Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
), který popsal při
tahování malých tělísek (např. fosilní pryskyřice stromů) jeho
předchozím tření. Zjistil, látky lze rozdělit
na vodiče izolátory, vodiči lze přenášet
elektřinu velké vzdálenosti izolo
vaném tělese lze udržet elektrický náboj ně
kolik měsíců. stol. tom, železná ruda mů
že přitahovat další částečky této rudy, zmi
ňuje SENECA (1.
Další významnou osobností byl STEPHEN
GRAY (1666 —1736), Angličan, jenž byl řemesl
níkem (barvířem). Magnetické pro
jevy byly době již známy Číně, kde byly
prakticky využity sestrojení kompasu. Elektřinu považoval
za jakousi nevažitelnou kapalinu (nazval ji
elektrické fluidum) elektrický náboj chápal
jako určité množství této kapaliny.
PIETER VAN MUSSCHENBROEK (1692-1761),
Holanďan, profesor fyziky univerzitě Ley-
denu, vynalezl kondenzátor, který pak dlou
ho nazýval leydenská láhev. Působil mimo
jiné jako osobní lékař anglické královny Alžbě
ty Kromě své lékařské praxe zabýval také
chemií, astronomií zejména zemským mag
netizmem elektrostatickými jevy.
Experimentální poznatky elektrických
a magnetických jevech rozšiřovaly jen zvol
na. Pokoušel vytvoření fi
lozofického modelu platného pro celou Zemi
a vesmír, konkrétně pak sestrojil vývěvu, stu
doval vlastnosti vakua prováděl pokusy se
statickou elektřinou.). Ten byl vyveden hrd
6
.
Dále CHARLES FAY (1698-1739), fran
couzský důstojník, jenž jako jeden prvních
vyslovil domněnku, blesk elektrickou
povahu. 1.
Leydenská láhev byla skutečně skleněnou lah
ví, byla obalena staniolem (jedna elektroda
kondenzátoru) uvnitř byla také kovová
fólie spojená přívodem. každý permanentní magnet má
vždy severní jižní pól (tj. Jeho objevem zde bylo
zmechanizování výroby elektrického náboje -
sestrojil první rotační elektrostatický generá
tor (nazýval třecí elektrika).
Ten byl zprvu vysvětlován nábožensky, jako
projev boha hromovládce. Zprvu věno
val diplomatické činnosti zastával vyšší stát
ní funkce. Byl velmi jed
noduchý: Člověk odizolovaný země su
chou rukou dotýkal otáčející sírové koule,
čímž jeho těle hromadil elektrický náboj. Např.
Později byla sírová koule nahrazena skleně
ným válcem nebo ebonitovým kotoučem, jehož
povrchu dotýkala suchá plsť. Zasloužili zejména:
OTTO GUERICKE (1602-1686), Němec, který
byl fyzikem, lékárníkem, stavitelem také
starostou města Magdeburku.
Slovo elektřina pochází slova jantar (řecký elek
tron) slovo magnetizmus snad názvu města Magne
sia, jehož okolí nacházela železná ruda magnetovec. nelze získat sa
motný magnetický pól), stejnojmenné mag
netické póly odpuzují opačné přitahují, že
rozžhavením ztrácí magnetizmus apod.
Gilbert též zabýval elektrickými jevy
a zjistil, nejen jantar, ale řada dalších lá
tek může být třením uvedena stavu, kdy
přitahuje lehká tělíska. 1.
(Hans Christian Oersted)
2. Pí
semnou zprávu elektrických jevech přinesl
řecký filozof, matematik fyzik THALES MILE-
TU (asi 624 —asi 543 př. Gilbert po
stupoval experimentálně. Později opustil diplomatickou dráhu
a věnoval fyzice. Tento objev byl
inspirován tehdejším názorem podstatu
elektřiny jakožto jakési nevažitelné kapaliny. Jedním prvních elektric
kých jevů, nimiž člověk setkal, byl blesk.
První vědecké poznatky učinil Angličan
w GILBERT (1544-1603). Provedl řadu pokusů,
jimiž prokázal základní vlastnosti magnetiz
mu.1 První vědecké poznatky
Projevy elektřiny magnetizmu byly známy
již starověku. př. Fyzikálně po
koušeli vysvětlit blesk starořečtí filozofově,
kteří domnívali, blesk vznikne zapálením
hořlavých plynů, které jsou vzduchu.První poznatky elektřině magnetizmu
Obecné zákony přírody spolu souvisí navzájem spolu souvisí přírodní jevy. Cel
kem uspokojivě vysvětlil zemský magnetizmus
- sestrojil velkou železnou zmagnetovanou
kouli, jejímž okolí zjišťoval magnetické vlast
nosti malými magnetkami, učinil správný
závěr, magnetické pole Země svým pro
storovým uspořádáním obdobné jako magne
tické pole jeho modelu, tedy sama Země je
velkým magnetem. peříček) janta
rem (tj
