Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Povšimněme ještě, střední (adaptační) jas zor
ného pole zde uvedený vztah tzv.27567 110 ntBstř 250
Pro prázdnou místnost (bez stolů) vychází ¿Es pro
strop totéž, pro stěny 3565, pro podlahu 9887, pro sví
tidla totéž.
Celkem 28932 116 nt
Z uvedeného příkladu zřejmé, při běžném vyba
vení interiéru lze jeho vliv střední jas zanedbat. Ten
to závěr však neplatí obecně při výskytu akcentovaných
povrchů intenzívně osvětlených třeba skrytými svítidly. Závěr
Lze doufat, předložený příspěvek poskytl nezbytné
základní informace zlepšeni spolupráce architekta svě
telného technika při řešení osvětlení exponovaných prostorů
(4)
45
. prostorové intenzi
tě osvětlení (10), pokud bychom chtěli charakterizovat
průměrnou adaptaci prostoru, při stejné pravděpodobnosti
libovolného směru pohledu (srovnej vztahem (3) ):
kde střední sférický jas
E^_ prostorová osvětlenost
- viz předchozí příklad
Z uvedených vztahů zároveň vyplývají možné způsoby
měření při omezení rozsahu prostoru zorné pole.
Probráním všech pojmů týkajících přechodu zámě
ru architekta rozložení jasů prostoru začíná vlastní
návrh osvětleni, který překračuje rámec tohoto příspěvku.
Bližší údaje této problematice viz pramenech (10, 11)
4
