Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Tak dají určiti
ztráty mechanické, ztráty závislé proudu ztráty závislé na
napětí, jako funkce rychlosti, napětí, neb proudu. Tím poháníme zkoušený stroj možná přímo; pohá-
níme-li řemenem, počítáme převod 3°/0.
Z synchronních strojích dělíme obyčejně takto (ČSN-
ESČ 81):
a) větrání 1
b) tření dodávaných ložisek mechanické ztráty Zm
c) tření všech uhlíků
d) ztráty budiči
e) ztráty reostatech
f ztráty uhlících
g) ztráty vinutí magnetů
h) Jouleovy ztráty vinutí statoru ,
i) dodatečné ztráty závislé proudu ztraty zavi|Lle Proudu
} statoru statoru
j) ztráty železe prázdno ětí^
Podobně strojů jiných. zkoušky chodem prázdno, nebo po
mocným motorem, máme měřítko pro všechny ostatní čáry výkony,
nebof jsou úměrný subnormálám, nezmění-li moment setrvačnosti.294 Měření. Ovšem musí býti při takových
zkouškách ložiska uhlíky velmi dobře zaběhané, musí kori-
govati teplotu mědi železa při zatížení. Známe-li pro kteroukoliv nich výkon při
určité rychlosti, př. 275.
Při tom počítáme ztráty tepla povrchem stroje, odhadujíce m2
povrchu každý rozdílu mezi povrchem okolím.
Ô) lze ěřitivelké stroje,
a při pravidelné práci; podrobnosti viz ČSN-ESČ 81, str.
indukce železe.
|3) mot nejlépe stejnosměrným, cizím
buzením, který cejchujeme tak, známe jeho účinnost pro rozsah,
o který jde. Dostaneme tím
několik dobíhacích čar. 18.
Obyčejně dají určiti pouze ztrát, to
těmito způsoby:
a) dno, kdy necháme stroj běžeti prázdno
jako motor určitým napětím určitou rychlostí.
y) (Routin) viz str.
Tak můžeme nechati dobíhati stroj nemagnetovaný kartáči neb
bez nich, stroj magnetovaný krátko spojený. Tak dají
měřiti ztráty větráním, třením ložisek třením uhlíků jako funkce
rychlosti, ztráty železe jako funkce rychlosti, neb napětí, j.
které nedosáhne při brzdění.
Je-li oteplení vzduchu ustáleném stavu jeho množství Q,
povrch stroje jeho oteplení jsou ztráty příslušné
Z @/49 0-01 r28 (kW, “C, m3/s, m2)
budicí ztráty b
. 291). Při této zkoušce roz
točíme stroj rychlost vyšší, než zkoušenou, pak vše vypneme
a měříme tachometrem, jak rychlost klesá (viz též str.
Metoda pohodlná rychlá
