Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 7 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Patrně nejdůležitější jsou jeho poznatky, nimž dospěl při zkoumá­ ní atmosférických výbojů. Při přechodu bouřko­ vého mraku náboj sváděl (částečně vodi­ vým) motouzem, který byl svém konci zatí­ žen klíčem; mezi klíčem zemí přeskakovaly jiskry, jimiž bylo možné nabíjet leydenskou lá­ hev (obr. Později zdokonalil svůj projekt tím, vypustil papírového draka opat­ řeného kovovým hrotem. Obr. Sestává dvou proužků tenkého papí­ ru, které přivede měřený náboj. Elektrometr 2.2 Atmosférická elektřina - Benjamin Franklin Prokop Diviš Poznatky elektrostatických jevech hroma­ dily, tak vznikla možnost vytvářet hypotézy a teorie, které měly vysvětlovat jejich fyzikální podstatu. Náboje se proužcích odpu­ zují proužky roze­ stupují, tím více, čím náboj větší. 111111 Obr. Vzniku blesků chtěl čelit tím, bouřko­ vého mraku vysával elektřinu pomocí vysoké tyče hrotem konci. Důmyslnými pokusy potvrdil názor, fyzikální podstata elektric­ kého výboje vzniklého třením stejná. Jedním prvních tvůrců těchto teorií byl Američan BENJAMIN FRANKLIN (1706 —1790). zahradě přímětické fary nechal postavit hromosvod (nazval jej meteorologický stroj), který měl od­ vádět elektřinu mraků země, tím zabrá­ nit vzniku bouřek. Vyučil tiskařem, byl vydavatelem Pensyl- vánských novin založil Filozofickou společ­ nost, níž později vznikla Pensylvánská uni­ verzita. Diviš tak dovedl Franklino- vy pokusy konce: prokázal, má-li hromo­ 7 . výzku­ mu atmosférické elektřiny byl prý inspirován zprávou o tragické smrti pro­ fesora Richmanna, jež byla uveřejněna v Pražských poštovských novinách. Podobné pokusy staly osudnými ruskému profesoru Richmannovi petrohradské univer­ zity, který byl zabit bleskem. Podle odklonu proužků lze měřit velikost náboje. Leydenská láhev umožňovala akumulovat větší elektrický náboj provádět ním pokusy.lem ven (to byla druhá elektroda). Franklin svým synem experimentují atmosfé­ rickou elektřinou 1752 Franklin byl člověk, který díky svým osob­ ním kvalitám hluboce zasáhl nejen dějin elektrotechniky některých dalších technických oborů, ale byl též významným diplomatem, kte­ rý bojoval proti zrušení otroctví zasloužil se o založení Spojených států amerických. Byl knězem a 1736 stal &- rářem Příměticích u Znojma. 2). Obr. Byly sestrojeny prv­ ní elektrické měřicí přístroje. 1). Prokop Diviš Konstrukcí bles- kosvodu úspěšně zabýval náš ­ k (1698- 1765). Franklin neuvědomoval vážné nebezpečí, jemuž těmito pokusy vystavoval. Jedním nich je elektrometr, jímž lze měřit elektrický náboj (obr. Provedl též velké množství zajímavých experimentů, jimiž odhalil další zákonitosti, kte­ rými řídí elektrické jevy