Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 40 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto nedostatky částečně řeší další metoda, které je jas adaptace definován jako střední zvážený jas (podle prostorových úhlů) zorného binokulárního pole při směru pohledu vztahem: kde jas elementárních plošek prostorových úhlech d« vzhledem oku _Q prostorový úhel binokulárního zorného pole cca 5 B. zřetelem reálnou zra­ kovou činnost, kdy směr pohledu neustále kolísá kolem urči­ té polohy dané funkčními požadavky nebo exponovaným pozoro­ vacím stanovištěm, nebo spontánně přemístuje odpočin­ kovém prostředí kolem horizontu, nutné uvažovat adap­ tační hladině, která nejlépe vystihovala danou situaci. V obecném případě rozložení jasu prostoru ne­ rovnoměrné každému fixovanému směru pohledu bylo nut- sem centrální části zorného pole (8,9), jak navrhuje i Waldram výše popsané metodě.ném prostoru (viz ČSH 0000, heslo 312). Obě hodnoty lze sice snadno měřit realizovaných situací, avšak jejich projektové stanovení velmi pracné neumožňuje, zvláště v posledním případě, vystihnout adaptační hladinu zorného pole při převažujících směrech pohledu. jas i-tého povrchu prostorovém úhlu AíO vzhle­ dem oku pozorovatele né přisuzovat jinou adaptační úroveň určenou převážně ja- i n ster -. Z těchto úvah zřejmě vyplývá jak Waldramův návrh považovat za jas adaptace hodnotu odpovídající vertikální intenzitě osvětlení rovině oka pro daný poloprostor, tak návrh Mat- • vejeva Tochádzeho brát hodnotu jasu difúzní polokoule (koule), která způsobí stejnou střední válcovou osvětlenost jako daný prostor pro společenské místnosti