Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 8 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
LUIGI GALVANI (1737-1798) byl italský lé­ kař profesor univerzitě Bologni. Byl profeso­ rem fyziky zprvu gymnáziu, později uni­ verzitě Padově. Připouštěl, může jít o jakési perpetuum mobile. . Jeho sttidie ale vyvolaly velkou pozor­ nost právě tento impulz měl pro další vývoj poznatků velkou důležitost. Když pitval tělo žáby, zpozoroval, žabí sval, ležící na železné desce pitevního stolu, při dotyku měděným nástrojem sebou škubne (dojde ke kontrakci). době pa­ novalo velké sucho neúroda.3 Stejnosměrný proud Luigi Galvani a Alessandro Volta V další etapě vývoje poznatků elektřině a magnetizmu vystupuje scénu stejnosměr­ ný proud. 1796 severní Itálii, vyslovil Galvani nesouhlas s touto okupací.svod spolehlivě chránit před účinky blesku, musí být uzemněn. Doložil, žá­ by byly Galvaniho pokusech jen citlivým indikátorem napětí, neboť styčné ploše vzni­ ká kontaktní (stykový) potenciál, který pro určitou dvojici kovů charakteristický. Trvalo mu však téměř let, než provedl sériové spojení většího počtu těchto článků: zinkové měděné kotoučky, střídavě seřazené, oddělil plstí na­ vlhčenou okyselenou vodou. Chtěli tím odvrátit bouřky udržovat pěkné počasí. Správné vysvětlení Galvaniho experimentů provedl jeho krajan pokračovatel ALESSANDRO VOLTA (1745 —1827). Sedláci domní­ vali, způsobeno Divišovým bleskosvo- dem, proto 1760 zničili. Pocházel severoitalské­ ho města Como poblíže Milána. Voltův sloup byl pak více než 60 let vynálezu dynama —jediným zdrojem stálého elektrického proudu umožnil fyzikům poznat jeho nejdůležitější zákonitosti a účinky. Prvním z nich byl hromosvod budově střelným prachem Vyšehradě. zinkové a měděné elektrody nádobce slanou vodou je zdrojem elektrického proudu. Byl zbaven profesury a zemřel úplné bídě. . Tato etapa spojena jmény Italů Luigiho Galvaniho Alessandra Volty. Naproti tomu byl Volta celý svůj život výsluní štěstí slávy. Volta ukázal, elektřina nevzniká ner­ vech svalech, jak předpokládal Galvani, ale styku dvou různých kovů. tzv-Voltův sloup Fyzikálně-chemickou podstatu objevu se však Voltovi vysvětlit nepodařilo. Divišův projekt však nena­ lezl pochopení místních občanů. Domníval se, že jde zvláštní druh kondenzátoru, který se vodivým spojením nevybíjí stále produkuje elektromotorickou sílu. Ačkoliv objevy Galvaniho Volty byly spolu úzce spojeny, osudy obou byly diametrálně od­ lišné. Když Napoleonova vojska obsadila r. První hromosvod Ce­ chách byl postaven 1775 zámku hrabě­ te Nostice Měšicích Prahy již rok pozdě­ ji začaly stavět hromosvody Praze. Uspokojivé vysvět­ lení předložil asi let později anglický fyzik Humphry Davy. Později však ukázalo, Galvani mýlil. Toto uspořádání, později nazývané Voltův sloup, stalo novým zdrojem elektřiny. Při styku kovovým předmětem dochází k vybití vzniklý proud vyvolá svalovou kon­ trakci. 2. Volta zjistil, článek sestavený např. srovnání dosavadními zdroji elektřiny, založenými tření izolantu a umožňujícími získávat elektřinu jen for­ mě jisker, tedy jen jako impulzy, byl Voltův sloup založen novém, elektrochemickém principu umožňoval existenci trvalého elek­ trického proudu. Franklin Diviš snažili vysávat elektři­ nu bouřkových mraků. Nakonec dospěl přesvědčení, objevil nový druh elektřiny nazval animální (živo­ čišnou) elektřinou, která vzniká svalech, kde zároveň akumuluje jako kondenzáto- rech. Teprve 1766 ukázal BENJAMIN WILSON, hromosvod neo­ vlivní počasí: atmosférickým výbojům nelze předcházet, ale lze svést země, tím je zbavit jejich ničivé síly. Galvani věnoval záhadnému jevu 11 let obsáhlých výzkumů, provedl stovky po­ kusů pokoušel odhalit podstatu tohoto je­ vu