Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 15 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
~SČ 5£? 30
bohatost vsázky, %
velmi plodná výzkumná činnost, jejímž
výsledkem snad bude změna charakteru
dnešního hrudkování, ale nakonec o-
vlivní jen malou část naší výroby oceli. který ukazuje, jak zá
visí spotřeba koksu celkovém množství
vsázky potřebné výrobu jedné tuny suro
vého železa. obrázku jsou
uvedena léta obsah aglomerátu vsázce. přímým způsobem
zpracovávat chudá ruda je-li třeba po
užívat pevných paliv obsahujících síru,
podaří nejčastěji vyrobit jen polopro-
dukt, který sice obsahuje přes kovo
vého železa, ale zároveň přes jedno pro
cento síry, takže nezbývá než použít
jako přísady vysoké pece. vysoké peci neprobíhá
jen redukce kysličníků železa, nýbrž tvoří
se zároveň dobře tekoucí struska hlušiny
přísadou vápna, kterého musí být tím více,
čím více obsahuje hlušina kysličníku kře
mičitého. Čím více hlušiny, tím více se
musí přidat vápence tím více drahocen
ného koksu třeba obětovat ohřátí vsáz
ky všechny vedlejší reakce.
Cílem dnešního našeho hrudkování je
obohacená chudá ruda pro vysokou pec.
Pro všechno stále stupňuje péče
o úpravu vsázky před vstupem vysoké
pece. případ
našich hrudek, kolem nichž rozvíjí sice
Vliv úpravy bohatosti vsázky teploty větru spotřebu
koksu vysoké peci. Pak spéká (aglome-
ruje) nejčastěji pásovém, několik desítek
metrů dlouhém pásu vhodně velké a
9
. Vidíme především, za
potřebí tím více koksu, čím chudší je
vsázka, tj. Po
chopíme obr.železa pro nedostatek koksovatelného uhlí,
ale mají bohaté čisté rudy levný zemní
plyn, který lze upravit vhodný redukční
plyn. Aby proud
plynu proudila účinkoval stejnoměrně, mu
sí vsázka mít stejnoměrnou kusovitost a
kousky rudy musí být pevné přitom pó
rovité, tj. Protože chudá ruda nejčastěji
jemnou fyzikální směsí hlušiny obsahující
málo železa podílu bohatého železem,
drtí mele takovou jemnost, aby se
bohatý podíl (tzv. magneticky. čím více musí být tunu
surového železa. Pece 1—5
pracují vesměs velkým množstvím obohaceného aglo
m erátu, Magnitogorsk (1) (teplota 892 °C),
Kuzněck (2) (860 °C), Čerepovec 100 %
(1030 °C), Domnarfoet Švédsku (5) 100 (900 *C),
Kokura Japonsku (4) (835 °C). ČSSR roku
1954 spotřeba koksu stále zmenšuje. Základní pochody redukce
musí však probíhat při nejvhodnějších fy
zikálních podmínkách. dobře prostupné pro plyn. Při prakticky
stejné bohatosti vsázky Kuzněcku Čerepovci na
menší spotřebu koksu vliv vyšší teplota větru větší
množství aglomerátu Čerepovci. Dal
šího tepla někdy zapotřebí rozklad
chemicky vázané vody, jestliže ruda
obsahuje.
Pochody obohacování rudy mají vůbec mi
mořádný význam pro další uplatnění
vysokopecní výroby surového železa. Jde tedy
o to, aby vysoká pec zbavila této neuži
tečné zátěže chudá ruda obohatila mimo
vysokou pec. Ruda, vápenec a
koks představují vysoké peci přes m
vysoký sloupec, jímž prostupuje redukční
plyn (kysličník uhelnatý směsi dusí
kem), vzniklý spalováním koksu. Má-li tímto tzv. Vápno přidává jako vápenec,
který spotřeby tepla rozkládá při
900 vápno kysličník uhličitý. Při nepod
statně větší bohatosti roce 1965 bude mít před nám i
SSSR stále předstih menší spotřebě koksu, který tam
ovšem obsahuje trochu méně popela než nás. koncentrát) dal oddělit
např. platí pro neupravenou vsázku,
U pro upravenou 100 aglomerátu
