T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 20 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Po libovolné době, řízené vůlí člověka, tyto informace opět vybaví člověk jich vy­ užívá své činnosti. to jakási analogie klinické ztráty paměti člo­ věka. Např. Všimneme-li si blíže tohoto procesu, zjistíme, obsahuje tyto tři různé fáze: a zápis vnější informace její uložení do paměti, b uchovám informace libovolnou dobu, c výběr (přečtení) informace určitou dobú.jako umělá paměť počítačů Inž. Jsou spékané kys­ ličníky železa, které vykazují dobré fero­ magnetické vlastnosti. Dalším požadavkem (vzhledem k omezené kapacitě stroje) možnost za- 1 eritové jád ro 7 í v ti' ' pomenout neboli vymazat informaci. Používáme tomu deseti různých číslic, nulou počínaje, desítkou konče. dají už snadno uskutečnit. K zobrazení stavu velmi dobře hodí feritové prvky. Feritové toroidní kroužky mají schop­ nost, při průchodu elektrického proudu vinutím cívky přecházejído určitého magne­ tického stavu, který dán směrem prochá­ zejícího proudu, zániku proudu si tento stav trvale podrží. Celý cyklus zapsání do paměti nebo přečtení paměti musí trvat nejkratší dobu. Jsou stroje, které samočinně zpracová­ vají informace tvaru čísel, provádějí s nimi různé operace matematické (sčí­ tání, odčítání, násobeni, dělení) logické (např. V samočinných počítačích záznamu čísel informací používá zvláštní soustavy čísel, zvané dvojková neboli binární sou­ stava. Víme, každá pevná látka skládá . Takové zařízení nazývá paměť. Takové zobrazení by bylo velmi složité obtížné. Doba, která to­ mu zapotřebí, nazývá paměti doba vy­ bavování. Tuto analogii mezi člověkem strojem studuje kybernetika. V našem každodenním životě jsme zvyklí zobrazovat čísla dekadické neboli desít­ kové soustavě. zjištění, které dvou čísel větší). Aby bylo vůbec možné, musí být čísla tvořící jednak vstupní údaje pro výpočet, jednak dílčí konečné výsledky vhodně zobrazena uchována nějakém zařízení. ST, L Moderní technika vyžádala konstrukci velmi rychlých samočinných počítačů. Paměť počítače, pokud jde její vnější projev, mohli bychom srovnat pamětí lidskou. paměťovým úče­ lům jich používá tvaru toroidních jader. Pro zobrazení čísla máme tedy pou­ ze dvě číslice: binární soustavě, které zobrazení čísel matematických strojích používá výhradně, podobně jako desítkové soustavě zobrazit libovol­ né číslo, avšak tím rozdílem, dané číslo obsahujevbinámísoustavěpouze kombinaci nul jedniček. matematických strojů kromě těchto faktorů důležitou úlohu také rychlost. Jsou malé kroužky průměru něko­ lika milimetrů, kterých jsou navinuta dvě různá vinutí: a záznamové (nahrávací), b snímací (čtecí). Člověk získává svými smyslovými orgány neustále informace vnějším světě a pak prostřednictvím nervové sou­ stavy přenášejí mozku, kde určitých centrech ukládají formě paměti. Vidíme, zobrazení stačí pouze dva fyzikální stavy. Kdybychom chtěli zobrazovat čísli­ ce pomocí dekadické soustavy matema­ tickém stroji, potřebovali bychom tomu 10 různých fyzikálních stavů deseti různými číslicemi. elektrické relé: zapnuto vypnuto, tranzistor: vede nebo nevede proud, vodiči nebo není napětí