Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
směs nepravidelných různorodých
tónů.
u --------------
Obr.ib, cm/s)
*) Viz též Elektroakustika ESČ 1932.iW erg/s, též
S cp2/20 Pe.
S zvuku.
Pyrom etr potenciometrický
s kompensací automatickou.
Obr. 432. Měření hluku. jsou barech, dyn/cm2 (106
dynů/cm2= bar).186 Měření.
V oblouku) měří spektrální
analysou, viz 1933, str. tedy á
s výkon, jenž uvažovaném místě prostupuje kolmo
ploškou cm2. Nejjednodušším zdrojem zvuku bodový'zdroj,
jenž vysílá rovnoměrně všechny strany okolního prostoru zvu
kovou energii. určen výškami (t.
2) 1932, str. Pro dvojatomové plyny (vzduch)
je 1-41.
97. ([¿W/cm2, j. Různé jiné hodnoty.1) slyšitelné
sinusové kmitání. Pyrometr
potenciometrický kompensací.
C. tepla plynu při stálém tlaku
k témuž teplu při stálém objemu. kmitočtem) silami jednotlivých tónů,
z nichž skládá.3) poměr spec. Nachtikal: Technická fysika, Praha 1931.
Zde ergech/cm2s, rychlost zvuku cm/s, efektivní
tlak vibrací (je-li amplituda tlakupm, efektivní tlak pro čistý tón
p mIV2 podle analogie efektivního proudu, nebo napětí), je
tlak vzduchu klidu.
sj Fr. 305, Springer 1933, Berlin. Síla zvuku souvisí tlakem vibrací zvuku podle
vztahu2> epy2Fe. Brion Vieweg, Starkstrom-
messtechnik, str. určitém místě prostoru tento zdroj způsobí u
z (fysikální, neb objektivní) dA/ds, kde
je energie, jež prostoupí jednotku času ploškou kolmou
na směr šíření zvuku. 151.
. Poněvadž (. 559; Bul SFE 1932, str. 433. 189
