Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Jeho objevem zde bylo
zmechanizování výroby elektrického náboje -
sestrojil první rotační elektrostatický generá
tor (nazýval třecí elektrika).
PIETER VAN MUSSCHENBROEK (1692-1761),
Holanďan, profesor fyziky univerzitě Ley-
denu, vynalezl kondenzátor, který pak dlou
ho nazýval leydenská láhev. Např. fosilní pryskyřice stromů) jeho
předchozím tření. Tento objev byl
inspirován tehdejším názorem podstatu
elektřiny jakožto jakési nevažitelné kapaliny. Elektřinu považoval
za jakousi nevažitelnou kapalinu (nazval ji
elektrické fluidum) elektrický náboj chápal
jako určité množství této kapaliny.
Dále CHARLES FAY (1698-1739), fran
couzský důstojník, jenž jako jeden prvních
vyslovil domněnku, blesk elektrickou
povahu. Pokoušel vytvoření fi
lozofického modelu platného pro celou Zemi
a vesmír, konkrétně pak sestrojil vývěvu, stu
doval vlastnosti vakua prováděl pokusy se
statickou elektřinou. 1. Působil mimo
jiné jako osobní lékař anglické královny Alžbě
ty Kromě své lékařské praxe zabýval také
chemií, astronomií zejména zemským mag
netizmem elektrostatickými jevy.
Leydenská láhev byla skutečně skleněnou lah
ví, byla obalena staniolem (jedna elektroda
kondenzátoru) uvnitř byla také kovová
fólie spojená přívodem. Gilbert po
stupoval experimentálně. Jedním prvních elektric
kých jevů, nimiž člověk setkal, byl blesk. 1. každý permanentní magnet má
vždy severní jižní pól (tj.První poznatky elektřině magnetizmu
Obecné zákony přírody spolu souvisí navzájem spolu souvisí přírodní jevy. Provedl řadu pokusů,
jimiž prokázal základní vlastnosti magnetiz
mu.
První vědecké poznatky učinil Angličan
w GILBERT (1544-1603).).
Gilbert též zabýval elektrickými jevy
a zjistil, nejen jantar, ale řada dalších lá
tek může být třením uvedena stavu, kdy
přitahuje lehká tělíska. Později opustil diplomatickou dráhu
a věnoval fyzice. tom, železná ruda mů
že přitahovat další částečky této rudy, zmi
ňuje SENECA (1. Magnetické pro
jevy byly době již známy Číně, kde byly
prakticky využity sestrojení kompasu.
Později byla sírová koule nahrazena skleně
ným válcem nebo ebonitovým kotoučem, jehož
povrchu dotýkala suchá plsť.
Ten byl zprvu vysvětlován nábožensky, jako
projev boha hromovládce.
(Hans Christian Oersted)
2. stol. Zjistil, látky lze rozdělit
na vodiče izolátory, vodiči lze přenášet
elektřinu velké vzdálenosti izolo
vaném tělese lze udržet elektrický náboj ně
kolik měsíců.), který popsal při
tahování malých tělísek (např.
Experimentální poznatky elektrických
a magnetických jevech rozšiřovaly jen zvol
na. Zprvu věno
val diplomatické činnosti zastával vyšší stát
ní funkce.
Další významnou osobností byl STEPHEN
GRAY (1666 —1736), Angličan, jenž byl řemesl
níkem (barvířem). Zasloužili zejména:
OTTO GUERICKE (1602-1686), Němec, který
byl fyzikem, lékárníkem, stavitelem také
starostou města Magdeburku.
Slovo elektřina pochází slova jantar (řecký elek
tron) slovo magnetizmus snad názvu města Magne
sia, jehož okolí nacházela železná ruda magnetovec. Fyzikálně po
koušeli vysvětlit blesk starořečtí filozofově,
kteří domnívali, blesk vznikne zapálením
hořlavých plynů, které jsou vzduchu. peříček) janta
rem (tj. Ten byl vyveden hrd
6
. Byl velmi jed
noduchý: Člověk odizolovaný země su
chou rukou dotýkal otáčející sírové koule,
čímž jeho těle hromadil elektrický náboj. nelze získat sa
motný magnetický pól), stejnojmenné mag
netické póly odpuzují opačné přitahují, že
rozžhavením ztrácí magnetizmus apod. př.1 První vědecké poznatky
Projevy elektřiny magnetizmu byly známy
již starověku. Pí
semnou zprávu elektrických jevech přinesl
řecký filozof, matematik fyzik THALES MILE-
TU (asi 624 —asi 543 př. Cel
kem uspokojivě vysvětlil zemský magnetizmus
- sestrojil velkou železnou zmagnetovanou
kouli, jejímž okolí zjišťoval magnetické vlast
nosti malými magnetkami, učinil správný
závěr, magnetické pole Země svým pro
storovým uspořádáním obdobné jako magne
tické pole jeho modelu, tedy sama Země je
velkým magnetem
