Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
práce studium zákonitostí jasové jasnostní podobnosti
mezi zobrazením skutečností.
Tímto vztahem dána jedna zobecněná křivka závislosti
jasnosti jasu (viz též (7) zakreslená obr. 4.
Další experimenty ukázaly, kritériem subjektivně po
suzované podobnosti úměrnost kontrastů jasností daná
vztahem:
zobr.
d
kde obecně
C ob
poz
( 2)
a měřítko podobnosti
- konstantní hodnota
pro dané zobrazení
V dalším autoři uvádějí stručný popis využití těchto
výsledků pro společenské prostory:
1. adaptační) doporučují souladu
-. jas pozadí (tj.
C .
°j
orig. Nejprve znovu ověřili zá
vislost jasnosti jasu podmínkách nejbližších praxi
(binokulární vidění, nefixovaný směr pohledu) došli aá-
věru, lze pro daný účel závislost jasnosti jasu vy
jádřit obecným vztahem:
-2S 0,53 (1+5,6 Bob/Bpoz)
poz
(1)
kde
Job Bob
—— jsou analogicky poměry jasností jasů
J Bpoz poz
objektu (dílčího povrchu) pozadí (adaptační hladiny).
Z tohoto vztahu vyplývá, vizuální podobnost dvou ja
sových obrazců bude zřejmě charakterizována stejným relativ
ním rozložením jasností
