Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 20 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
V samočinných počítačích záznamu
čísel informací používá zvláštní soustavy
čísel, zvané dvojková neboli binární sou
stava.
Feritové toroidní kroužky mají schop
nost, při průchodu elektrického proudu
vinutím cívky přecházejído určitého magne
tického stavu, který dán směrem prochá
zejícího proudu, zániku proudu si
tento stav trvale podrží. matematických
strojů kromě těchto faktorů důležitou
úlohu také rychlost.
Takové zařízení nazývá paměť. paměťovým úče
lům jich používá tvaru toroidních
jader. Jsou spékané kys
ličníky železa, které vykazují dobré fero
magnetické vlastnosti. elektrické
relé: zapnuto vypnuto, tranzistor: vede
nebo nevede proud, vodiči nebo není
napětí. Člověk získává svými smyslovými
orgány neustále informace vnějším světě
a pak prostřednictvím nervové sou
stavy přenášejí mozku, kde určitých
centrech ukládají formě paměti. Vidíme, zobrazení
stačí pouze dva fyzikální stavy.
V našem každodenním životě jsme zvyklí
zobrazovat čísla dekadické neboli desít
kové soustavě. Takové zobrazení by
bylo velmi složité obtížné.
Aby bylo vůbec možné, musí být čísla
tvořící jednak vstupní údaje pro výpočet,
jednak dílčí konečné výsledky vhodně
zobrazena uchována nějakém zařízení.
Jsou stroje, které samočinně zpracová
vají informace tvaru čísel, provádějí
s nimi různé operace matematické (sčí
tání, odčítání, násobeni, dělení) logické
(např. Např. Kdybychom chtěli zobrazovat čísli
ce pomocí dekadické soustavy matema
tickém stroji, potřebovali bychom tomu
10 různých fyzikálních stavů deseti
různými číslicemi.
Paměť počítače, pokud jde její vnější
projev, mohli bychom srovnat pamětí
lidskou. zjištění, které dvou čísel větší). Používáme tomu deseti
různých číslic, nulou počínaje, desítkou
konče.
Víme, každá pevná látka skládá
. ST, L
Moderní technika vyžádala konstrukci
velmi rychlých samočinných počítačů.
Tuto analogii mezi člověkem strojem
studuje kybernetika. to
jakási analogie klinické ztráty paměti člo
věka. Celý cyklus zapsání
do paměti nebo přečtení paměti musí
trvat nejkratší dobu. Dalším požadavkem (vzhledem
k omezené kapacitě stroje) možnost za-
1 eritové jád ro
7 í
v ti' '
pomenout neboli vymazat informaci. Všimneme-li si
blíže tohoto procesu, zjistíme, obsahuje
tyto tři různé fáze:
a zápis vnější informace její uložení
do paměti,
b uchovám informace libovolnou
dobu,
c výběr (přečtení) informace určitou
dobú. Po
libovolné době, řízené vůlí člověka, tyto
informace opět vybaví člověk jich vy
užívá své činnosti. dají
už snadno uskutečnit.jako umělá paměť počítačů
Inž. Jsou malé kroužky průměru něko
lika milimetrů, kterých jsou navinuta
dvě různá vinutí:
a záznamové (nahrávací),
b snímací (čtecí). Doba, která to
mu zapotřebí, nazývá paměti doba vy
bavování. Pro zobrazení čísla máme tedy pou
ze dvě číslice: binární soustavě,
které zobrazení čísel matematických
strojích používá výhradně, podobně
jako desítkové soustavě zobrazit libovol
né číslo, avšak tím rozdílem, dané číslo
obsahujevbinámísoustavěpouze kombinaci
nul jedniček.
K zobrazení stavu velmi dobře
hodí feritové prvky
