Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 6 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Experimentální poznatky elektrických a magnetických jevech rozšiřovaly jen zvol­ na. (Hans Christian Oersted) 2. nelze získat sa­ motný magnetický pól), stejnojmenné mag­ netické póly odpuzují opačné přitahují, že rozžhavením ztrácí magnetizmus apod. Pokoušel vytvoření fi­ lozofického modelu platného pro celou Zemi a vesmír, konkrétně pak sestrojil vývěvu, stu­ doval vlastnosti vakua prováděl pokusy se statickou elektřinou. Další významnou osobností byl STEPHEN GRAY (1666 —1736), Angličan, jenž byl řemesl­ níkem (barvířem). Později byla sírová koule nahrazena skleně­ ným válcem nebo ebonitovým kotoučem, jehož povrchu dotýkala suchá plsť.), který popsal při­ tahování malých tělísek (např. Ten byl zprvu vysvětlován nábožensky, jako projev boha hromovládce. Cel­ kem uspokojivě vysvětlil zemský magnetizmus - sestrojil velkou železnou zmagnetovanou kouli, jejímž okolí zjišťoval magnetické vlast­ nosti malými magnetkami, učinil správný závěr, magnetické pole Země svým pro­ storovým uspořádáním obdobné jako magne­ tické pole jeho modelu, tedy sama Země je velkým magnetem. Ten byl vyveden hrd­ 6 . Tento objev byl inspirován tehdejším názorem podstatu elektřiny jakožto jakési nevažitelné kapaliny.První poznatky elektřině magnetizmu Obecné zákony přírody spolu souvisí navzájem spolu souvisí přírodní jevy. fosilní pryskyřice stromů) jeho předchozím tření.1 První vědecké poznatky Projevy elektřiny magnetizmu byly známy již starověku. Např. Dále CHARLES FAY (1698-1739), fran­ couzský důstojník, jenž jako jeden prvních vyslovil domněnku, blesk elektrickou povahu. 1. př. každý permanentní magnet má vždy severní jižní pól (tj. Pí­ semnou zprávu elektrických jevech přinesl řecký filozof, matematik fyzik THALES MILE- TU (asi 624 —asi 543 př. Zjistil, látky lze rozdělit na vodiče izolátory, vodiči lze přenášet elektřinu velké vzdálenosti izolo­ vaném tělese lze udržet elektrický náboj ně­ kolik měsíců. Zprvu věno­ val diplomatické činnosti zastával vyšší stát­ ní funkce. První vědecké poznatky učinil Angličan w GILBERT (1544-1603). Magnetické pro­ jevy byly době již známy Číně, kde byly prakticky využity sestrojení kompasu. PIETER VAN MUSSCHENBROEK (1692-1761), Holanďan, profesor fyziky univerzitě Ley- denu, vynalezl kondenzátor, který pak dlou­ ho nazýval leydenská láhev. Později opustil diplomatickou dráhu a věnoval fyzice. Gilbert též zabýval elektrickými jevy a zjistil, nejen jantar, ale řada dalších lá­ tek může být třením uvedena stavu, kdy přitahuje lehká tělíska. Jedním prvních elektric­ kých jevů, nimiž člověk setkal, byl blesk. Gilbert po­ stupoval experimentálně. Byl velmi jed­ noduchý: Člověk odizolovaný země su­ chou rukou dotýkal otáčející sírové koule, čímž jeho těle hromadil elektrický náboj. Elektřinu považoval za jakousi nevažitelnou kapalinu (nazval ji elektrické fluidum) elektrický náboj chápal jako určité množství této kapaliny. Provedl řadu pokusů, jimiž prokázal základní vlastnosti magnetiz­ mu. Leydenská láhev byla skutečně skleněnou lah­ ví, byla obalena staniolem (jedna elektroda kondenzátoru) uvnitř byla také kovová fólie spojená přívodem. 1. tom, železná ruda mů­ že přitahovat další částečky této rudy, zmi­ ňuje SENECA (1. Jeho objevem zde bylo zmechanizování výroby elektrického náboje - sestrojil první rotační elektrostatický generá­ tor (nazýval třecí elektrika).). stol. Působil mimo jiné jako osobní lékař anglické královny Alžbě­ ty Kromě své lékařské praxe zabýval také chemií, astronomií zejména zemským mag­ netizmem elektrostatickými jevy. peříček) janta­ rem (tj. Zasloužili zejména: OTTO GUERICKE (1602-1686), Němec, který byl fyzikem, lékárníkem, stavitelem také starostou města Magdeburku. Slovo elektřina pochází slova jantar (řecký elek­ tron) slovo magnetizmus snad názvu města Magne­ sia, jehož okolí nacházela železná ruda magnetovec. Fyzikálně po­ koušeli vysvětlit blesk starořečtí filozofově, kteří domnívali, blesk vznikne zapálením hořlavých plynů, které jsou vzduchu