení,
ztráty vířivými proudy mocninou rychlosti, neb sycení ztráty
větráním mocninou rychlosti. Tato funkce přímka, a
úsečka ose pořadnic určuje ztráty ložiskách, její směrnice
pak ztráty větráním. 632 jsou ztráty
v železe jako funkce rychlosti. Užíváme tomu okolnosti,
že některé ztráty mění rychlostí, neb magnetickou indukcí
přímo úměrně, jiné mocností jinou než př. pak opakujeme pro různé magnetování
