Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
1903), katoda byla žhavena, což pod
statně zvýšilo emisi elektronů (r. Později bylo řádkování zvýšeno 240 řád
ků kvalita obrazu zlepšila. tenkou
vrstvou vhodné látky (např. Zworykin ním spolupra
coval letech 1910- 1912 poté odešel Pa
říže, kde chtěl věnovat pod vedením slavné
ho fyzika Paula Langevina výzkumu rentgeno
vého záření. Zworykin charakterizo
val těmito slovy: „Prezident sice zdál být po
baven, ale přesto požádal, abych laskavě
dělal něco užitečnějšího. Těmito několika slovy
zcela rozbil můj největší životní sen.“ 1929 stal ředitelem firmy
Rádio Corporation America (RCA), soustře
dil kolem sebe schopné pracovníky vyvinul
celkem dobře fungující televizní systém. Pitts
burghu byl zaměstnán firmy Westinghouse,
na pittsburské univerzitě získal doktorát
a podnikl studijní cesty Evropy.
VLADIMÍR KUZMIČ ZWORYKIN (1889-1982) se
narodil Muromu (město asi 300 vý
chod Moskvy), vystudoval tam reálku
a elektroinženýrství Petrohradu. Jeho další
vědecký vývoj tam ovlivnil jeho učitel prof.
Ve 30. ZnS), níž místě
dopadu elektronů vznikne světélkování (lumi
niscence), obr. Bo
ris Rosing, jenž byl jedním prvních průkopní
ků televize Rusku. Jeho plány zmařila první světová
válka. cívkami byl paprsek za
ostřován (r. Zworykin vyvinul 1923 čistě elek
tronický způsob přeměny optického obrazu
na elektrické signály (tzv. 33.če, který otáčel synchronně rozkladovým
(Nipkowovým) kotoučem vysílači. Jejím základem tzv. Ferdinand
Braun sestrojil 1897 vyčerpanou skleně
nou baňku, jejímž jednom konci kotoučo
vá katoda přepážku trubice tvoří kotoučová
anoda otvorem uprostřed vypouklý konec
trubice opatřen stínítkem ST, tj. Projde otvorem dopadne na
ST, kde vytvoří světelnou stopu. 33).
Obrazovka tak stala hlavní součástí katodové
ho oscilografu, umožňujícího sledovat časově
proměnné elektromagnetické jevy, posléze po
jistých úpravách umožnila televizním přijí
mači zobrazit přenášený obraz (obr. 32. Američan ruského původu
V. Obrazovka černobílé televize: elektronová
tryska žhavenou katodou, EOS soustava anod tvořící
elektronově-optický systém, magnetický obvod, vy-
chylovací cívky osami sobě kolmými, stínítko (lu-
minifor)
32
.
Důležitou součástí televizního přijímače je
jeho obrazovka. Málem
jsem omdlel.
Záhy ukázalo, svazek elektronů lze
vychýlit působením elektrického nebo magne
tického pole.
Obr. dospělo poznat
ku, jednou překážek kvalitního přenosu
obrazu jsou mechanické pohybující součást
ky dokonalý televizní přenos bude možné
uskutečnit, všechny funkce vysílače při
jímače budou prováděny elektronicky, nese-
trvačnými prvky. Zworykin vrátil Ruska, kde praco
val oboru bezdrátové telegrafie, než uprchl
před komunistickou revolucí USA. Katodová trubice byla postupně
zdokonalována: byl připojen elektrický ne
bo magnetický systém vychylující paprsek, dal
šími elektrodami, resp. stol. 1905) atd. Obraz
v Bairdově televizi byl neostrý zkreslený, měl
rozměr sestával zprvu řád
ků. letech 20. Jeho vyná
lez ikonoskopu byl vedoucími představiteli fir
my přijat chladně. dalších tech
nických úpravách zahájila 1929 Britská roz
hlasová společnost (BBC) pokusné vysílání. Je-li mezi elektrodami
A napětí kV, vychází svazek
elektronů. 1935 se
strojil nás první televizní aparaturu pro vy
sílání příjem použitím Nipkowových kotou
čů.
V Čechách byl průkopníkem počátků tele
vize lékař fyzik, profesor Karlovy univerzity
JAROSLAV ŠAFRÁNEK (1890 1957). Stala základem kvalitní černo
bílé televize. Svůj vynález zdokonaloval let, než
dospěl snímací elektronce, která byla na
zvána ikonoskop (podle Zworykina též elek
trické oko). katodo
vá trubice (též Braunova trubice). Napsal první vysokoškolskou učebnici „Te
levize“ zasloužil vzbuzení zájmu široké ve
řejnosti tento nový obor. optoelektronický
měnič)
