Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 91 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pojem zorného kužele tedy rotačního prostorového útvaru nesmí véBt nesprávnému pojetí vertikály jako prostě otočené horizontály 90°. Mrakodrapy Mannhattanu působí zá­ porně bezohledně,, Jako praktickou aplikaci této prostorové konstatace uveSme řešení dodatečných okenních otvorů, psychologic­ kým účelem podle metody PSALI: spojení exteriérem pro. Symetrie může být matematicky přesná dokonalá, uvažujeme-li prostor zorné osy do stran, doleva doprava, vertikálním směru však archi­ tektonická symetrie neexistuje. Plyne toho, člověk vi­ dí všude zase člověka, organismus dole patu, nahoře hla­ vu, eventuálně korunou. Uveime nyní dva příklady užití optické geometrie v oboru architektonicko-stavební fyziky (optiky): a) Určení osvětlenosti (intenzity osvětlení) obdélníko­ vým zdrojem S-^ (viz obr.vhodné také uvědomit, vertikalizující gotika v historii architektonického umění musela ustoupit vodo­ rovně doširoka rozevřené náruči renesančních staveb že se horizontalismus jevil jako humánnější pokrokovější proti vertikalismu. zamezení pocitu přílišné izolovanosti člověka bezoken- ním prostoru dosáhneme mnohem vydatněji správněji boční­ mi otvory (okny) než otvory horními. Vidění vertikále je jiné než horizontále. Celková osvětlenost dána integrálem Ja­ sů elementárních zdrojů dS1 znásobení těchto jasů 1« elementárním prostorovým úhlem daným centrálním prů­ mětem svítící ploohy dS-^ povrch koule středem v dSg poloměru zredukovaným čtvercem délky -. 3) Uvažujme S-^ osvětlovací prvek dS-^, vodorovné rovině prvek osvětlovaný dSg, přičemž jedna strana S-^ leží rovině normály dS2, tedy souřadnicové rovině (z,x)