T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 54 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejvíce jich muselo vysta­ vět povodí Pádu údolí Apenín. provo­ zu dálnice již úsecích Milán—Florencie a Capua—Neapol, které měří 320 km. Délka dílů nebyla dosud typizována; její účelná volba předmětem zkoušek. Díly pásu spojují ohebnými spojkami (tyčemi nebo lany) spoje dosahují pevnosti vlast­ ního pásu. úseku Bologna—Florencie bylo proraženo tunelů celkové délce více než km. Aby dálnice byla sjízdná, bylo nutno vybudovat četná technická díla, jako jsou zejména mosty přes řeky údolí. Přes zdánlivou složitost konstrukce počítá značnými úsporami váze ceně vzhledem plnému vy­ užití pevnosti pásu. Tento nedostatek byl hlavním důvodem vý­ vojovým pracím liverpoolského závodu spo­ lečnosti Dunlop Rubber Co. Všechna tažná lanka jsou uložena jedné rovině, což zvětšuje ohebnost pásu při jeho obvádění přes bubny přispívá lepšímu vytvoření korýtko­ vého profilu nosné větve. úseku dálnice Milán—Florencie bylo vystavěno 433 technických děl celkové délce 376 na úseku Capua—Neapol děl délce 447 m. okrajích dálnice jsou chodníky široké nichž možno zastavit. Na 44 . Konstrukce dopravních pásů Dalšími přednostmi budou rychlá výměna dílů, změna celkové délky pásu široké pole použiti i pro těžké provozy -Ln- O zubený spoj p ásu; části bez krycí vrstvy je ­ dán ocelových lan vložek Italská dálnice Milán—Neapol před dokončením Tato dálnice, známá světě jako „sluneční“ , je 730 dlouhá, široká, dvěma vozov­ kami 7,50 oddělenými sebe pásem širo­ kým ohraničeným obou stranách beto­ novými zdmi. zbýva­ jících úsecích Florencie—Řím Řím—Capua bude zahájen provoz pravděpodobně první polovině roku 1961. Mosty jsou vesměs opatřeny ochran­ nými zábradlími mřížemi vysokými m.Pevnost spojů dopravních pásů většinou podstatně nižší než pevnost vlastního pásu, což je neekonomické, neboť dobrých pevnostních charakteristik pásu tak využívá jen zčásti. Patentem chráněný výrobní postup dovoluje přesně volit boční tuhost pásu; lanka útku jsou totiž opletena kolem lanek osno­ vy velikostí úhlu opleteni lze měnit boční tu­ host širokém rozsahu., jejichž zajímavým výsledkem pás nové konstrukce, sestavovaný z dílů ozubenými těsně sebe zapadajícími spoji. Vložka ocelových lanek. Koncové smyčky lanek osnovy jsou zalisovány zubů spojek obepí­ nají spojovací tyč. Každá vozovka lemována obou stranách souvislým žulovým pásem ozařovaným reflek­ tory, přičemž obě jízdní dráhy každé vozovce jsou lemovány bílým přerušovaným pásem. Za nejvýznamnější považují zejména most přes Pád Piacenzy, dlouhý 117ó široký m se oddělenými jízdními drahami, most přes Aglio obloukem rozpětí 164 zvedající se 80 nad údolí