Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Lze tedy zjistiti //^ pokusem.
3) 1932, str. Koste-li mechanická síla zvuku geometricky, roste
síla subjektivního zvukového vjemu pouze aritmeticky.
Z předešlého plyne, mechanické síly -dvou zvuků mají sobě
v poměru dvojmocí tlaků efektivních
s/s0= (p/p0y (7)
H st. Mezinárodně navržen normální
tón 1000 c,3) jehož mechanická síla právě prahu slyšení, j. Pole omezené oběma křivkami 2)
Prakticky měří zvuk tak, aby výsledek měření možná věrně
vyjadřoval subjektivní vjem. Tón,
jehož dyn/cm2, hlasitost Německu se
1 nazývá „phon“ (AEF). Tón, jehož objektivní hlasitost
je (jeho tlak p^, (10 log log S2) (20 log
— logp2) hlasitější než tón, jehož síla (tlakj92). ,
~) Congres international d’Electricité Paris 1932 II—7— bis. pro bod obr. Měřený
hluk, jehož složky mají libovolný kmitočet sílu, nutno tedy
srovnat tónem 1000 jehož objektivní síla nařídí tak, sub
jektivní vjem způsobený měřeným hlukem roven vjemu způsobe
nému tónem Poněvadž objektivní síla zvuku, jež přísluší prahu
slyšení, mezích 400— 5000 dosti stála, není třeba dbáti pro
měření obyčejných hluků různé citlivosti ucha pro různé kmitočty,
takže normální tón platí pro tyto. 187
Tak atmosféře při normálního tlaku 760 rych
losti 33250 cm/s přij) dyn/cm2: 116 ^W/cm2. Největší cit
livost kolem 1000— 2000 Ucho též nepostřehne libovolně slabý
zvuk.III. Jednotlivá měření hodnot ostatních. Ucho nevnímá všechny kmitočty stejně dobře. následující tabulce jsou
hlasitosti různých zdrojů:
') PhR 1927, str. 599. Teprve nad nad určitou hranicí
mechanické síly zvuku počne ucho zvuk vnímat. Při přílišné síle
působí vjem (na bol est Pro normální ucho
je objektivní síla zvuku prahu slyšení obr. (Fechnerův
zákon. Hlasitost měřeného zvuku pak (Fechnerův
zákon) log10 S/S0, kde objektivní mechanická síla mě
řeného zvuku objektivní síla normálního tónu prahu sly
šení. 140; 1933, str.
p 0'0003 dyn/cm2. 2. Výsledky však mohou
dosti lišiti dle různých pozorovatelů. hlasitosti Ame
rice, Anglii Francii užívanou (desetina belu). 434 (Kingsbury)1)
dána křivkou prahu bolesti křivkou závislosti na
kmitočtu. Měřený zvuk proto srovnává ně
jakým tónem. př.
Tón, jehož objektivní síla ,100, 1000 krát větší, než prahu
slyšení při 1000 hlasitost 10, 20, 30, atd.) Lidské ucho nehodnotí tedy zvuky podle síly definované, fysi-
kálně, takže (síla zvuko
vého vjemu) úměrná logaritmu objektivní síly zvuku (mecha
nické). 434 daný kmitočet
je dle toho log10 SM/S0, poměr SM/S0 dán rovnicí
(7).
