T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 21 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podobně chovají malé mag­ nety uvnitř struktury jádra feritového ma­ teriálu. Proto musíme do míst, kde byla původně znovu tuto za­ psat. Tuto práci nám představuje energie magnetického pole vytvořená proudem, jenž prochází vodičem. trans­ formovali stav napětí čtecím vodiči. Přítomnost napětí odpovídá stavu ne­ přítomnost pak stavu Všimněme však skutečnosti, paměťových elementech, kde před čtením byla nyní Původní informace ztratila. Aby­ chom všechny mikromagnety zorientovali jedním směrem, musíme tyto síly potřebné k odstranění tření překonat; musíme tedy vynaložit určitou práci.T 2 rie lem tárn etů závislosti na sm ěru proudu I z molekul. 3 chém jed látk ferito ěti ^ ___ ■ zazn. Výběr jediného jádra zřejmý z obr. doba přečtení opětného nahrání informace, trvá jen několik milióntin vteřiny. Doba překlopení feritového jádra jed­ noho stavu druhého trvá dnes použí­ vaných feritů asi jednu milióntinu vteřiny. Podle směru procházejícího proudu se elementární magnety orientují jedním nebo druhým směrem (obr. Složením těchto feritových „plát­ ků“ vedle sebe dostaneme feritový „kvádr“, z něhož lze snímat zaznamenanou infor­ maci několika jader současně. Feromagnetické látky mají tu vlastnost, každá molekula tvoří jakýsi elementární mikroskopický permanentní magnet. Tento stav nám udrží po libovolnou dobu zániku proudu, ne- působí-li něj žádné vnější rušivé vlivy. Tím jsme stav jádra přečetli, tj. Doba vybavování celé paměti, tj./ snímací drát B y ^ \y\záznamní Adráty zazn. Ferity mají právě zajímavou vlastnost, že počínajíc proudem určité velikosti, se v nich všechny drobné magnety zorientují jedním (záznam nebo druhým směrem (záznam 1). Rozměry paměťového „kvádru“ 000 feritovými toroidními jádry jsou přibližně 6 cm, tedy značně malé. Po určité době tento záznam můžeme přečíst tak, pošleme záznamového vi­ nutí proud, aby magnetoval jádra sta­ vu Jádra, která byla předtím stavu 0, zůstanou neporušena jádra, která byla ve stavu překlopí stavu tím indukují čtecího vinutí napěťový im­ puls, který potom jako přečtená infor­ mace zpracovává příslušných částech po­ čítače. 2). Říkáme, jádro pamatuje stav nebo 1. Feritová jádra bývají uspořádána tzv. imput vybrané / jádro U- v,/ yWI //. „plátků“. Kdy­ bychom dali blízkosti takového vodiče nějaký lehký zmagnetovaný předmět, začal by nám působením silových účinků po­ hybovat. Úkaz, některý materiál jeví navenek jako nemagnetický, způsoben tím, mikromagnety uvnitř struktury jsou neuspořádány (dezorientovány) jejich silové účinky navenek ruší. Elementární magnety drží mezi sebou určitými silami, které můžeme předsta­ vit jako jakési tření mezi molekulami. Další výhody jsou tom, ferity mají prakticky nekonečnou životnost, jsou velmi odolné proti otřesům, mají malou spotřebu ener­ gie spolu polovodičovými součástkami jsou základními stavebními jednotkami dnešních rychlých matematických strojů. jsou časy vesměs krátké, které dobře vyhovují rychlosti dnešních počítačů. tomu používáme regeneračního vinutí. impuls 15 . Vodič, kterým protéká elektrický proud, vytvoří kolem sebe magnetické pole