Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
koule
z rozptylného skla nám jeví jako svítící plocha«
V praxí vyskytuje prostup smíšený, tzn. část
světla prostupuje pravidelně část roaptylně (obr.
Zdroj světla vidět tak, jako mezi okem zdrojem
nebylo žádné prostředí.vané místnosti např. znečištěním nebo při tmavém zabarve
ní stropu, stín podlahy. Činitel přímého prostupu
F= ___
r p
Proohází-li světlo dokonale rozptylující hmotou, vzniká
prostup rozptylný (difúzní) paprsek šíří všemi směry
podle zákona iambertova (obr» 12/1) činitel rozptylného
prostupu w
<T =
Ld p
Osvětlení vyvolané takovou rozptylnou hmotou počítá od
rozptylné plochy, která stává vlastním zdrojem. Vlákno žárovky slaběji vidět
a přitom okolní sklo slabě prozářeno, některého skla
(matového) prostupují paprsky tak, jsou sice roztříště
ny, ale maximální svítivost směru přímého prostupu,
-. 13/1 )
jako opalinového skla. Prakticky
se projevuje dokonalý rozptyl tak, zdroj světla není
patrný celá plocha jeví rovnoměrně jasná* např. Prostup příoý nastává tehdy, proohází-11
paprsek planparalelní deskou čiré faaoty při průchodu se
netříští, prochází tudíž nezměněn nehledě pošinutí, kte
ré vzniká lomem světla (obr. 11/1 ). činitelem prostupu
Fz
L ji—
Prostupující světelný tok dělíme opět prostup přímý (re
gulérní) difúzní.
Propustnost
Světelný tok prošlý prostředím můžeme opět vyjádřit
poměrem světelného toku propuštěného toku dopadají
címu tj
