Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Stejný
je pyrometr HB, jenž bimetalem řízenou clonku, čímž je
dosaženo tepelné kompensaee thermočlánku vzhledem teplotě
okolního vzduchu. 431 Pyrometr Braunův,
měr těchto odporů takový, změna
r! způsobená teplotou působí stejně rovnováhu jako potencio-
metr obr.2) Cívky jsou upevněny trubce
tak, cívky jsou vystaveny sálavému teplu, čímž rovno
váha můstku poruší galvanometr vychýlí. 431). Žárovkový môstek. Přepětím přepínače měří
galvanometr hledanou teplotu.
*) Pirani: Elektrotherm ie, str.
niklového drátku (obr. 432. Kompen
saee určitou teplotu studených konců
dělá automaticky (obr. 430. inž. 432). 185
ještě druhou, čočku, jíž promítán obrázek zdroje malou destičku,
takže lze pyrometr nastaviti přesně určité místo zdroje.
P (Leeds Northrup) srov
nává napětí článku tepelného napětím známým (obr.
na místě tepelných článků bolometr zapojený můstku.‘) má. Měření na
+ 10° přesné.
3) 1926 ,), str. chemie 1931, Praha. 942-950.III. 377, Spolek posl. Po- obr. (1925), str.
4) XVin.
-) achtikal: Techn.
. 433). Jednotlivá měření hodnot ostatních. fysika, str. 429. Obr. Ardom etr SH. 23—42. Jednoduchý kapesní pyrometr vyrábí r
& hmi Berlín, kde tepelné záření působí přímo dvojí
kov (bimetal), jenž tím zkrucuje. Měřicí
část přístroje skládá čtyř jemných
cívek, nichž dvě jsou začerněného
Obr. Na
kompensačním potenciometru na
staví stupnici nanesené teplota
studených konců tepelného článku (pře
depsaná) potenciometru docílí
rovnováhy měřeným napětím thermo
článku.
P mají žhavení srov
návací žárovky stálé splynutí obrazu žhavého vlákna pozadím
tvořeným měřeným zdrojem docílí posunováním skleněné clonky
stupňovitě zakalené, mezi zdrojem žárovkou. Para
lelně potenciometrem jsou zapojeny
dva odpory r2, jeden stálý (Qa) druhý
proměnný (fit) teplotou (niklový). 76—77; SFPh 1926, str. 284, Springer 1930, Berlin
