Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Zprvu byly hledány způsoby,
jak přenést najednou celý obraz, všemi de
taily. skuteč
ného vynálezce televize považován syn chudé
ho skotského faráře JOHN LOGIE BAIRD (1888-
1946). Dírky otáčejícího kotouče
pomocí dalšího optického zařízení rozřádkují
obraz, tj. Při
tom množství emitovaných elektronů závisí na
intenzitě osvětlení. Jedi
nec při tom ustupuje pozadí, neboť řešením
se zabývají pracovní týmy specialistů. Prvním krokem vypracování této techni
ky přenosu obrazu byl objev fotorezistoru. Později však ukázalo, schůdnější
bude rozdělit přenášený obraz velké množ
ství malých plošek různého jasu seřazených do
řádků (tedy „rozřádkovať obraz); tyto různě
osvětlené plošky pak proměnit elektrické sig
nály přenášet pomocí elektromagnetických
vln. 31.
Obr. Baird používal
Nipkowova kotouče, jehož otvory přivádělo
světlo odražené silně osvětlené scény fo
tonku, níž dopadem světla měnila intenzita
procházejícího proudu. Bairdův televizní systém použil jako
první bezdrátový přenos obrazu. století stává téměř pravidlem, že
se velkých výzkumných projektů uplatňují
poznatky nejen různých oblastí elektrotechni
ky, ale mnohdy jiných vědních oborů. přemění jej velké množství světel
ných impulzů, které dopadají opticko-elek-
trický měnič (např. televizi,
počítače, videokameru, digitální fotoaparát, mo
bilní telefon, internet, kosmický výzkum dal
ší podílel velký počet tvůrčích pracovníků,
do značné míry anonymních. Naproti to
mu 20. selenový fotorezistor ane
bo lépe fotonku), jenž přemění elektric
ké impulzy. velkých vynálezech
současné doby připomeňme např. Záhy však ukázalo, že
selenový fotorezistor velkou setrvačnost.1 Televize
Cesta přenosu pohybujícího obrazu byla
dlouhá obtížná.Velké objevy soudobé elektrotechniky
Přál bych si, aby toto médium, němuž jsem dal technický podnět také já,
sloužilo spíše výchově kultuře než nekonečné zábavě bezduchým výtvorům.
1873 povšiml telegrafista May, jsou-li se
lenové rezistory používané telegrafního pří
stroje vystaveny působení světla, zmenší hod
notu svého odporu. Fotonka elektronka se
dvěma elektrodami, přičemž anodový proud se
mění podle intenzity osvětlení katody. tomto období sehrály
dominantní roli osobnosti, které ovlivnily vývoj
a dávaly nové impulzy myšlenky. Bylo vymyšleno několik
mechanicko-optických systémů, nichž nej
známější způsob, který patentoval inženýr
PAUL GOTTLIEB NIPKOW (1860-1940) 1884. Hyb
nou silou vývoje byla geniální schopnost obje
vitele, jež umožnila povšimnout správ
ně zhodnotit jevy souvislosti, které unikaly
jeho předchůdcům současníkům. Širší veřejnost
zpravidla ani nezná jejich jména.
Nipkowův kotouč používaný
k „řádkování“ obrazu
Nipkow svou myšlenku nikdy nerealizoval. Jednou
z hlavních podmínek úspěšnosti je, vedle do
brého materiálního zajištění, dokonalá organi
zace jejich spolupráce. r. Ten pak moduloval nos
nou vysokofrekvenční vlnu, která byla vyzařová
na anténou.
Usilovala několik desítek let řada
dalších vynálezců.
7.
Nyní šlo nalézt způsob, jak rozložit
obraz malé plošky.
Jeho podstatnou část tvoří kovový rotující ko
touč, němž jsou malé otvory, rozmístěné na
spirále (obr.
Tento nedostatek odstranila fotonka založená
na fotoelektrickém jevu (Hallwachs, 1888):
některé kovy mají schopnost emitovat elektro
ny, jsou-li ozářeny světelným paprskem.
(Vladimír Kuzmič Zworykin televizi)
Doposud jsme zabývali prvními fázemi vý
voje elektrotechniky.
V dalších odstavcích přiblížíme vznik ně
kterých těchto novodobých vynálezů. 31). Jejich zařízení umožňovala
přenášet obraz jen velice nekvalitní. jsou pak vysílány dálku. Přijímač obsahoval neonovou dout-
navku, jejíž jas měnil podle modulační obálky
vysokofrekvenční nosné vlny. Tuto doutnavku
pozoroval divák skrze otvory Nipkowova kotou
31
