Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Vzniku blesků chtěl čelit tím, bouřko
vého mraku vysával elektřinu pomocí vysoké
tyče hrotem konci.
Obr. Jedním nich
je elektrometr, jímž lze
měřit elektrický náboj
(obr. Franklin svým synem experimentují atmosfé
rickou elektřinou 1752
Franklin byl člověk, který díky svým osob
ním kvalitám hluboce zasáhl nejen dějin
elektrotechniky některých dalších technických
oborů, ale byl též významným diplomatem, kte
rý bojoval proti zrušení otroctví zasloužil se
o založení Spojených států amerických. výzku
mu atmosférické
elektřiny byl prý
inspirován zprávou
o tragické smrti pro
fesora Richmanna,
jež byla uveřejněna
v Pražských poštovských novinách. Byl knězem
a 1736 stal &-
rářem Příměticích
u Znojma.
Obr. Později zdokonalil svůj
projekt tím, vypustil papírového draka opat
řeného kovovým hrotem. zahradě
přímětické fary nechal postavit hromosvod
(nazval jej meteorologický stroj), který měl od
vádět elektřinu mraků země, tím zabrá
nit vzniku bouřek. Sestává dvou
proužků tenkého papí
ru, které přivede
měřený náboj. Patrně nejdůležitější
jsou jeho poznatky, nimž dospěl při zkoumá
ní atmosférických výbojů. Franklin neuvědomoval vážné
nebezpečí, jemuž těmito pokusy vystavoval. Důmyslnými pokusy
potvrdil názor, fyzikální podstata elektric
kého výboje vzniklého třením stejná. Elektrometr
2. Náboje
se proužcích odpu
zují proužky roze
stupují, tím více,
čím náboj větší. Leydenská
láhev umožňovala akumulovat větší elektrický
náboj provádět ním pokusy.
Podobné pokusy staly osudnými ruskému
profesoru Richmannovi petrohradské univer
zity, který byl zabit bleskem. 2).lem ven (to byla druhá elektroda).2 Atmosférická elektřina -
Benjamin Franklin Prokop Diviš
Poznatky elektrostatických jevech hroma
dily, tak vznikla možnost vytvářet hypotézy
a teorie, které měly vysvětlovat jejich fyzikální
podstatu. Provedl též velké množství zajímavých
experimentů, jimiž odhalil další zákonitosti, kte
rými řídí elektrické jevy. Prokop Diviš
Konstrukcí bles-
kosvodu úspěšně
zabýval náš
k (1698-
1765).
Byly sestrojeny prv
ní elektrické měřicí
přístroje. Podle
odklonu proužků lze
měřit velikost náboje. 1). Diviš tak dovedl Franklino-
vy pokusy konce: prokázal, má-li hromo
7
.
Jedním prvních tvůrců těchto teorií byl
Američan BENJAMIN FRANKLIN (1706 —1790). Při přechodu bouřko
vého mraku náboj sváděl (částečně vodi
vým) motouzem, který byl svém konci zatí
žen klíčem; mezi klíčem zemí přeskakovaly
jiskry, jimiž bylo možné nabíjet leydenskou lá
hev (obr.
Vyučil tiskařem, byl vydavatelem Pensyl-
vánských novin založil Filozofickou společ
nost, níž později vznikla Pensylvánská uni
verzita.
111111
Obr
