Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 8 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Teprve 1766 ukázal BENJAMIN WILSON, hromosvod neo­ vlivní počasí: atmosférickým výbojům nelze předcházet, ale lze svést země, tím je zbavit jejich ničivé síly. době pa­ novalo velké sucho neúroda.svod spolehlivě chránit před účinky blesku, musí být uzemněn. Uspokojivé vysvět­ lení předložil asi let později anglický fyzik Humphry Davy. 2. Doložil, žá­ by byly Galvaniho pokusech jen citlivým indikátorem napětí, neboť styčné ploše vzni­ ká kontaktní (stykový) potenciál, který pro určitou dvojici kovů charakteristický. . Později však ukázalo, Galvani mýlil. Byl profeso­ rem fyziky zprvu gymnáziu, později uni­ verzitě Padově. Voltův sloup byl pak více než 60 let vynálezu dynama —jediným zdrojem stálého elektrického proudu umožnil fyzikům poznat jeho nejdůležitější zákonitosti a účinky. Volta zjistil, článek sestavený např. Byl zbaven profesury a zemřel úplné bídě. Galvani věnoval záhadnému jevu 11 let obsáhlých výzkumů, provedl stovky po­ kusů pokoušel odhalit podstatu tohoto je­ vu. srovnání dosavadními zdroji elektřiny, založenými tření izolantu a umožňujícími získávat elektřinu jen for­ mě jisker, tedy jen jako impulzy, byl Voltův sloup založen novém, elektrochemickém principu umožňoval existenci trvalého elek­ trického proudu. Trvalo mu však téměř let, než provedl sériové spojení většího počtu těchto článků: zinkové měděné kotoučky, střídavě seřazené, oddělil plstí na­ vlhčenou okyselenou vodou. 1796 severní Itálii, vyslovil Galvani nesouhlas s touto okupací. Ačkoliv objevy Galvaniho Volty byly spolu úzce spojeny, osudy obou byly diametrálně od­ lišné. Nakonec dospěl přesvědčení, objevil nový druh elektřiny nazval animální (živo­ čišnou) elektřinou, která vzniká svalech, kde zároveň akumuluje jako kondenzáto- rech. Chtěli tím odvrátit bouřky udržovat pěkné počasí. Tato etapa spojena jmény Italů Luigiho Galvaniho Alessandra Volty. Když pitval tělo žáby, zpozoroval, žabí sval, ležící na železné desce pitevního stolu, při dotyku měděným nástrojem sebou škubne (dojde ke kontrakci). Sedláci domní­ vali, způsobeno Divišovým bleskosvo- dem, proto 1760 zničili. První hromosvod Ce­ chách byl postaven 1775 zámku hrabě­ te Nostice Měšicích Prahy již rok pozdě­ ji začaly stavět hromosvody Praze. Jeho sttidie ale vyvolaly velkou pozor­ nost právě tento impulz měl pro další vývoj poznatků velkou důležitost. Prvním z nich byl hromosvod budově střelným prachem Vyšehradě. .3 Stejnosměrný proud Luigi Galvani a Alessandro Volta V další etapě vývoje poznatků elektřině a magnetizmu vystupuje scénu stejnosměr­ ný proud. Toto uspořádání, později nazývané Voltův sloup, stalo novým zdrojem elektřiny. Naproti tomu byl Volta celý svůj život výsluní štěstí slávy. tzv-Voltův sloup Fyzikálně-chemickou podstatu objevu se však Voltovi vysvětlit nepodařilo. Volta ukázal, elektřina nevzniká ner­ vech svalech, jak předpokládal Galvani, ale styku dvou různých kovů. Divišův projekt však nena­ lezl pochopení místních občanů. Domníval se, že jde zvláštní druh kondenzátoru, který se vodivým spojením nevybíjí stále produkuje elektromotorickou sílu. Pocházel severoitalské­ ho města Como poblíže Milána. Správné vysvětlení Galvaniho experimentů provedl jeho krajan pokračovatel ALESSANDRO VOLTA (1745 —1827). LUIGI GALVANI (1737-1798) byl italský lé­ kař profesor univerzitě Bologni. Při styku kovovým předmětem dochází k vybití vzniklý proud vyvolá svalovou kon­ trakci. zinkové a měděné elektrody nádobce slanou vodou je zdrojem elektrického proudu. Když Napoleonova vojska obsadila r. Franklin Diviš snažili vysávat elektři­ nu bouřkových mraků. Připouštěl, může jít o jakési perpetuum mobile