Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Galvani věnoval záhadnému jevu
11 let obsáhlých výzkumů, provedl stovky po
kusů pokoušel odhalit podstatu tohoto je
vu.
Franklin Diviš snažili vysávat elektři
nu bouřkových mraků. Nakonec dospěl přesvědčení, objevil
nový druh elektřiny nazval animální (živo
čišnou) elektřinou, která vzniká svalech,
kde zároveň akumuluje jako kondenzáto-
rech. Teprve 1766
ukázal BENJAMIN WILSON, hromosvod neo
vlivní počasí: atmosférickým výbojům nelze
předcházet, ale lze svést země, tím je
zbavit jejich ničivé síly.
1796 severní Itálii, vyslovil Galvani nesouhlas
s touto okupací. Když Napoleonova vojska obsadila r.
.
Volta ukázal, elektřina nevzniká ner
vech svalech, jak předpokládal Galvani,
ale styku dvou různých kovů. Domníval se,
že jde zvláštní druh kondenzátoru, který se
vodivým spojením nevybíjí stále produkuje
elektromotorickou sílu.3 Stejnosměrný proud Luigi Galvani
a Alessandro Volta
V další etapě vývoje poznatků elektřině
a magnetizmu vystupuje scénu stejnosměr
ný proud. Uspokojivé vysvět
lení předložil asi let později anglický
fyzik Humphry Davy.
2.
Ačkoliv objevy Galvaniho Volty byly spolu
úzce spojeny, osudy obou byly diametrálně od
lišné. Jeho sttidie ale vyvolaly velkou pozor
nost právě tento impulz měl pro další vývoj
poznatků velkou důležitost. době pa
novalo velké sucho neúroda. Připouštěl, může jít
o jakési perpetuum mobile. Divišův projekt však nena
lezl pochopení místních občanů. Pocházel severoitalské
ho města Como poblíže Milána. Trvalo mu
však téměř let, než provedl sériové spojení
většího počtu těchto článků: zinkové měděné
kotoučky, střídavě seřazené, oddělil plstí na
vlhčenou okyselenou vodou. Chtěli tím odvrátit
bouřky udržovat pěkné počasí. Byl zbaven profesury
a zemřel úplné bídě. Byl profeso
rem fyziky zprvu gymnáziu, později uni
verzitě Padově. Voltův sloup byl pak více než
60 let vynálezu dynama —jediným
zdrojem stálého elektrického proudu umožnil
fyzikům poznat jeho nejdůležitější zákonitosti
a účinky. srovnání dosavadními
zdroji elektřiny, založenými tření izolantu
a umožňujícími získávat elektřinu jen for
mě jisker, tedy jen jako impulzy, byl Voltův
sloup založen novém, elektrochemickém
principu umožňoval existenci trvalého elek
trického proudu.
LUIGI GALVANI (1737-1798) byl italský lé
kař profesor univerzitě Bologni. tzv-Voltův sloup
Fyzikálně-chemickou podstatu objevu se
však Voltovi vysvětlit nepodařilo. Při styku kovovým předmětem dochází
k vybití vzniklý proud vyvolá svalovou kon
trakci. Prvním
z nich byl hromosvod budově střelným
prachem Vyšehradě. Sedláci domní
vali, způsobeno Divišovým bleskosvo-
dem, proto 1760 zničili. zinkové
a měděné elektrody nádobce slanou vodou
je zdrojem elektrického proudu. Později však ukázalo, Galvani
mýlil. Toto uspořádání,
později nazývané Voltův sloup, stalo novým
zdrojem elektřiny. Volta
zjistil, článek sestavený např. První hromosvod Ce
chách byl postaven 1775 zámku hrabě
te Nostice Měšicích Prahy již rok pozdě
ji začaly stavět hromosvody Praze. Tato etapa spojena jmény Italů
Luigiho Galvaniho Alessandra Volty. Když
pitval tělo žáby, zpozoroval, žabí sval, ležící
na železné desce pitevního stolu, při dotyku
měděným nástrojem sebou škubne (dojde ke
kontrakci). Naproti tomu byl
Volta celý svůj život výsluní štěstí slávy.svod spolehlivě chránit před účinky blesku,
musí být uzemněn.
.
Správné vysvětlení Galvaniho experimentů
provedl jeho krajan pokračovatel ALESSANDRO
VOLTA (1745 —1827). Doložil, žá
by byly Galvaniho pokusech jen citlivým
indikátorem napětí, neboť styčné ploše vzni
ká kontaktní (stykový) potenciál, který pro
určitou dvojici kovů charakteristický
