Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Není třeba zabývat vždy prostory vnějšími (exte
riéry) vnitřními (interiéry) prostory otevřenými a
uzavřenými poloprostory) podstatě jde architektuře
vždy sled prostorů, prostorovou soustavu vznikající
rozdělením daného prostoru dílčí prostory omezené plo
chami (povrchy stěn, stropů apod.), přičemž tyto plochy
mohou být buá souvislé, anebo přetržité, neprůhledné, ane
bo průsvitné průhledné. geometrie deskriptivní využívají
cí výhod planimetrických konstrukcí pro znázornění útvarů
stereometrických, trojrozměrných promítáním vytčených
rovin. arch.
Matematicky prostorem zabývá geometrie, jež obo
rem matematiky studujícím geometrické útvary jakožto mno
žiny (skupiny prvitů) složené bodů, přímek ploch (lon-
gimetrie, planimetrie, stereometrie neboli geometrie
prostorová). vzájemném vztahu útvarů prostoru jedná topolo
gie, pojmu míry spočívá geometrie euklidovská, pojmu
polohy geometrie projektivní, která pracuje pouze promí
táním, což způsob, jakým vlastně vidíme (pojem "průmět"
možno nahradit pojmem "vizúra"). Jaroslav Vrtěl
V širším slova smyalu jde architektuře řešení
prostorů (řešení sledu prostorů) vnímatelných člověkem, o
řešení lidského prostředí.
(Příklad projektivního řešení prostorového problému
znázorňuje obr řešena úloha nalezení spojnice
nepřístupného neviditelného budu bodem pomocí
perspektivních rad majících společný bod sestrojí
me perspektivní střed něhož zjistíme další sdružené
body bod Spojnice Mfí hledanou spojnicí MR.ARCHITEKTONICKÁ OPTICKÁ GEOMETRIE
Ing. Kombinací těchto druhů geometrie vznikají dal
ší druhy geometrie, např.)
