Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
zahradě
přímětické fary nechal postavit hromosvod
(nazval jej meteorologický stroj), který měl od
vádět elektřinu mraků země, tím zabrá
nit vzniku bouřek. Sestává dvou
proužků tenkého papí
ru, které přivede
měřený náboj.lem ven (to byla druhá elektroda).
Obr. Leydenská
láhev umožňovala akumulovat větší elektrický
náboj provádět ním pokusy. 2).
Obr. Při přechodu bouřko
vého mraku náboj sváděl (částečně vodi
vým) motouzem, který byl svém konci zatí
žen klíčem; mezi klíčem zemí přeskakovaly
jiskry, jimiž bylo možné nabíjet leydenskou lá
hev (obr. Byl knězem
a 1736 stal &-
rářem Příměticích
u Znojma. Patrně nejdůležitější
jsou jeho poznatky, nimž dospěl při zkoumá
ní atmosférických výbojů. Franklin svým synem experimentují atmosfé
rickou elektřinou 1752
Franklin byl člověk, který díky svým osob
ním kvalitám hluboce zasáhl nejen dějin
elektrotechniky některých dalších technických
oborů, ale byl též významným diplomatem, kte
rý bojoval proti zrušení otroctví zasloužil se
o založení Spojených států amerických.
Vzniku blesků chtěl čelit tím, bouřko
vého mraku vysával elektřinu pomocí vysoké
tyče hrotem konci.
Podobné pokusy staly osudnými ruskému
profesoru Richmannovi petrohradské univer
zity, který byl zabit bleskem.
Vyučil tiskařem, byl vydavatelem Pensyl-
vánských novin založil Filozofickou společ
nost, níž později vznikla Pensylvánská uni
verzita. Elektrometr
2. Jedním nich
je elektrometr, jímž lze
měřit elektrický náboj
(obr. Později zdokonalil svůj
projekt tím, vypustil papírového draka opat
řeného kovovým hrotem. Franklin neuvědomoval vážné
nebezpečí, jemuž těmito pokusy vystavoval. výzku
mu atmosférické
elektřiny byl prý
inspirován zprávou
o tragické smrti pro
fesora Richmanna,
jež byla uveřejněna
v Pražských poštovských novinách.
Byly sestrojeny prv
ní elektrické měřicí
přístroje. Diviš tak dovedl Franklino-
vy pokusy konce: prokázal, má-li hromo
7
. Náboje
se proužcích odpu
zují proužky roze
stupují, tím více,
čím náboj větší. Prokop Diviš
Konstrukcí bles-
kosvodu úspěšně
zabýval náš
k (1698-
1765). Provedl též velké množství zajímavých
experimentů, jimiž odhalil další zákonitosti, kte
rými řídí elektrické jevy.
111111
Obr.2 Atmosférická elektřina -
Benjamin Franklin Prokop Diviš
Poznatky elektrostatických jevech hroma
dily, tak vznikla možnost vytvářet hypotézy
a teorie, které měly vysvětlovat jejich fyzikální
podstatu. 1).
Jedním prvních tvůrců těchto teorií byl
Američan BENJAMIN FRANKLIN (1706 —1790). Podle
odklonu proužků lze
měřit velikost náboje. Důmyslnými pokusy
potvrdil názor, fyzikální podstata elektric
kého výboje vzniklého třením stejná
