Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 40 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
zřetelem reálnou zra­ kovou činnost, kdy směr pohledu neustále kolísá kolem urči­ té polohy dané funkčními požadavky nebo exponovaným pozoro­ vacím stanovištěm, nebo spontánně přemístuje odpočin­ kovém prostředí kolem horizontu, nutné uvažovat adap­ tační hladině, která nejlépe vystihovala danou situaci.ném prostoru (viz ČSH 0000, heslo 312). Z těchto úvah zřejmě vyplývá jak Waldramův návrh považovat za jas adaptace hodnotu odpovídající vertikální intenzitě osvětlení rovině oka pro daný poloprostor, tak návrh Mat- • vejeva Tochádzeho brát hodnotu jasu difúzní polokoule (koule), která způsobí stejnou střední válcovou osvětlenost jako daný prostor pro společenské místnosti. V obecném případě rozložení jasu prostoru ne­ rovnoměrné každému fixovanému směru pohledu bylo nut- sem centrální části zorného pole (8,9), jak navrhuje i Waldram výše popsané metodě. Tyto nedostatky částečně řeší další metoda, které je jas adaptace definován jako střední zvážený jas (podle prostorových úhlů) zorného binokulárního pole při směru pohledu vztahem: kde jas elementárních plošek prostorových úhlech d« vzhledem oku _Q prostorový úhel binokulárního zorného pole cca 5 B. Obě hodnoty lze sice snadno měřit realizovaných situací, avšak jejich projektové stanovení velmi pracné neumožňuje, zvláště v posledním případě, vystihnout adaptační hladinu zorného pole při převažujících směrech pohledu. jas i-tého povrchu prostorovém úhlu AíO vzhle­ dem oku pozorovatele né přisuzovat jinou adaptační úroveň určenou převážně ja- i n ster -