Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 28 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zemřel úctyhodném věku let je prvním technikem, jenž byl pochován vy­ šehradském Slavíně. svého vý­ robního programu zahrnul žárovková svítidla a lustry. Všimněme podrobněji Křižíkovy oblou­ kovky. Odlišné byly společenské podmínky pro roz­ voj jejich podnikatelského úsilí. Tato atrakce byla návštěvníky přijímána nadše­ ním úžasem. 29. Když Křižíkova nabídka majiteli plzeňské strojírenské továrny Emilu Škodovi společné vybudování stroj- ně-elektrotechnického závodu vyzněla napráz­ dno (Skoda nebyl ochoten investovat nového a nejistého oboru), vzdal Křižík svého místa u dráhy odešel Prahy.šumavské Plánici Klatov chudé rodině ves­ nického ševče. byl úředníček, který měl 200 zla­ tých ročně tom čase jsem sám konstruoval obloukovou lampu. František Křižík Firma však brzy zanikla Křižík přijal místo železnice Plzni jako telegrafní kon­ trolor ročním platem 200 zlatých. Město Pl­ zeň totiž mělo dlouholetou smlouvu plyná­ renskou společností bránila zavádění ve­ řejného elektrického osvětlení. Maturitu však nesložil (neměl na poplatek), proto mohl zapsat techni­ ku jen jako mimořádný posluchač strojního inženýrství (elektrotechnický studijní obor teh­ dy ještě neexistoval). Křižík musel bojovat proti konzervatizmu Rakousko-Uherska, kdežto Edison mohl plně uplatnit svůj podnikatelský pragmatizmus. Také jejich pracovní metody byly blízké: oba dávali přednost empirii před teorií, věřili budoucnost stejno­ směrného proudu uměli dobře vybírat své spolupra­ covníky vychovávat nich průkopníky elektrotechniky. Jeho kariéra zde byla rychlá a úspěšná krátké době byl jmenován tech­ nickým ředitelem. dvou letech stu­ dia zanechal přijal místo technika firmy, která vyráběla opravovala telegrafní přístro­ je pro železnici. Často investoval zakázek, nichž bylo předem zřejmé, bu­ dou ztrátové. Křižík Edison měli smysl pro podnikání, jejich hlavním motivem nebyl zisk. Přes nesporné podnikatelské úspěchy se Křižík dostal odbytových obtíží. Křižík Edison vystavovali své vynálezy Světové výstavě Paříži 1881 oba tam měli pronikavý úspěch, který rozhodl jejich další kariéře. Křižík Edison narodili stejném roce, oba vzešli chudých poměrů, oba začali dráhy a telegrafu zabývali elektrickým světlem.“ Peníze měly pro Křižíka význam především jako pro­ středek realizaci jeho technických myšlenek. Křižíkovi dostalo mnoha poct vyzna­ menání. Křižík zde poprvé předvedl veřejnosti elektrickou tramvaj fon­ tánu elektricky osvětlenou obloukovkami ve vodotěsných krytech, barevnými skly. Křižík tomu poznamenal: ,JSdison měl sebou peníze, laboratoře, po­ můcky pomocníky. Křižík bránil, když byl novináři nazýván českým Edisonem, avšak mnohé osudů obou vynálezců až překvapivě shoduje. výstavě ho však zaujala Jabločkovova svíčka, která se mu stala podnětem zdokonalení obloukov­ ky. Založil podnik, v němž zprvu pracovalo dělníků úředníci, a začal výrobou instalací obloukovek, se kterými měl nejvíce zkušeností. Studoval klatovské reálce, poté přešel Prahy, kde ukončil svá středo­ školská studia. Křižík ani Edison ne­ byli původci převratných objevů, ale tvrdou vyčerpávají­ cí prací zdokonalili známé poznatky svými vynálezy vý­ razně posunuli technický pokrok. Patent na žárovku obloukovku jim byl udělen stejném roce 1880. Obr. bych nerad, abych byl nazýván Edisonem. Když instaloval Piettově papírně 28 . Křižík zdokonalil regulátor obloukovky, získal pro něj patent a projevil jako úspěšný podnikatel: zahájil vý­ robu obloukovek několika zahraničním elek­ trotechnickým závodům prodal výrobní licenci. Vel­ kou popularitu prosperitu přinesla Křižíkovi Jubilejní výstava 1891. Křižík přijal nabídku Ludvíka Pietteho, majitele papírny Plzni, osvětlení výrobní haly obloukovkami. papírně byl totiž nepře­ tržitý provoz tehdy používané plynové osvět­ lení neumožňovalo dobře rozlišovat barevné odstíny papírových výrobků. Křižíkova studentská lé­ ta byla naplněna údělem chudého studenta: opisoval noty, doučoval slabší studenty, často pouze stravu nocleh. Odlišné bylo jejich vzdělání: Křižík absolvoval dlouhá a nelehká studia, kdežto Edison téměř nechodil školy, byl samouk. V 1878 byl vyslán Světovou výstavu do Paříže, aby seznámil novinkami oblasti sdělovacího zařízení drahách. Podnik rychle rozrůstal Křižík rozšiřoval svůj výrobní program výrobu dy­ nam posléze instalaci celých elektráren. Také zde si Křižík vedl dobře, neboť získal několik pa­ tentů zabezpečovací železniční zařízení. době měl Křižíkův závod už 180 zaměstnanců