T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 20 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jsou spékané kys­ ličníky železa, které vykazují dobré fero­ magnetické vlastnosti. Jsou stroje, které samočinně zpracová­ vají informace tvaru čísel, provádějí s nimi různé operace matematické (sčí­ tání, odčítání, násobeni, dělení) logické (např.jako umělá paměť počítačů Inž. to jakási analogie klinické ztráty paměti člo­ věka. Celý cyklus zapsání do paměti nebo přečtení paměti musí trvat nejkratší dobu. Takové zobrazení by bylo velmi složité obtížné. V samočinných počítačích záznamu čísel informací používá zvláštní soustavy čísel, zvané dvojková neboli binární sou­ stava. Vidíme, zobrazení stačí pouze dva fyzikální stavy. Feritové toroidní kroužky mají schop­ nost, při průchodu elektrického proudu vinutím cívky přecházejído určitého magne­ tického stavu, který dán směrem prochá­ zejícího proudu, zániku proudu si tento stav trvale podrží. matematických strojů kromě těchto faktorů důležitou úlohu také rychlost. Tuto analogii mezi člověkem strojem studuje kybernetika. paměťovým úče­ lům jich používá tvaru toroidních jader. dají už snadno uskutečnit. Aby bylo vůbec možné, musí být čísla tvořící jednak vstupní údaje pro výpočet, jednak dílčí konečné výsledky vhodně zobrazena uchována nějakém zařízení. Doba, která to­ mu zapotřebí, nazývá paměti doba vy­ bavování. Kdybychom chtěli zobrazovat čísli­ ce pomocí dekadické soustavy matema­ tickém stroji, potřebovali bychom tomu 10 různých fyzikálních stavů deseti různými číslicemi. ST, L Moderní technika vyžádala konstrukci velmi rychlých samočinných počítačů. Všimneme-li si blíže tohoto procesu, zjistíme, obsahuje tyto tři různé fáze: a zápis vnější informace její uložení do paměti, b uchovám informace libovolnou dobu, c výběr (přečtení) informace určitou dobú. elektrické relé: zapnuto vypnuto, tranzistor: vede nebo nevede proud, vodiči nebo není napětí. Pro zobrazení čísla máme tedy pou­ ze dvě číslice: binární soustavě, které zobrazení čísel matematických strojích používá výhradně, podobně jako desítkové soustavě zobrazit libovol­ né číslo, avšak tím rozdílem, dané číslo obsahujevbinámísoustavěpouze kombinaci nul jedniček. zjištění, které dvou čísel větší). Paměť počítače, pokud jde její vnější projev, mohli bychom srovnat pamětí lidskou. Člověk získává svými smyslovými orgány neustále informace vnějším světě a pak prostřednictvím nervové sou­ stavy přenášejí mozku, kde určitých centrech ukládají formě paměti. Jsou malé kroužky průměru něko­ lika milimetrů, kterých jsou navinuta dvě různá vinutí: a záznamové (nahrávací), b snímací (čtecí). Po libovolné době, řízené vůlí člověka, tyto informace opět vybaví člověk jich vy­ užívá své činnosti. Takové zařízení nazývá paměť. Používáme tomu deseti různých číslic, nulou počínaje, desítkou konče. K zobrazení stavu velmi dobře hodí feritové prvky. Dalším požadavkem (vzhledem k omezené kapacitě stroje) možnost za- 1 eritové jád ro 7 í v ti' ' pomenout neboli vymazat informaci. V našem každodenním životě jsme zvyklí zobrazovat čísla dekadické neboli desít­ kové soustavě. Např. Víme, každá pevná látka skládá