Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Měřicí
část přístroje skládá čtyř jemných
cívek, nichž dvě jsou začerněného
Obr.2) Cívky jsou upevněny trubce
tak, cívky jsou vystaveny sálavému teplu, čímž rovno
váha můstku poruší galvanometr vychýlí.III. 942-950.
4) XVin. inž. Jednotlivá měření hodnot ostatních.
-) achtikal: Techn. Stejný
je pyrometr HB, jenž bimetalem řízenou clonku, čímž je
dosaženo tepelné kompensaee thermočlánku vzhledem teplotě
okolního vzduchu. 23—42. 429.‘) má. chemie 1931, Praha. Na
kompensačním potenciometru na
staví stupnici nanesené teplota
studených konců tepelného článku (pře
depsaná) potenciometru docílí
rovnováhy měřeným napětím thermo
článku. Jednoduchý kapesní pyrometr vyrábí r
& hmi Berlín, kde tepelné záření působí přímo dvojí
kov (bimetal), jenž tím zkrucuje.
na místě tepelných článků bolometr zapojený můstku. 284, Springer 1930, Berlin. fysika, str.
3) 1926 ,), str.
*) Pirani: Elektrotherm ie, str. 431 Pyrometr Braunův,
měr těchto odporů takový, změna
r! způsobená teplotou působí stejně rovnováhu jako potencio-
metr obr. 76—77; SFPh 1926, str. 377, Spolek posl. Kompen
saee určitou teplotu studených konců
dělá automaticky (obr. Žárovkový môstek. 432). Po- obr. 430.
. Para
lelně potenciometrem jsou zapojeny
dva odpory r2, jeden stálý (Qa) druhý
proměnný (fit) teplotou (niklový).
P mají žhavení srov
návací žárovky stálé splynutí obrazu žhavého vlákna pozadím
tvořeným měřeným zdrojem docílí posunováním skleněné clonky
stupňovitě zakalené, mezi zdrojem žárovkou. (1925), str. 431). Měření na
+ 10° přesné. 432. 185
ještě druhou, čočku, jíž promítán obrázek zdroje malou destičku,
takže lze pyrometr nastaviti přesně určité místo zdroje. Ardom etr SH.
P (Leeds Northrup) srov
nává napětí článku tepelného napětím známým (obr. Přepětím přepínače měří
galvanometr hledanou teplotu.
niklového drátku (obr. Obr. 433)
