Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 21 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Proto musíme do
míst, kde byla původně znovu tuto za
psat. 2).T
2 rie lem tárn etů závislosti na
sm ěru proudu I
z molekul. jsou
časy vesměs krátké, které dobře vyhovují
rychlosti dnešních počítačů.
Ferity mají právě zajímavou vlastnost, že
počínajíc proudem určité velikosti, se
v nich všechny drobné magnety zorientují
jedním (záznam nebo druhým směrem
(záznam 1). trans
formovali stav napětí čtecím vodiči.
Doba překlopení feritového jádra jed
noho stavu druhého trvá dnes použí
vaných feritů asi jednu milióntinu vteřiny. Podobně chovají malé mag
nety uvnitř struktury jádra feritového ma
teriálu. impuls
15
.
Po určité době tento záznam můžeme
přečíst tak, pošleme záznamového vi
nutí proud, aby magnetoval jádra sta
vu Jádra, která byla předtím stavu 0,
zůstanou neporušena jádra, která byla
ve stavu překlopí stavu tím
indukují čtecího vinutí napěťový im
puls, který potom jako přečtená infor
mace zpracovává příslušných částech po
čítače. Tento stav nám udrží po
libovolnou dobu zániku proudu, ne-
působí-li něj žádné vnější rušivé vlivy.
Rozměry paměťového „kvádru“ 000
feritovými toroidními jádry jsou přibližně
6 cm, tedy značně malé. Úkaz, některý materiál jeví
navenek jako nemagnetický, způsoben
tím, mikromagnety uvnitř struktury jsou
neuspořádány (dezorientovány) jejich
silové účinky navenek ruší.
Doba vybavování celé paměti, tj.
Tím jsme stav jádra přečetli, tj./ snímací drát
B
y ^
\y\záznamní
Adráty
zazn. Aby
chom všechny mikromagnety zorientovali
jedním směrem, musíme tyto síly potřebné
k odstranění tření překonat; musíme tedy
vynaložit určitou práci. Feromagnetické látky mají tu
vlastnost, každá molekula tvoří jakýsi
elementární mikroskopický permanentní
magnet.
„plátků“.
Říkáme, jádro pamatuje stav nebo 1. Podle směru procházejícího proudu
se elementární magnety orientují jedním
nebo druhým směrem (obr.
Vodič, kterým protéká elektrický proud,
vytvoří kolem sebe magnetické pole. Složením těchto feritových „plát
ků“ vedle sebe dostaneme feritový „kvádr“,
z něhož lze snímat zaznamenanou infor
maci několika jader současně.
Přítomnost napětí odpovídá stavu ne
přítomnost pak stavu Všimněme však
skutečnosti, paměťových elementech,
kde před čtením byla nyní Původní
informace ztratila. doba
přečtení opětného nahrání informace,
trvá jen několik milióntin vteřiny.
Elementární magnety drží mezi sebou
určitými silami, které můžeme předsta
vit jako jakési tření mezi molekulami. Výběr jediného jádra zřejmý
z obr. Další
výhody jsou tom, ferity mají prakticky
nekonečnou životnost, jsou velmi odolné
proti otřesům, mají malou spotřebu ener
gie spolu polovodičovými součástkami
jsou základními stavebními jednotkami
dnešních rychlých matematických strojů. tomu používáme regeneračního
vinutí.
3 chém jed látk ferito ěti
^ ___ ■
zazn.
imput vybrané
/ jádro
U- v,/ yWI //. Tuto práci nám
představuje energie magnetického pole
vytvořená proudem, jenž prochází vodičem. Kdy
bychom dali blízkosti takového vodiče
nějaký lehký zmagnetovaný předmět, začal
by nám působením silových účinků po
hybovat.
Feritová jádra bývají uspořádána tzv
