Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 6 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pokoušel vytvoření fi­ lozofického modelu platného pro celou Zemi a vesmír, konkrétně pak sestrojil vývěvu, stu­ doval vlastnosti vakua prováděl pokusy se statickou elektřinou. Tento objev byl inspirován tehdejším názorem podstatu elektřiny jakožto jakési nevažitelné kapaliny. Později opustil diplomatickou dráhu a věnoval fyzice.), který popsal při­ tahování malých tělísek (např. (Hans Christian Oersted) 2. Zasloužili zejména: OTTO GUERICKE (1602-1686), Němec, který byl fyzikem, lékárníkem, stavitelem také starostou města Magdeburku. fosilní pryskyřice stromů) jeho předchozím tření. Byl velmi jed­ noduchý: Člověk odizolovaný země su­ chou rukou dotýkal otáčející sírové koule, čímž jeho těle hromadil elektrický náboj. Zprvu věno­ val diplomatické činnosti zastával vyšší stát­ ní funkce. Fyzikálně po­ koušeli vysvětlit blesk starořečtí filozofově, kteří domnívali, blesk vznikne zapálením hořlavých plynů, které jsou vzduchu. Ten byl zprvu vysvětlován nábožensky, jako projev boha hromovládce. Působil mimo jiné jako osobní lékař anglické královny Alžbě­ ty Kromě své lékařské praxe zabýval také chemií, astronomií zejména zemským mag­ netizmem elektrostatickými jevy. Magnetické pro­ jevy byly době již známy Číně, kde byly prakticky využity sestrojení kompasu. nelze získat sa­ motný magnetický pól), stejnojmenné mag­ netické póly odpuzují opačné přitahují, že rozžhavením ztrácí magnetizmus apod. Jedním prvních elektric­ kých jevů, nimiž člověk setkal, byl blesk. Pí­ semnou zprávu elektrických jevech přinesl řecký filozof, matematik fyzik THALES MILE- TU (asi 624 —asi 543 př. Dále CHARLES FAY (1698-1739), fran­ couzský důstojník, jenž jako jeden prvních vyslovil domněnku, blesk elektrickou povahu.). 1. každý permanentní magnet má vždy severní jižní pól (tj. př. peříček) janta­ rem (tj. Jeho objevem zde bylo zmechanizování výroby elektrického náboje - sestrojil první rotační elektrostatický generá­ tor (nazýval třecí elektrika). Cel­ kem uspokojivě vysvětlil zemský magnetizmus - sestrojil velkou železnou zmagnetovanou kouli, jejímž okolí zjišťoval magnetické vlast­ nosti malými magnetkami, učinil správný závěr, magnetické pole Země svým pro­ storovým uspořádáním obdobné jako magne­ tické pole jeho modelu, tedy sama Země je velkým magnetem. tom, železná ruda mů­ že přitahovat další částečky této rudy, zmi­ ňuje SENECA (1. 1. Gilbert po­ stupoval experimentálně.1 První vědecké poznatky Projevy elektřiny magnetizmu byly známy již starověku. První vědecké poznatky učinil Angličan w GILBERT (1544-1603). stol. Zjistil, látky lze rozdělit na vodiče izolátory, vodiči lze přenášet elektřinu velké vzdálenosti izolo­ vaném tělese lze udržet elektrický náboj ně­ kolik měsíců. Elektřinu považoval za jakousi nevažitelnou kapalinu (nazval ji elektrické fluidum) elektrický náboj chápal jako určité množství této kapaliny. Provedl řadu pokusů, jimiž prokázal základní vlastnosti magnetiz­ mu. Další významnou osobností byl STEPHEN GRAY (1666 —1736), Angličan, jenž byl řemesl­ níkem (barvířem). PIETER VAN MUSSCHENBROEK (1692-1761), Holanďan, profesor fyziky univerzitě Ley- denu, vynalezl kondenzátor, který pak dlou­ ho nazýval leydenská láhev. Později byla sírová koule nahrazena skleně­ ným válcem nebo ebonitovým kotoučem, jehož povrchu dotýkala suchá plsť. Gilbert též zabýval elektrickými jevy a zjistil, nejen jantar, ale řada dalších lá­ tek může být třením uvedena stavu, kdy přitahuje lehká tělíska. Např. Slovo elektřina pochází slova jantar (řecký elek­ tron) slovo magnetizmus snad názvu města Magne­ sia, jehož okolí nacházela železná ruda magnetovec. Leydenská láhev byla skutečně skleněnou lah­ ví, byla obalena staniolem (jedna elektroda kondenzátoru) uvnitř byla také kovová fólie spojená přívodem. Ten byl vyveden hrd­ 6 .První poznatky elektřině magnetizmu Obecné zákony přírody spolu souvisí navzájem spolu souvisí přírodní jevy. Experimentální poznatky elektrických a magnetických jevech rozšiřovaly jen zvol­ na