Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Po skončení světové války začalo pra
covat vývoji barevné televize především
v USA. emitor kolektor) malé vzá
jemné vzdálenosti (obr. Bylo též vybudováno zařízení
umožňující mezinárodní výměnu programů
barevné televize mezi státy užívajícími růz
né systémy barevné televize (tzv.
Vysílač výkonu 2,5 byl umístěn Petří
ně. Tesla 4001
s obrazovkou průměru cm. Tím otevřela nová epo
cha, jež svým významem srovnatelná se
vznikem elektrotechniky 19. Postupně docházelo
k výraznému zdokonalování televizního systé
mu. všesokolského sletu Praze. 34. První televizní
přijímače (zn. Vysílač výkonu
5 byl umístěn petřínské rozhledně
a svým signálem pokryl Prahu.
7. Téhož roku byl
dokončen vývoj ikonoskopu vlastní konstrukce
a televizní obrazovky. Kolektor odpovídá
u elektronky anodě, emitor odpovídá katodě
a báze mřížce.
Ve Francii byl vytvořen letech 1956-1957
systém Sequentiel mémoire (Sekvenční pa
mětí, SECAM) Německu byl laboratořích
firmy Tesla počátkem 60. stejném roce byl proveden první televiz
ní přenos XI. Tranzistor prvek bázi polovodičů
a svou funkcí analogický triodě. Barevná televize využívá trojbarevné
povahy barevného vidění. Vývojové práce probíhaly
jednak Vojenském technickém ústavu
v Tanvaldu, jednak závodě Tesla Pardubice. Byl první
funkční zesilovač pevné fázi“ germaniovou
destičkou (tzv. Povrchu germaniové destičky dotýkaly dva
tenké hroty (tzv.
Již 1948 byla televize předváděna Mezi
národní výstavě rozhlasu (MEVRO) Praze. su-
perikonoskop, superortikon apod. báze) umístěnou základní ko
vové desce. transkódo-
vání). snímací elektronka ikonoskop -
byla nahrazena dokonalejšími verzemi (tzv.
Obr.
K objevu tranzistoru došlo náhodou, původ
ně chtěli Bardeen Brattain měřit vlastnosti
germaniového krystalu okolí hrotového kon-
33
. bývalém Československu bylo zaháje
no celoplošné vysílání barevné televize systé
mu SECAM května 1973. Byla zahájena sériová
výroba našich prvních televizorů, kterou prová
děl závod Tesla Strašnice. První tranzistory nazývaly hroto
vé.rozvoji televize našich zemích došlo až
po světové válce.), které byly
mnohem citlivější, tedy nevyžadovaly tak
intenzivní osvětlení scény. 34). Např. let vypracován sys
tém Phase Alternating Line (Linka měnitel
nou fází, PAL). Vjem libovolné bar
vy lze totiž vytvářet míšením vhodně kombino
vaných základních barev: červené, zelené
a modré.
Byly vyvinuty tři základní přenosové sou
stavy barevné televize: USA vznikl 1954
systém National Television System Committee
(Národní komitét pro televizní systém, NTSC). počátek
rozvoje polovodičové techniky považován vy
nález tranzistoru 1948. Leningrad) byly dováženy teh
dejšího Sovětského svazu, avšak zanedlouho
přišly trh naše televizory zn. Síť dalších vy
sílačů postupně rozšiřovala. Televizní obraz byl tedy samostatně
vysílán pro každou těchto tří základních ba
rev tyto tři obrazy byly přesnou optikou sou
střeďovány jednoho obrazu.
Hrotový tranzistor
První tranzistory vytvořili američtí fyzikové
WILLIAM SHOCKLEY, JOHN BARDEEN WALTER BRAT-
TAIN Bellových laboratoří New Yorku.2 Revoluce elektronice -
polovodičové prvky
Vznik moderních elektronických zařízení včetně
počítačů byl umožněn díky mikrominiaturizaci
elektronických součástek. Objev tranzisto
ru vedl dalším objevům, které umožňují digi
tální zpracování dat. století hluboce
zasáhla naši civilizaci změnila náš každodenní
život. počátku této éry
bylo využití vlastností polovodičů. Objev tranzistoru
odstartoval počátek zcela nového průmyslového
odvětví polovodičový průmysl.
První pokusné vysílání pro veřejnost bylo za
hájeno května 1953 televizního studia
ve Vladislavově ulici Praze. Těmto
americkým vynálezcům tranzistoru 1956
dostalo nejvyšší vědecké pocty udělením Nobelovy
ceny. Prvním impulzem cestě
k objevu tranzistoru byl poznatek, velikost
proudu, který přiváděn hrotovou elektrodou
na povrch destičky germania, může měnit
pomocí druhé hrotové elektrody, jež umístě
na blízkosti prvé
