Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 8 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato etapa spojena jmény Italů Luigiho Galvaniho Alessandra Volty. Když Napoleonova vojska obsadila r. Nakonec dospěl přesvědčení, objevil nový druh elektřiny nazval animální (živo­ čišnou) elektřinou, která vzniká svalech, kde zároveň akumuluje jako kondenzáto- rech. Byl profeso­ rem fyziky zprvu gymnáziu, později uni­ verzitě Padově. Pocházel severoitalské­ ho města Como poblíže Milána. zinkové a měděné elektrody nádobce slanou vodou je zdrojem elektrického proudu. Domníval se, že jde zvláštní druh kondenzátoru, který se vodivým spojením nevybíjí stále produkuje elektromotorickou sílu. Připouštěl, může jít o jakési perpetuum mobile.3 Stejnosměrný proud Luigi Galvani a Alessandro Volta V další etapě vývoje poznatků elektřině a magnetizmu vystupuje scénu stejnosměr­ ný proud. Když pitval tělo žáby, zpozoroval, žabí sval, ležící na železné desce pitevního stolu, při dotyku měděným nástrojem sebou škubne (dojde ke kontrakci). Teprve 1766 ukázal BENJAMIN WILSON, hromosvod neo­ vlivní počasí: atmosférickým výbojům nelze předcházet, ale lze svést země, tím je zbavit jejich ničivé síly. Chtěli tím odvrátit bouřky udržovat pěkné počasí. Divišův projekt však nena­ lezl pochopení místních občanů. . Prvním z nich byl hromosvod budově střelným prachem Vyšehradě. Trvalo mu však téměř let, než provedl sériové spojení většího počtu těchto článků: zinkové měděné kotoučky, střídavě seřazené, oddělil plstí na­ vlhčenou okyselenou vodou. LUIGI GALVANI (1737-1798) byl italský lé­ kař profesor univerzitě Bologni. Volta zjistil, článek sestavený např. Toto uspořádání, později nazývané Voltův sloup, stalo novým zdrojem elektřiny. 1796 severní Itálii, vyslovil Galvani nesouhlas s touto okupací. srovnání dosavadními zdroji elektřiny, založenými tření izolantu a umožňujícími získávat elektřinu jen for­ mě jisker, tedy jen jako impulzy, byl Voltův sloup založen novém, elektrochemickém principu umožňoval existenci trvalého elek­ trického proudu. Ačkoliv objevy Galvaniho Volty byly spolu úzce spojeny, osudy obou byly diametrálně od­ lišné. Při styku kovovým předmětem dochází k vybití vzniklý proud vyvolá svalovou kon­ trakci. Jeho sttidie ale vyvolaly velkou pozor­ nost právě tento impulz měl pro další vývoj poznatků velkou důležitost. Volta ukázal, elektřina nevzniká ner­ vech svalech, jak předpokládal Galvani, ale styku dvou různých kovů. Franklin Diviš snažili vysávat elektři­ nu bouřkových mraků. Sedláci domní­ vali, způsobeno Divišovým bleskosvo- dem, proto 1760 zničili. Naproti tomu byl Volta celý svůj život výsluní štěstí slávy. Uspokojivé vysvět­ lení předložil asi let později anglický fyzik Humphry Davy. Správné vysvětlení Galvaniho experimentů provedl jeho krajan pokračovatel ALESSANDRO VOLTA (1745 —1827). Voltův sloup byl pak více než 60 let vynálezu dynama —jediným zdrojem stálého elektrického proudu umožnil fyzikům poznat jeho nejdůležitější zákonitosti a účinky. . Byl zbaven profesury a zemřel úplné bídě. První hromosvod Ce­ chách byl postaven 1775 zámku hrabě­ te Nostice Měšicích Prahy již rok pozdě­ ji začaly stavět hromosvody Praze.svod spolehlivě chránit před účinky blesku, musí být uzemněn. Doložil, žá­ by byly Galvaniho pokusech jen citlivým indikátorem napětí, neboť styčné ploše vzni­ ká kontaktní (stykový) potenciál, který pro určitou dvojici kovů charakteristický. Galvani věnoval záhadnému jevu 11 let obsáhlých výzkumů, provedl stovky po­ kusů pokoušel odhalit podstatu tohoto je­ vu. době pa­ novalo velké sucho neúroda. 2. tzv-Voltův sloup Fyzikálně-chemickou podstatu objevu se však Voltovi vysvětlit nepodařilo. Později však ukázalo, Galvani mýlil