T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 21 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Další výhody jsou tom, ferity mají prakticky nekonečnou životnost, jsou velmi odolné proti otřesům, mají malou spotřebu ener­ gie spolu polovodičovými součástkami jsou základními stavebními jednotkami dnešních rychlých matematických strojů. jsou časy vesměs krátké, které dobře vyhovují rychlosti dnešních počítačů. Aby­ chom všechny mikromagnety zorientovali jedním směrem, musíme tyto síly potřebné k odstranění tření překonat; musíme tedy vynaložit určitou práci. Rozměry paměťového „kvádru“ 000 feritovými toroidními jádry jsou přibližně 6 cm, tedy značně malé. Ferity mají právě zajímavou vlastnost, že počínajíc proudem určité velikosti, se v nich všechny drobné magnety zorientují jedním (záznam nebo druhým směrem (záznam 1). Feromagnetické látky mají tu vlastnost, každá molekula tvoří jakýsi elementární mikroskopický permanentní magnet. „plátků“. 2). Po určité době tento záznam můžeme přečíst tak, pošleme záznamového vi­ nutí proud, aby magnetoval jádra sta­ vu Jádra, která byla předtím stavu 0, zůstanou neporušena jádra, která byla ve stavu překlopí stavu tím indukují čtecího vinutí napěťový im­ puls, který potom jako přečtená infor­ mace zpracovává příslušných částech po­ čítače. Doba vybavování celé paměti, tj. Elementární magnety drží mezi sebou určitými silami, které můžeme předsta­ vit jako jakési tření mezi molekulami. tomu používáme regeneračního vinutí. trans­ formovali stav napětí čtecím vodiči. Tuto práci nám představuje energie magnetického pole vytvořená proudem, jenž prochází vodičem. Kdy­ bychom dali blízkosti takového vodiče nějaký lehký zmagnetovaný předmět, začal by nám působením silových účinků po­ hybovat.T 2 rie lem tárn etů závislosti na sm ěru proudu I z molekul. Říkáme, jádro pamatuje stav nebo 1. impuls 15 . Feritová jádra bývají uspořádána tzv. doba přečtení opětného nahrání informace, trvá jen několik milióntin vteřiny. Vodič, kterým protéká elektrický proud, vytvoří kolem sebe magnetické pole. 3 chém jed látk ferito ěti ^ ___ ■ zazn./ snímací drát B y ^ \y\záznamní Adráty zazn. Přítomnost napětí odpovídá stavu ne­ přítomnost pak stavu Všimněme však skutečnosti, paměťových elementech, kde před čtením byla nyní Původní informace ztratila. Výběr jediného jádra zřejmý z obr. Podle směru procházejícího proudu se elementární magnety orientují jedním nebo druhým směrem (obr. Proto musíme do míst, kde byla původně znovu tuto za­ psat. Tento stav nám udrží po libovolnou dobu zániku proudu, ne- působí-li něj žádné vnější rušivé vlivy. Doba překlopení feritového jádra jed­ noho stavu druhého trvá dnes použí­ vaných feritů asi jednu milióntinu vteřiny. Úkaz, některý materiál jeví navenek jako nemagnetický, způsoben tím, mikromagnety uvnitř struktury jsou neuspořádány (dezorientovány) jejich silové účinky navenek ruší. Podobně chovají malé mag­ nety uvnitř struktury jádra feritového ma­ teriálu. Tím jsme stav jádra přečetli, tj. imput vybrané / jádro U- v,/ yWI //. Složením těchto feritových „plát­ ků“ vedle sebe dostaneme feritový „kvádr“, z něhož lze snímat zaznamenanou infor­ maci několika jader současně