T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 21 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tuto práci nám představuje energie magnetického pole vytvořená proudem, jenž prochází vodičem. impuls 15 . Elementární magnety drží mezi sebou určitými silami, které můžeme předsta­ vit jako jakési tření mezi molekulami. Přítomnost napětí odpovídá stavu ne­ přítomnost pak stavu Všimněme však skutečnosti, paměťových elementech, kde před čtením byla nyní Původní informace ztratila. Tento stav nám udrží po libovolnou dobu zániku proudu, ne- působí-li něj žádné vnější rušivé vlivy. „plátků“. Ferity mají právě zajímavou vlastnost, že počínajíc proudem určité velikosti, se v nich všechny drobné magnety zorientují jedním (záznam nebo druhým směrem (záznam 1). Rozměry paměťového „kvádru“ 000 feritovými toroidními jádry jsou přibližně 6 cm, tedy značně malé. Podle směru procházejícího proudu se elementární magnety orientují jedním nebo druhým směrem (obr. 3 chém jed látk ferito ěti ^ ___ ■ zazn. Doba vybavování celé paměti, tj. imput vybrané / jádro U- v,/ yWI //. Doba překlopení feritového jádra jed­ noho stavu druhého trvá dnes použí­ vaných feritů asi jednu milióntinu vteřiny. trans­ formovali stav napětí čtecím vodiči. tomu používáme regeneračního vinutí./ snímací drát B y ^ \y\záznamní Adráty zazn. 2). Složením těchto feritových „plát­ ků“ vedle sebe dostaneme feritový „kvádr“, z něhož lze snímat zaznamenanou infor­ maci několika jader současně. Po určité době tento záznam můžeme přečíst tak, pošleme záznamového vi­ nutí proud, aby magnetoval jádra sta­ vu Jádra, která byla předtím stavu 0, zůstanou neporušena jádra, která byla ve stavu překlopí stavu tím indukují čtecího vinutí napěťový im­ puls, který potom jako přečtená infor­ mace zpracovává příslušných částech po­ čítače. Feromagnetické látky mají tu vlastnost, každá molekula tvoří jakýsi elementární mikroskopický permanentní magnet. Úkaz, některý materiál jeví navenek jako nemagnetický, způsoben tím, mikromagnety uvnitř struktury jsou neuspořádány (dezorientovány) jejich silové účinky navenek ruší. Vodič, kterým protéká elektrický proud, vytvoří kolem sebe magnetické pole. Říkáme, jádro pamatuje stav nebo 1. Podobně chovají malé mag­ nety uvnitř struktury jádra feritového ma­ teriálu. Kdy­ bychom dali blízkosti takového vodiče nějaký lehký zmagnetovaný předmět, začal by nám působením silových účinků po­ hybovat. Aby­ chom všechny mikromagnety zorientovali jedním směrem, musíme tyto síly potřebné k odstranění tření překonat; musíme tedy vynaložit určitou práci. Proto musíme do míst, kde byla původně znovu tuto za­ psat. doba přečtení opětného nahrání informace, trvá jen několik milióntin vteřiny. Výběr jediného jádra zřejmý z obr. Feritová jádra bývají uspořádána tzv. Tím jsme stav jádra přečetli, tj.T 2 rie lem tárn etů závislosti na sm ěru proudu I z molekul. jsou časy vesměs krátké, které dobře vyhovují rychlosti dnešních počítačů. Další výhody jsou tom, ferity mají prakticky nekonečnou životnost, jsou velmi odolné proti otřesům, mají malou spotřebu ener­ gie spolu polovodičovými součástkami jsou základními stavebními jednotkami dnešních rychlých matematických strojů