Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
niklového drátku (obr.III. 433).
P (Leeds Northrup) srov
nává napětí článku tepelného napětím známým (obr.
na místě tepelných článků bolometr zapojený můstku. Obr. Po- obr. Ardom etr SH. fysika, str. 431). chemie 1931, Praha. Para
lelně potenciometrem jsou zapojeny
dva odpory r2, jeden stálý (Qa) druhý
proměnný (fit) teplotou (niklový). 23—42. Jednoduchý kapesní pyrometr vyrábí r
& hmi Berlín, kde tepelné záření působí přímo dvojí
kov (bimetal), jenž tím zkrucuje. Jednotlivá měření hodnot ostatních. Měření na
+ 10° přesné. (1925), str. 942-950. 284, Springer 1930, Berlin.
P mají žhavení srov
návací žárovky stálé splynutí obrazu žhavého vlákna pozadím
tvořeným měřeným zdrojem docílí posunováním skleněné clonky
stupňovitě zakalené, mezi zdrojem žárovkou. 430. 432. 76—77; SFPh 1926, str. Žárovkový môstek. Stejný
je pyrometr HB, jenž bimetalem řízenou clonku, čímž je
dosaženo tepelné kompensaee thermočlánku vzhledem teplotě
okolního vzduchu.
-) achtikal: Techn. 185
ještě druhou, čočku, jíž promítán obrázek zdroje malou destičku,
takže lze pyrometr nastaviti přesně určité místo zdroje. 432).
. 431 Pyrometr Braunův,
měr těchto odporů takový, změna
r! způsobená teplotou působí stejně rovnováhu jako potencio-
metr obr. 377, Spolek posl.
4) XVin.‘) má. Na
kompensačním potenciometru na
staví stupnici nanesené teplota
studených konců tepelného článku (pře
depsaná) potenciometru docílí
rovnováhy měřeným napětím thermo
článku. Přepětím přepínače měří
galvanometr hledanou teplotu. Měřicí
část přístroje skládá čtyř jemných
cívek, nichž dvě jsou začerněného
Obr. 429.
*) Pirani: Elektrotherm ie, str.
3) 1926 ,), str. inž.2) Cívky jsou upevněny trubce
tak, cívky jsou vystaveny sálavému teplu, čímž rovno
váha můstku poruší galvanometr vychýlí. Kompen
saee určitou teplotu studených konců
dělá automaticky (obr
