Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 208 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mezinárodně navržen normální tón 1000 c,3) jehož mechanická síla právě prahu slyšení, j. 599. Jednotlivá měření hodnot ostatních. Hlasitost měřeného zvuku pak (Fechnerův zákon) log10 S/S0, kde objektivní mechanická síla mě­ řeného zvuku objektivní síla normálního tónu prahu sly­ šení. hlasitosti Ame­ rice, Anglii Francii užívanou (desetina belu). Pole omezené oběma křivkami 2) Prakticky měří zvuk tak, aby výsledek měření možná věrně vyjadřoval subjektivní vjem. Měřený zvuk proto srovnává ně­ jakým tónem. Měřený hluk, jehož složky mají libovolný kmitočet sílu, nutno tedy srovnat tónem 1000 jehož objektivní síla nařídí tak, sub­ jektivní vjem způsobený měřeným hlukem roven vjemu způsobe­ nému tónem Poněvadž objektivní síla zvuku, jež přísluší prahu slyšení, mezích 400— 5000 dosti stála, není třeba dbáti pro měření obyčejných hluků různé citlivosti ucha pro různé kmitočty, takže normální tón platí pro tyto. pro bod obr. Při přílišné síle působí vjem (na bol est Pro normální ucho je objektivní síla zvuku prahu slyšení obr. Ucho nevnímá všechny kmitočty stejně dobře. Lze tedy zjistiti //^ pokusem.) Lidské ucho nehodnotí tedy zvuky podle síly definované, fysi- kálně, takže (síla zvuko­ vého vjemu) úměrná logaritmu objektivní síly zvuku (mecha­ nické). následující tabulce jsou hlasitosti různých zdrojů: ') PhR 1927, str. Teprve nad nad určitou hranicí mechanické síly zvuku počne ucho zvuk vnímat. . Největší cit­ livost kolem 1000— 2000 Ucho též nepostřehne libovolně slabý zvuk.III. Výsledky však mohou dosti lišiti dle různých pozorovatelů. 140; 1933, str. 3) 1932, str. Tón, jehož dyn/cm2, hlasitost Německu se 1 nazývá „phon“ (AEF). 187 Tak atmosféře při normálního tlaku 760 rych­ losti 33250 cm/s přij) dyn/cm2: 116 ^W/cm2. , ~) Congres international d’Electricité Paris 1932 II—7— bis. 434 daný kmitočet je dle toho log10 SM/S0, poměr SM/S0 dán rovnicí (7). 2. Tón, jehož objektivní hlasitost je (jeho tlak p^, (10 log log S2) (20 log — logp2) hlasitější než tón, jehož síla (tlakj92). Koste-li mechanická síla zvuku geometricky, roste síla subjektivního zvukového vjemu pouze aritmeticky. Tón, jehož objektivní síla ,100, 1000 krát větší, než prahu slyšení při 1000 hlasitost 10, 20, 30, atd. Z předešlého plyne, mechanické síly -dvou zvuků mají sobě v poměru dvojmocí tlaků efektivních s/s0= (p/p0y (7) H st. p 0'0003 dyn/cm2. př. 434 (Kingsbury)1) dána křivkou prahu bolesti křivkou závislosti na kmitočtu. (Fechnerův zákon