T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 21 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Feritová jádra bývají uspořádána tzv./ snímací drát B y ^ \y\záznamní Adráty zazn. Aby­ chom všechny mikromagnety zorientovali jedním směrem, musíme tyto síly potřebné k odstranění tření překonat; musíme tedy vynaložit určitou práci. Podle směru procházejícího proudu se elementární magnety orientují jedním nebo druhým směrem (obr. impuls 15 . 3 chém jed látk ferito ěti ^ ___ ■ zazn. Po určité době tento záznam můžeme přečíst tak, pošleme záznamového vi­ nutí proud, aby magnetoval jádra sta­ vu Jádra, která byla předtím stavu 0, zůstanou neporušena jádra, která byla ve stavu překlopí stavu tím indukují čtecího vinutí napěťový im­ puls, který potom jako přečtená infor­ mace zpracovává příslušných částech po­ čítače. Doba překlopení feritového jádra jed­ noho stavu druhého trvá dnes použí­ vaných feritů asi jednu milióntinu vteřiny. Říkáme, jádro pamatuje stav nebo 1. tomu používáme regeneračního vinutí. Tento stav nám udrží po libovolnou dobu zániku proudu, ne- působí-li něj žádné vnější rušivé vlivy. doba přečtení opětného nahrání informace, trvá jen několik milióntin vteřiny. Kdy­ bychom dali blízkosti takového vodiče nějaký lehký zmagnetovaný předmět, začal by nám působením silových účinků po­ hybovat. 2). Přítomnost napětí odpovídá stavu ne­ přítomnost pak stavu Všimněme však skutečnosti, paměťových elementech, kde před čtením byla nyní Původní informace ztratila. Podobně chovají malé mag­ nety uvnitř struktury jádra feritového ma­ teriálu. trans­ formovali stav napětí čtecím vodiči. Tím jsme stav jádra přečetli, tj. Výběr jediného jádra zřejmý z obr. Doba vybavování celé paměti, tj. Složením těchto feritových „plát­ ků“ vedle sebe dostaneme feritový „kvádr“, z něhož lze snímat zaznamenanou infor­ maci několika jader současně. Vodič, kterým protéká elektrický proud, vytvoří kolem sebe magnetické pole. Proto musíme do míst, kde byla původně znovu tuto za­ psat. Rozměry paměťového „kvádru“ 000 feritovými toroidními jádry jsou přibližně 6 cm, tedy značně malé. jsou časy vesměs krátké, které dobře vyhovují rychlosti dnešních počítačů. Další výhody jsou tom, ferity mají prakticky nekonečnou životnost, jsou velmi odolné proti otřesům, mají malou spotřebu ener­ gie spolu polovodičovými součástkami jsou základními stavebními jednotkami dnešních rychlých matematických strojů.T 2 rie lem tárn etů závislosti na sm ěru proudu I z molekul. „plátků“. Úkaz, některý materiál jeví navenek jako nemagnetický, způsoben tím, mikromagnety uvnitř struktury jsou neuspořádány (dezorientovány) jejich silové účinky navenek ruší. Elementární magnety drží mezi sebou určitými silami, které můžeme předsta­ vit jako jakési tření mezi molekulami. imput vybrané / jádro U- v,/ yWI //. Feromagnetické látky mají tu vlastnost, každá molekula tvoří jakýsi elementární mikroskopický permanentní magnet. Tuto práci nám představuje energie magnetického pole vytvořená proudem, jenž prochází vodičem. Ferity mají právě zajímavou vlastnost, že počínajíc proudem určité velikosti, se v nich všechny drobné magnety zorientují jedním (záznam nebo druhým směrem (záznam 1)