Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Z tohoto vztahu vyplývá, vizuální podobnost dvou ja
sových obrazců bude zřejmě charakterizována stejným relativ
ním rozložením jasností.
Další experimenty ukázaly, kritériem subjektivně po
suzované podobnosti úměrnost kontrastů jasností daná
vztahem:
zobr. adaptační) doporučují souladu
-.
Tímto vztahem dána jedna zobecněná křivka závislosti
jasnosti jasu (viz též (7) zakreslená obr. jas pozadí (tj.
°j
orig. 4. Nejprve znovu ověřili zá
vislost jasnosti jasu podmínkách nejbližších praxi
(binokulární vidění, nefixovaný směr pohledu) došli aá-
věru, lze pro daný účel závislost jasnosti jasu vy
jádřit obecným vztahem:
-2S 0,53 (1+5,6 Bob/Bpoz)
poz
(1)
kde
Job Bob
—— jsou analogicky poměry jasností jasů
J Bpoz poz
objektu (dílčího povrchu) pozadí (adaptační hladiny).
C .
d
kde obecně
C ob
poz
( 2)
a měřítko podobnosti
- konstantní hodnota
pro dané zobrazení
V dalším autoři uvádějí stručný popis využití těchto
výsledků pro společenské prostory:
1.práce studium zákonitostí jasové jasnostní podobnosti
mezi zobrazením skutečností
