Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
problémy optické, vizuální dramatizace prostoru, způso
bené časovou posloupnosti viděných obrazů prostoru -
problémy optických tras;
4.
K orientačnímu gestu přispívat gesto věcné zvláště
tím, objekt sám funkci orientačního bodu svého okolí. valného zasedání Mezinárodní konference geofy
zikální 1957 Torontu). Uvažujme zde čtyři druhy těchto problémů:
1. Problémy vizúr orientovaných zorných směrů, průhledů,
tzv. problémy optických klamů.
Ze vztahu obou bodů, vztahu mezi pozorovatelem, di
vákem, spektátorem pozorovaným objektem, divadlem,
spektáklem vznikají různé problémy vidění architektonického
prostoru. problémy zorných úhlů zorných polí;
3. Spojnice těchto
bodů vytvářejí zorné paprsky (vizúry, pozorovací osy)}
(pojmu zorný paprsek odpovídá ruštině linija zrenija, ve
francouzštině rayon visuel, němčině Sehstrahl; poznamenej
me, třeba opatrně používat francouzský výraz "point
d« vue", který znamená jak pohledový cíl, tak také hledisko,
pozorovací stanovisko, pozorovací bod).
Při pozorování prostoru rozlišujeme bod pozorovací (od
kud hledíme) bod pozorovaný (cíl pohledu).;
2. prospektů apod.
Příkladem může být triumfální Napoleonův oblouk "de 1’Etoile",
umístěný nejen jako orientační dominanta hvězdicovitém
křížení pařížských avenues, temeni návrší Chaillot, ale
také záměrně orientovaný vůči světovým stranám tak, aby se
slunce zapadající boulogneský les sklánělo pod oblouk»
Organizování prostoru sjednávání kontaktu zdůrazňo
vání dominantního proti podřízenému slouží světlo jako
výborný jednoticí činitel nadaný prakticky nekonečně velkou
rychlostí (přesněji hodnotě 299 792,5 km/s 0,4 km/s
podle 11.dojem, propadá.
-
