Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
směs nepravidelných různorodých
tónů. Nachtikal: Technická fysika, Praha 1931.
C. kmitočtem) silami jednotlivých tónů,
z nichž skládá. tepla plynu při stálém tlaku
k témuž teplu při stálém objemu. určitém místě prostoru tento zdroj způsobí u
z (fysikální, neb objektivní) dA/ds, kde
je energie, jež prostoupí jednotku času ploškou kolmou
na směr šíření zvuku.1) slyšitelné
sinusové kmitání. Brion Vieweg, Starkstrom-
messtechnik, str.
2) 1932, str. 559; Bul SFE 1932, str. tedy á
s výkon, jenž uvažovaném místě prostupuje kolmo
ploškou cm2.
Pyrom etr potenciometrický
s kompensací automatickou. Různé jiné hodnoty.
Obr. 432.
Zde ergech/cm2s, rychlost zvuku cm/s, efektivní
tlak vibrací (je-li amplituda tlakupm, efektivní tlak pro čistý tón
p mIV2 podle analogie efektivního proudu, nebo napětí), je
tlak vzduchu klidu.
sj Fr. 433. Pro dvojatomové plyny (vzduch)
je 1-41.iW erg/s, též
S cp2/20 Pe.
97.ib, cm/s)
*) Viz též Elektroakustika ESČ 1932. ([¿W/cm2, j. Síla zvuku souvisí tlakem vibrací zvuku podle
vztahu2> epy2Fe. 305, Springer 1933, Berlin. Pyrometr
potenciometrický kompensací. 151. 189. jsou barech, dyn/cm2 (106
dynů/cm2= bar). Měření hluku.186 Měření.
u --------------
Obr. Poněvadž (.
V oblouku) měří spektrální
analysou, viz 1933, str.3) poměr spec. Nejjednodušším zdrojem zvuku bodový'zdroj,
jenž vysílá rovnoměrně všechny strany okolního prostoru zvu
kovou energii.
.
S zvuku. určen výškami (t
