Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 208 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
hlasitosti Ame­ rice, Anglii Francii užívanou (desetina belu). následující tabulce jsou hlasitosti různých zdrojů: ') PhR 1927, str. Měřený zvuk proto srovnává ně­ jakým tónem.) Lidské ucho nehodnotí tedy zvuky podle síly definované, fysi- kálně, takže (síla zvuko­ vého vjemu) úměrná logaritmu objektivní síly zvuku (mecha­ nické). 434 daný kmitočet je dle toho log10 SM/S0, poměr SM/S0 dán rovnicí (7). 3) 1932, str.III. pro bod obr. Tón, jehož objektivní síla ,100, 1000 krát větší, než prahu slyšení při 1000 hlasitost 10, 20, 30, atd. 434 (Kingsbury)1) dána křivkou prahu bolesti křivkou závislosti na kmitočtu. Koste-li mechanická síla zvuku geometricky, roste síla subjektivního zvukového vjemu pouze aritmeticky. 140; 1933, str. 187 Tak atmosféře při normálního tlaku 760 rych­ losti 33250 cm/s přij) dyn/cm2: 116 ^W/cm2. Měřený hluk, jehož složky mají libovolný kmitočet sílu, nutno tedy srovnat tónem 1000 jehož objektivní síla nařídí tak, sub­ jektivní vjem způsobený měřeným hlukem roven vjemu způsobe­ nému tónem Poněvadž objektivní síla zvuku, jež přísluší prahu slyšení, mezích 400— 5000 dosti stála, není třeba dbáti pro měření obyčejných hluků různé citlivosti ucha pro různé kmitočty, takže normální tón platí pro tyto. Mezinárodně navržen normální tón 1000 c,3) jehož mechanická síla právě prahu slyšení, j. Výsledky však mohou dosti lišiti dle různých pozorovatelů. Lze tedy zjistiti //^ pokusem. Při přílišné síle působí vjem (na bol est Pro normální ucho je objektivní síla zvuku prahu slyšení obr. Tón, jehož dyn/cm2, hlasitost Německu se 1 nazývá „phon“ (AEF). Jednotlivá měření hodnot ostatních. p 0'0003 dyn/cm2. Tón, jehož objektivní hlasitost je (jeho tlak p^, (10 log log S2) (20 log — logp2) hlasitější než tón, jehož síla (tlakj92). . 599. Z předešlého plyne, mechanické síly -dvou zvuků mají sobě v poměru dvojmocí tlaků efektivních s/s0= (p/p0y (7) H st. 2. Pole omezené oběma křivkami 2) Prakticky měří zvuk tak, aby výsledek měření možná věrně vyjadřoval subjektivní vjem. Ucho nevnímá všechny kmitočty stejně dobře. př. (Fechnerův zákon. Hlasitost měřeného zvuku pak (Fechnerův zákon) log10 S/S0, kde objektivní mechanická síla mě­ řeného zvuku objektivní síla normálního tónu prahu sly­ šení. Teprve nad nad určitou hranicí mechanické síly zvuku počne ucho zvuk vnímat. , ~) Congres international d’Electricité Paris 1932 II—7— bis. Největší cit­ livost kolem 1000— 2000 Ucho též nepostřehne libovolně slabý zvuk