Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
1796 severní Itálii, vyslovil Galvani nesouhlas
s touto okupací. Uspokojivé vysvět
lení předložil asi let později anglický
fyzik Humphry Davy. Pocházel severoitalské
ho města Como poblíže Milána.
Volta ukázal, elektřina nevzniká ner
vech svalech, jak předpokládal Galvani,
ale styku dvou různých kovů. Chtěli tím odvrátit
bouřky udržovat pěkné počasí. době pa
novalo velké sucho neúroda.
.
Správné vysvětlení Galvaniho experimentů
provedl jeho krajan pokračovatel ALESSANDRO
VOLTA (1745 —1827).3 Stejnosměrný proud Luigi Galvani
a Alessandro Volta
V další etapě vývoje poznatků elektřině
a magnetizmu vystupuje scénu stejnosměr
ný proud.
LUIGI GALVANI (1737-1798) byl italský lé
kař profesor univerzitě Bologni. Při styku kovovým předmětem dochází
k vybití vzniklý proud vyvolá svalovou kon
trakci. Tato etapa spojena jmény Italů
Luigiho Galvaniho Alessandra Volty. První hromosvod Ce
chách byl postaven 1775 zámku hrabě
te Nostice Měšicích Prahy již rok pozdě
ji začaly stavět hromosvody Praze.
2. Doložil, žá
by byly Galvaniho pokusech jen citlivým
indikátorem napětí, neboť styčné ploše vzni
ká kontaktní (stykový) potenciál, který pro
určitou dvojici kovů charakteristický. Jeho sttidie ale vyvolaly velkou pozor
nost právě tento impulz měl pro další vývoj
poznatků velkou důležitost. Voltův sloup byl pak více než
60 let vynálezu dynama —jediným
zdrojem stálého elektrického proudu umožnil
fyzikům poznat jeho nejdůležitější zákonitosti
a účinky. Galvani věnoval záhadnému jevu
11 let obsáhlých výzkumů, provedl stovky po
kusů pokoušel odhalit podstatu tohoto je
vu. Trvalo mu
však téměř let, než provedl sériové spojení
většího počtu těchto článků: zinkové měděné
kotoučky, střídavě seřazené, oddělil plstí na
vlhčenou okyselenou vodou. Nakonec dospěl přesvědčení, objevil
nový druh elektřiny nazval animální (živo
čišnou) elektřinou, která vzniká svalech,
kde zároveň akumuluje jako kondenzáto-
rech. Teprve 1766
ukázal BENJAMIN WILSON, hromosvod neo
vlivní počasí: atmosférickým výbojům nelze
předcházet, ale lze svést země, tím je
zbavit jejich ničivé síly.
. Toto uspořádání,
později nazývané Voltův sloup, stalo novým
zdrojem elektřiny.
Ačkoliv objevy Galvaniho Volty byly spolu
úzce spojeny, osudy obou byly diametrálně od
lišné. tzv-Voltův sloup
Fyzikálně-chemickou podstatu objevu se
však Voltovi vysvětlit nepodařilo.svod spolehlivě chránit před účinky blesku,
musí být uzemněn. Když Napoleonova vojska obsadila r. Domníval se,
že jde zvláštní druh kondenzátoru, který se
vodivým spojením nevybíjí stále produkuje
elektromotorickou sílu. Divišův projekt však nena
lezl pochopení místních občanů. Naproti tomu byl
Volta celý svůj život výsluní štěstí slávy. zinkové
a měděné elektrody nádobce slanou vodou
je zdrojem elektrického proudu. Volta
zjistil, článek sestavený např. Když
pitval tělo žáby, zpozoroval, žabí sval, ležící
na železné desce pitevního stolu, při dotyku
měděným nástrojem sebou škubne (dojde ke
kontrakci). Později však ukázalo, Galvani
mýlil. Připouštěl, může jít
o jakési perpetuum mobile.
Franklin Diviš snažili vysávat elektři
nu bouřkových mraků. Sedláci domní
vali, způsobeno Divišovým bleskosvo-
dem, proto 1760 zničili. Byl zbaven profesury
a zemřel úplné bídě. Prvním
z nich byl hromosvod budově střelným
prachem Vyšehradě. Byl profeso
rem fyziky zprvu gymnáziu, později uni
verzitě Padově. srovnání dosavadními
zdroji elektřiny, založenými tření izolantu
a umožňujícími získávat elektřinu jen for
mě jisker, tedy jen jako impulzy, byl Voltův
sloup založen novém, elektrochemickém
principu umožňoval existenci trvalého elek
trického proudu