T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 21 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Úkaz, některý materiál jeví navenek jako nemagnetický, způsoben tím, mikromagnety uvnitř struktury jsou neuspořádány (dezorientovány) jejich silové účinky navenek ruší. Další výhody jsou tom, ferity mají prakticky nekonečnou životnost, jsou velmi odolné proti otřesům, mají malou spotřebu ener­ gie spolu polovodičovými součástkami jsou základními stavebními jednotkami dnešních rychlých matematických strojů. Kdy­ bychom dali blízkosti takového vodiče nějaký lehký zmagnetovaný předmět, začal by nám působením silových účinků po­ hybovat. Doba překlopení feritového jádra jed­ noho stavu druhého trvá dnes použí­ vaných feritů asi jednu milióntinu vteřiny./ snímací drát B y ^ \y\záznamní Adráty zazn. Výběr jediného jádra zřejmý z obr. Přítomnost napětí odpovídá stavu ne­ přítomnost pak stavu Všimněme však skutečnosti, paměťových elementech, kde před čtením byla nyní Původní informace ztratila. Říkáme, jádro pamatuje stav nebo 1. Rozměry paměťového „kvádru“ 000 feritovými toroidními jádry jsou přibližně 6 cm, tedy značně malé. Ferity mají právě zajímavou vlastnost, že počínajíc proudem určité velikosti, se v nich všechny drobné magnety zorientují jedním (záznam nebo druhým směrem (záznam 1). Tuto práci nám představuje energie magnetického pole vytvořená proudem, jenž prochází vodičem. Doba vybavování celé paměti, tj.T 2 rie lem tárn etů závislosti na sm ěru proudu I z molekul. „plátků“. 3 chém jed látk ferito ěti ^ ___ ■ zazn. doba přečtení opětného nahrání informace, trvá jen několik milióntin vteřiny. Po určité době tento záznam můžeme přečíst tak, pošleme záznamového vi­ nutí proud, aby magnetoval jádra sta­ vu Jádra, která byla předtím stavu 0, zůstanou neporušena jádra, která byla ve stavu překlopí stavu tím indukují čtecího vinutí napěťový im­ puls, který potom jako přečtená infor­ mace zpracovává příslušných částech po­ čítače. Tím jsme stav jádra přečetli, tj. jsou časy vesměs krátké, které dobře vyhovují rychlosti dnešních počítačů. Tento stav nám udrží po libovolnou dobu zániku proudu, ne- působí-li něj žádné vnější rušivé vlivy. Podle směru procházejícího proudu se elementární magnety orientují jedním nebo druhým směrem (obr. imput vybrané / jádro U- v,/ yWI //. Vodič, kterým protéká elektrický proud, vytvoří kolem sebe magnetické pole. trans­ formovali stav napětí čtecím vodiči. Feritová jádra bývají uspořádána tzv. 2). Aby­ chom všechny mikromagnety zorientovali jedním směrem, musíme tyto síly potřebné k odstranění tření překonat; musíme tedy vynaložit určitou práci. Proto musíme do míst, kde byla původně znovu tuto za­ psat. tomu používáme regeneračního vinutí. Podobně chovají malé mag­ nety uvnitř struktury jádra feritového ma­ teriálu. Feromagnetické látky mají tu vlastnost, každá molekula tvoří jakýsi elementární mikroskopický permanentní magnet. Elementární magnety drží mezi sebou určitými silami, které můžeme předsta­ vit jako jakési tření mezi molekulami. Složením těchto feritových „plát­ ků“ vedle sebe dostaneme feritový „kvádr“, z něhož lze snímat zaznamenanou infor­ maci několika jader současně. impuls 15