Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
3) poměr spec. jsou barech, dyn/cm2 (106
dynů/cm2= bar). tedy á
s výkon, jenž uvažovaném místě prostupuje kolmo
ploškou cm2. 151. směs nepravidelných různorodých
tónů.
97. 189.
u --------------
Obr.
.iW erg/s, též
S cp2/20 Pe. Brion Vieweg, Starkstrom-
messtechnik, str.
V oblouku) měří spektrální
analysou, viz 1933, str. ([¿W/cm2, j. 559; Bul SFE 1932, str. 305, Springer 1933, Berlin. určen výškami (t. Různé jiné hodnoty. kmitočtem) silami jednotlivých tónů,
z nichž skládá. určitém místě prostoru tento zdroj způsobí u
z (fysikální, neb objektivní) dA/ds, kde
je energie, jež prostoupí jednotku času ploškou kolmou
na směr šíření zvuku. tepla plynu při stálém tlaku
k témuž teplu při stálém objemu. 433.
Pyrom etr potenciometrický
s kompensací automatickou.
sj Fr. 432. Pyrometr
potenciometrický kompensací. Nachtikal: Technická fysika, Praha 1931.
Zde ergech/cm2s, rychlost zvuku cm/s, efektivní
tlak vibrací (je-li amplituda tlakupm, efektivní tlak pro čistý tón
p mIV2 podle analogie efektivního proudu, nebo napětí), je
tlak vzduchu klidu. Nejjednodušším zdrojem zvuku bodový'zdroj,
jenž vysílá rovnoměrně všechny strany okolního prostoru zvu
kovou energii. Síla zvuku souvisí tlakem vibrací zvuku podle
vztahu2> epy2Fe.ib, cm/s)
*) Viz též Elektroakustika ESČ 1932.
S zvuku.
C. Poněvadž (. Měření hluku.186 Měření. Pro dvojatomové plyny (vzduch)
je 1-41.
2) 1932, str.1) slyšitelné
sinusové kmitání.
Obr
