Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
(Vladimír Kuzmič Zworykin televizi)
Doposud jsme zabývali prvními fázemi vý
voje elektrotechniky. přemění jej velké množství světel
ných impulzů, které dopadají opticko-elek-
trický měnič (např. Jednou
z hlavních podmínek úspěšnosti je, vedle do
brého materiálního zajištění, dokonalá organi
zace jejich spolupráce. televizi,
počítače, videokameru, digitální fotoaparát, mo
bilní telefon, internet, kosmický výzkum dal
ší podílel velký počet tvůrčích pracovníků,
do značné míry anonymních. Bairdův televizní systém použil jako
první bezdrátový přenos obrazu.Velké objevy soudobé elektrotechniky
Přál bych si, aby toto médium, němuž jsem dal technický podnět také já,
sloužilo spíše výchově kultuře než nekonečné zábavě bezduchým výtvorům. Dírky otáčejícího kotouče
pomocí dalšího optického zařízení rozřádkují
obraz, tj. Bylo vymyšleno několik
mechanicko-optických systémů, nichž nej
známější způsob, který patentoval inženýr
PAUL GOTTLIEB NIPKOW (1860-1940) 1884. selenový fotorezistor ane
bo lépe fotonku), jenž přemění elektric
ké impulzy. Zprvu byly hledány způsoby,
jak přenést najednou celý obraz, všemi de
taily.
7. Prvním krokem vypracování této techni
ky přenosu obrazu byl objev fotorezistoru. Tuto doutnavku
pozoroval divák skrze otvory Nipkowova kotou
31
.
Jeho podstatnou část tvoří kovový rotující ko
touč, němž jsou malé otvory, rozmístěné na
spirále (obr. Záhy však ukázalo, že
selenový fotorezistor velkou setrvačnost. 31).
V dalších odstavcích přiblížíme vznik ně
kterých těchto novodobých vynálezů. r. Jejich zařízení umožňovala
přenášet obraz jen velice nekvalitní.
Tento nedostatek odstranila fotonka založená
na fotoelektrickém jevu (Hallwachs, 1888):
některé kovy mají schopnost emitovat elektro
ny, jsou-li ozářeny světelným paprskem. Ten pak moduloval nos
nou vysokofrekvenční vlnu, která byla vyzařová
na anténou. Naproti to
mu 20. Jedi
nec při tom ustupuje pozadí, neboť řešením
se zabývají pracovní týmy specialistů. Později však ukázalo, schůdnější
bude rozdělit přenášený obraz velké množ
ství malých plošek různého jasu seřazených do
řádků (tedy „rozřádkovať obraz); tyto různě
osvětlené plošky pak proměnit elektrické sig
nály přenášet pomocí elektromagnetických
vln. Přijímač obsahoval neonovou dout-
navku, jejíž jas měnil podle modulační obálky
vysokofrekvenční nosné vlny.
Nipkowův kotouč používaný
k „řádkování“ obrazu
Nipkow svou myšlenku nikdy nerealizoval. století stává téměř pravidlem, že
se velkých výzkumných projektů uplatňují
poznatky nejen různých oblastí elektrotechni
ky, ale mnohdy jiných vědních oborů.
Usilovala několik desítek let řada
dalších vynálezců. tomto období sehrály
dominantní roli osobnosti, které ovlivnily vývoj
a dávaly nové impulzy myšlenky. skuteč
ného vynálezce televize považován syn chudé
ho skotského faráře JOHN LOGIE BAIRD (1888-
1946).
Nyní šlo nalézt způsob, jak rozložit
obraz malé plošky. velkých vynálezech
současné doby připomeňme např. Širší veřejnost
zpravidla ani nezná jejich jména. Fotonka elektronka se
dvěma elektrodami, přičemž anodový proud se
mění podle intenzity osvětlení katody. Baird používal
Nipkowova kotouče, jehož otvory přivádělo
světlo odražené silně osvětlené scény fo
tonku, níž dopadem světla měnila intenzita
procházejícího proudu.
Obr. Při
tom množství emitovaných elektronů závisí na
intenzitě osvětlení. Hyb
nou silou vývoje byla geniální schopnost obje
vitele, jež umožnila povšimnout správ
ně zhodnotit jevy souvislosti, které unikaly
jeho předchůdcům současníkům. 31. jsou pak vysílány dálku.1 Televize
Cesta přenosu pohybujícího obrazu byla
dlouhá obtížná.
1873 povšiml telegrafista May, jsou-li se
lenové rezistory používané telegrafního pří
stroje vystaveny působení světla, zmenší hod
notu svého odporu
