Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
6. vysočanský
Kolben, navrhovaly střídavou trojfázovou sou
stavu. Je
třeba poznamenat, kromě Křižíkovy oblou
kovky existovala řada dalších konstrukcí, kte
ré pracovaly větší nebo menší spolehlivostí;
postupně nahradila Edisonova žárovka. trase Tábor •—Bechyně (24 km)
vybudoval 1903 dráhu, jež byla první
v tehdejším Rakousko-Uhersku. Zprvu stavěly malé elek
trárny napájení jednoho nebo několika
objektů. největšímu rozšíření Křiží
kovy obloukovky přispěla mezinárodní elektro
technická výstava 1881 Paříži. Křižík jich
postavil asi 140. Čechách tak opakovala situace,
k níž došlo několik let dříve USA souvi
slosti projektováním elektrárny Niagar
ských vodopádech. 30.
Obr. déle než roční práci sestro
jil obloukovku nazýval Plzeňská lampa ne
bo prostě „Plzeňka“. stol. Elektrárna byla vybu
dována Praze-Holešovicích veškeré zaříze
29
.
V přízemí plzeňského domu Zvonu zřídil
malou dílnu, kde práci dráze, veče
rech nocích vyvinul diferenciální regulátor
polohy uhlíků. letech 19. První svého druhu byla Křižíkova
tramvaj Jubilejní výstavě 1891. 30. Schéma zapojení Křižíkovy obloukovky diferen
ciálním regulátorem
Křižíkova obloukovka Plzeňka měla velký
ohlas doma zahraničí byla komerčně vel
mi úspěšná.
Kolem 1899 prováděl Křižík pokusy elek
tromobilem, ale pro jeho nedostatky (zejména
těžké drahé akumulátory umožňující dojezd
jen krátkou vzdálenost) jej nerealizoval. Jeho hlav
ním výrobním programem byla (kromě osvět
lovacích těles) výroba stejnosměrných motorů
a generátorů posléze přidalo zřizování
městských elektráren vybavených stejnosměr
nými dynamy řadě českých měst. Křižík zaměřil vývoj trakčního
stejnosměrného motoru dosáhl tom znač
ných úspěchů tramvajové motory František
Křižík byly patentovány předních státech
Evropy USA. Několik výrobců předložilo své pro
jekty: Křižíkova firma prosazovala stejnosměr
nou elektrárnu, jiné firmy, např. Jeho funkce patrná obr. Roku 1880 přihlásil
k patentování pod jménem Piette-Křižík, jako
výraz vděčnosti Piettovi poskytovanou ma
teriální pomoc. stal aktuálním zá
měr vybudovat Praze centrální městskou
elektrárnu.3 Počátky českého
elektrotechnického průmyslu
Závod František Křižík byl prvním elektro
technickým závodem Cechách.
v 1907 měla linek celkové délce km. Křižíkově
obloukovce dostalo nejvyššího uznání —
byla oceněna zlatou medailí. Zde začala Křižíkova tvůrčí práce.
Křižík byl též propagátorem elektrifikace
železnic. své dílničce Zvonu jich Kři
žík vyrobil asi 000, ale norimberská firma
Schuckert jich licenci zhotovila 000. Ukázalo však, při napájení
většího počtu obloukových lamp jediným dyna
mem nesvítily obloukovky klidně blikaly
a zhasínaly.
Křižík byl nás průkopníkem elektrické
dopravy.
Jemné regulace tím možnosti napájet více
obloukovek jediného dynama) docílil vhod
ným tvarem železných jader vtahovaných do
dutin sériově paralelně zapojených solenoi
dů.
V 90.obloukové osvětlení, objednal jisté norim
berské firmy Grammovo stejnosměrné dynamo
a mnichovské firmy Siemens Halske
obloukovku; sám omezil jen instalaci to
hoto zařízení. Jezdila
z Letné (od ústí dnešního Letenského tunelu
na nábřeží Praze) Bubenče; trasa byla
dlouhá 760 později byla prodloužena na
1 400 Tato tramvaj však byla spíše atrakcí
než dopravním prostředkem. Křižík postupoval empiricky, postupným
pilováním jader. Také rozhodnutí bylo obdob
né: střídavé generátory. Elektrická tramvaj Pra
ze osvědčila rychle rozšiřovala, takže např.
Dalšími městy, nichž Křižík vybudoval elek
trickou tramvaj, byla Olomouc zakrátko poté
Plzeň. První skutečnou
tramvaj postavil Křižík 1896 vedla Praze
z Karlina Libně Vysočan, trase dlouhé
7,7 km. Jako pohon používaly parní stro
je, méně často vodní turbíny nebo plynové
motory
