Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
■— ------- ---- —
< -?
a pohltivost cC, ---- ------ —
k I'? 1-?
^-jsou parametry rovinných vzorků. však dobře použít
- 122. přibližně
s ochylkami tím většími, čím méně světelný zdroj obklo
pen uvažovaným svítidlovým sklem.Takové sklo rozptyluje jen nepatrně.
Účinnost koule tím větší, čím menší pohltivost
skla čím větší propustnost čím menší odrazo-
vost .prostupnost (rozptyl) nedokonalá.
Zjišťování hodnocení jasu koule
Povrchový jas koule materiálu dokonale rozptylného
bude 0
“ Ťfs r~
B povrchový jas koule (nt) světelný tok zdroje
(lm), účinnost koule, průměr koule (a).
Uvedené vztahy platí pro zcela uzavřenou kouli světlo
dokonale rozptylující. skutečnosti platí jen. -
T ocúčinnost koule . Jde zde vlastně účinnost
osvětlovacího skla, resp.l___
^ světelný tok zdroje
r. uzavřené kouli je
odražený světelný tok prvém odrazu prostoupí
f fři druhém dopadu odrazí sef čili prostou
pí Při třetím odrazu odražený tok f)3V pro-
J v
puštěný čili celková propustnost koule poměr
'X „2íl±£t£?±^. 14/1 ).
Duté sklo vykazuje vlivem mnohonásobného vnitřního
odrazu světla jiné hodnoty než ploché vzorky skla stejné
ho druhu, jakosti tlouštky. svítidla. Zdroj světla je
vidět neostře jako světelná skvrna okolí slabě pro-,
zářeno (obr
