Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
B.: Studies Interior Lighting, 1954,
111.Soc. Soc.M. Matvejev A.s voprosu projektirovani-
ja osveščenija zadaniju architektora, 1972, Svet
kak element žizněvoj sredy Materialy konferenci!,
Moskva VNIITE
7. Light. Waldram J. Eng. 22, 3
2. Epaněšnikov M. Waldram J. Soc. Soc.M. Zur Frage einer allgemeingttltigen Hellempfin-
dugsshala, 1961, Lichttechnik 1
8.L.: Adaptacija pri něravnoměrnom raspre-
dělenii jarkosti pole zrenija, 1964, Svetotechnika
No 10
10. 111.G. 23, 2
4. Eng. Mona Spenser The Visual Effect Non-uniform Sur-
rouds, 1945, JOSA, 3
9.: Proposed Luminance Basic for Lighting
Code, 1965,Trans 111. Světelně technický návrh část sborník referátů,
1972, Dům techniky ČVTS Praha
-. Hopkinson R. Design the Visual Field Routine
Method, 1958, Trans.
Literatura
1„ Robert Dorseys Unified System for the Esthetic and
Engineering Approaches Lighting, 1971, Int.W. 3
5. Hopkiason R. Brightuees and Contrast Illuminating
Engineering, 1941, Trans 111.
Rev. Eng. 30, 3
6. 19, 4
3.M. Eng.G. Bodman H. Stejným způso
bem měly postupovat jednotlivé projektové organizace.způsobem, který ČSSR dosud nepoužíval»
Pro osvojení tohoto přístupu bylo vhodné shro
máždit všechna odpovídající data zdařilých 2s« realizací,
a tím zpětně ověřevat předložené metodiky., Tochádze I
