Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
23, 2
4.G.: Adaptacija pri něravnoměrnom raspre-
dělenii jarkosti pole zrenija, 1964, Svetotechnika
No 10
10. Waldram J. 30, 3
6.
Rev. Soc. Zur Frage einer allgemeingttltigen Hellempfin-
dugsshala, 1961, Lichttechnik 1
8. 3
5. 19, 4
3.W. Waldram J. Eng.způsobem, který ČSSR dosud nepoužíval»
Pro osvojení tohoto přístupu bylo vhodné shro
máždit všechna odpovídající data zdařilých 2s« realizací,
a tím zpětně ověřevat předložené metodiky.: Proposed Luminance Basic for Lighting
Code, 1965,Trans 111. Eng.M. Hopkinson R. Matvejev A., Tochádze I. Design the Visual Field Routine
Method, 1958, Trans.M.
Literatura
1„ Robert Dorseys Unified System for the Esthetic and
Engineering Approaches Lighting, 1971, Int. 111.s voprosu projektirovani-
ja osveščenija zadaniju architektora, 1972, Svet
kak element žizněvoj sredy Materialy konferenci!,
Moskva VNIITE
7. Epaněšnikov M.L. 22, 3
2. Světelně technický návrh část sborník referátů,
1972, Dům techniky ČVTS Praha
-.M. Brightuees and Contrast Illuminating
Engineering, 1941, Trans 111. Eng. Mona Spenser The Visual Effect Non-uniform Sur-
rouds, 1945, JOSA, 3
9. Soc. Eng.: Studies Interior Lighting, 1954,
111. Light.Soc. Hopkiason R. Soc.B. Stejným způso
bem měly postupovat jednotlivé projektové organizace. Bodman H.G
