Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
V oblouku) měří spektrální
analysou, viz 1933, str. tepla plynu při stálém tlaku
k témuž teplu při stálém objemu. ([¿W/cm2, j.
2) 1932, str.
Obr. 559; Bul SFE 1932, str.
S zvuku. Nachtikal: Technická fysika, Praha 1931. Brion Vieweg, Starkstrom-
messtechnik, str.
sj Fr. určitém místě prostoru tento zdroj způsobí u
z (fysikální, neb objektivní) dA/ds, kde
je energie, jež prostoupí jednotku času ploškou kolmou
na směr šíření zvuku. Nejjednodušším zdrojem zvuku bodový'zdroj,
jenž vysílá rovnoměrně všechny strany okolního prostoru zvu
kovou energii. Pro dvojatomové plyny (vzduch)
je 1-41. směs nepravidelných různorodých
tónů. Síla zvuku souvisí tlakem vibrací zvuku podle
vztahu2> epy2Fe. 432.1) slyšitelné
sinusové kmitání. 151.ib, cm/s)
*) Viz též Elektroakustika ESČ 1932.186 Měření. 189. Poněvadž (. Různé jiné hodnoty. 433.
.
Pyrom etr potenciometrický
s kompensací automatickou.iW erg/s, též
S cp2/20 Pe.
u --------------
Obr. Měření hluku.3) poměr spec. 305, Springer 1933, Berlin.
97.
Zde ergech/cm2s, rychlost zvuku cm/s, efektivní
tlak vibrací (je-li amplituda tlakupm, efektivní tlak pro čistý tón
p mIV2 podle analogie efektivního proudu, nebo napětí), je
tlak vzduchu klidu. jsou barech, dyn/cm2 (106
dynů/cm2= bar).
C. tedy á
s výkon, jenž uvažovaném místě prostupuje kolmo
ploškou cm2. určen výškami (t. Pyrometr
potenciometrický kompensací. kmitočtem) silami jednotlivých tónů,
z nichž skládá
