Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 86 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(Příklad projektivního řešení prostorového problému znázorňuje obr řešena úloha nalezení spojnice nepřístupného neviditelného budu bodem pomocí perspektivních rad majících společný bod sestrojí­ me perspektivní střed něhož zjistíme další sdružené body bod Spojnice Mfí hledanou spojnicí MR. vzájemném vztahu útvarů prostoru jedná topolo­ gie, pojmu míry spočívá geometrie euklidovská, pojmu polohy geometrie projektivní, která pracuje pouze promí­ táním, což způsob, jakým vlastně vidíme (pojem "průmět" možno nahradit pojmem "vizúra"). Jaroslav Vrtěl V širším slova smyalu jde architektuře řešení prostorů (řešení sledu prostorů) vnímatelných člověkem, o řešení lidského prostředí. arch.) . Matematicky prostorem zabývá geometrie, jež obo rem matematiky studujícím geometrické útvary jakožto mno­ žiny (skupiny prvitů) složené bodů, přímek ploch (lon- gimetrie, planimetrie, stereometrie neboli geometrie prostorová). geometrie deskriptivní využívají cí výhod planimetrických konstrukcí pro znázornění útvarů stereometrických, trojrozměrných promítáním vytčených rovin. Není třeba zabývat vždy prostory vnějšími (exte riéry) vnitřními (interiéry) prostory otevřenými a uzavřenými poloprostory) podstatě jde architektuře vždy sled prostorů, prostorovou soustavu vznikající rozdělením daného prostoru dílčí prostory omezené plo­ chami (povrchy stěn, stropů apod. Kombinací těchto druhů geometrie vznikají dal ší druhy geometrie, např.ARCHITEKTONICKÁ OPTICKÁ GEOMETRIE Ing.), přičemž tyto plochy mohou být buá souvislé, anebo přetržité, neprůhledné, ane­ bo průsvitné průhledné