Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 21 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Říkáme, jádro pamatuje stav nebo 1.
„plátků“. trans
formovali stav napětí čtecím vodiči. Kdy
bychom dali blízkosti takového vodiče
nějaký lehký zmagnetovaný předmět, začal
by nám působením silových účinků po
hybovat. impuls
15
.
Doba překlopení feritového jádra jed
noho stavu druhého trvá dnes použí
vaných feritů asi jednu milióntinu vteřiny. jsou
časy vesměs krátké, které dobře vyhovují
rychlosti dnešních počítačů. Výběr jediného jádra zřejmý
z obr./ snímací drát
B
y ^
\y\záznamní
Adráty
zazn.
Rozměry paměťového „kvádru“ 000
feritovými toroidními jádry jsou přibližně
6 cm, tedy značně malé.
Elementární magnety drží mezi sebou
určitými silami, které můžeme předsta
vit jako jakési tření mezi molekulami.
3 chém jed látk ferito ěti
^ ___ ■
zazn. doba
přečtení opětného nahrání informace,
trvá jen několik milióntin vteřiny.
Feritová jádra bývají uspořádána tzv.
Vodič, kterým protéká elektrický proud,
vytvoří kolem sebe magnetické pole.
imput vybrané
/ jádro
U- v,/ yWI //.T
2 rie lem tárn etů závislosti na
sm ěru proudu I
z molekul. Další
výhody jsou tom, ferity mají prakticky
nekonečnou životnost, jsou velmi odolné
proti otřesům, mají malou spotřebu ener
gie spolu polovodičovými součástkami
jsou základními stavebními jednotkami
dnešních rychlých matematických strojů.
Ferity mají právě zajímavou vlastnost, že
počínajíc proudem určité velikosti, se
v nich všechny drobné magnety zorientují
jedním (záznam nebo druhým směrem
(záznam 1). Podle směru procházejícího proudu
se elementární magnety orientují jedním
nebo druhým směrem (obr. Aby
chom všechny mikromagnety zorientovali
jedním směrem, musíme tyto síly potřebné
k odstranění tření překonat; musíme tedy
vynaložit určitou práci.
Po určité době tento záznam můžeme
přečíst tak, pošleme záznamového vi
nutí proud, aby magnetoval jádra sta
vu Jádra, která byla předtím stavu 0,
zůstanou neporušena jádra, která byla
ve stavu překlopí stavu tím
indukují čtecího vinutí napěťový im
puls, který potom jako přečtená infor
mace zpracovává příslušných částech po
čítače. Podobně chovají malé mag
nety uvnitř struktury jádra feritového ma
teriálu. 2). Tento stav nám udrží po
libovolnou dobu zániku proudu, ne-
působí-li něj žádné vnější rušivé vlivy. Úkaz, některý materiál jeví
navenek jako nemagnetický, způsoben
tím, mikromagnety uvnitř struktury jsou
neuspořádány (dezorientovány) jejich
silové účinky navenek ruší.
Tím jsme stav jádra přečetli, tj. Feromagnetické látky mají tu
vlastnost, každá molekula tvoří jakýsi
elementární mikroskopický permanentní
magnet. Složením těchto feritových „plát
ků“ vedle sebe dostaneme feritový „kvádr“,
z něhož lze snímat zaznamenanou infor
maci několika jader současně.
Doba vybavování celé paměti, tj. Tuto práci nám
představuje energie magnetického pole
vytvořená proudem, jenž prochází vodičem.
Přítomnost napětí odpovídá stavu ne
přítomnost pak stavu Všimněme však
skutečnosti, paměťových elementech,
kde před čtením byla nyní Původní
informace ztratila. tomu používáme regeneračního
vinutí. Proto musíme do
míst, kde byla původně znovu tuto za
psat
