Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 20 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
V našem každodenním životě jsme zvyklí
zobrazovat čísla dekadické neboli desít
kové soustavě.
Tuto analogii mezi člověkem strojem
studuje kybernetika. Člověk získává svými smyslovými
orgány neustále informace vnějším světě
a pak prostřednictvím nervové sou
stavy přenášejí mozku, kde určitých
centrech ukládají formě paměti. ST, L
Moderní technika vyžádala konstrukci
velmi rychlých samočinných počítačů.
Feritové toroidní kroužky mají schop
nost, při průchodu elektrického proudu
vinutím cívky přecházejído určitého magne
tického stavu, který dán směrem prochá
zejícího proudu, zániku proudu si
tento stav trvale podrží. matematických
strojů kromě těchto faktorů důležitou
úlohu také rychlost. Všimneme-li si
blíže tohoto procesu, zjistíme, obsahuje
tyto tři různé fáze:
a zápis vnější informace její uložení
do paměti,
b uchovám informace libovolnou
dobu,
c výběr (přečtení) informace určitou
dobú. Dalším požadavkem (vzhledem
k omezené kapacitě stroje) možnost za-
1 eritové jád ro
7 í
v ti' '
pomenout neboli vymazat informaci. Pro zobrazení čísla máme tedy pou
ze dvě číslice: binární soustavě,
které zobrazení čísel matematických
strojích používá výhradně, podobně
jako desítkové soustavě zobrazit libovol
né číslo, avšak tím rozdílem, dané číslo
obsahujevbinámísoustavěpouze kombinaci
nul jedniček. dají
už snadno uskutečnit. Takové zobrazení by
bylo velmi složité obtížné.jako umělá paměť počítačů
Inž. Vidíme, zobrazení
stačí pouze dva fyzikální stavy. paměťovým úče
lům jich používá tvaru toroidních
jader.
K zobrazení stavu velmi dobře
hodí feritové prvky. zjištění, které dvou čísel větší).
Víme, každá pevná látka skládá
.
V samočinných počítačích záznamu
čísel informací používá zvláštní soustavy
čísel, zvané dvojková neboli binární sou
stava. Po
libovolné době, řízené vůlí člověka, tyto
informace opět vybaví člověk jich vy
užívá své činnosti. Jsou malé kroužky průměru něko
lika milimetrů, kterých jsou navinuta
dvě různá vinutí:
a záznamové (nahrávací),
b snímací (čtecí). Např. Používáme tomu deseti
různých číslic, nulou počínaje, desítkou
konče. to
jakási analogie klinické ztráty paměti člo
věka.
Paměť počítače, pokud jde její vnější
projev, mohli bychom srovnat pamětí
lidskou. Celý cyklus zapsání
do paměti nebo přečtení paměti musí
trvat nejkratší dobu.
Jsou stroje, které samočinně zpracová
vají informace tvaru čísel, provádějí
s nimi různé operace matematické (sčí
tání, odčítání, násobeni, dělení) logické
(např.
Aby bylo vůbec možné, musí být čísla
tvořící jednak vstupní údaje pro výpočet,
jednak dílčí konečné výsledky vhodně
zobrazena uchována nějakém zařízení.
Takové zařízení nazývá paměť. Kdybychom chtěli zobrazovat čísli
ce pomocí dekadické soustavy matema
tickém stroji, potřebovali bychom tomu
10 různých fyzikálních stavů deseti
různými číslicemi. elektrické
relé: zapnuto vypnuto, tranzistor: vede
nebo nevede proud, vodiči nebo není
napětí. Jsou spékané kys
ličníky železa, které vykazují dobré fero
magnetické vlastnosti. Doba, která to
mu zapotřebí, nazývá paměti doba vy
bavování
