Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Křižík ani Edison ne
byli původci převratných objevů, ale tvrdou vyčerpávají
cí prací zdokonalili známé poznatky svými vynálezy vý
razně posunuli technický pokrok. Když instaloval Piettově papírně
28
. Křižík přijal nabídku Ludvíka Pietteho,
majitele papírny Plzni, osvětlení výrobní
haly obloukovkami.
Také jejich pracovní metody byly blízké: oba dávali
přednost empirii před teorií, věřili budoucnost stejno
směrného proudu uměli dobře vybírat své spolupra
covníky vychovávat nich průkopníky elektrotechniky. Vel
kou popularitu prosperitu přinesla Křižíkovi
Jubilejní výstava 1891.
Obr.
Odlišné bylo jejich vzdělání: Křižík absolvoval dlouhá
a nelehká studia, kdežto Edison téměř nechodil školy,
byl samouk. Křižík zdokonalil
regulátor obloukovky, získal pro něj patent
a projevil jako úspěšný podnikatel: zahájil vý
robu obloukovek několika zahraničním elek
trotechnickým závodům prodal výrobní licenci.
Přes nesporné podnikatelské úspěchy se
Křižík dostal odbytových obtíží. Odlišné byly společenské podmínky pro roz
voj jejich podnikatelského úsilí. Často
investoval zakázek, nichž bylo předem zřejmé, bu
dou ztrátové. době měl Křižíkův závod
už 180 zaměstnanců. 29. Křižík zde poprvé
předvedl veřejnosti elektrickou tramvaj fon
tánu elektricky osvětlenou obloukovkami ve
vodotěsných krytech, barevnými skly. Křižíkova studentská lé
ta byla naplněna údělem chudého studenta:
opisoval noty, doučoval slabší studenty, často
pouze stravu nocleh. Maturitu však nesložil (neměl
na poplatek), proto mohl zapsat techni
ku jen jako mimořádný posluchač strojního
inženýrství (elektrotechnický studijní obor teh
dy ještě neexistoval). dvou letech stu
dia zanechal přijal místo technika firmy,
která vyráběla opravovala telegrafní přístro
je pro železnici. Založil podnik,
v němž zprvu pracovalo dělníků úředníci,
a začal výrobou instalací obloukovek, se
kterými měl nejvíce zkušeností.
Křižíkovi dostalo mnoha poct vyzna
menání. papírně byl totiž nepře
tržitý provoz tehdy používané plynové osvět
lení neumožňovalo dobře rozlišovat barevné
odstíny papírových výrobků. byl úředníček, který měl 200 zla
tých ročně tom čase jsem sám konstruoval obloukovou
lampu. Křižík Edison měli
smysl pro podnikání, jejich hlavním motivem nebyl zisk.
Všimněme podrobněji Křižíkovy oblou
kovky. Tato
atrakce byla návštěvníky přijímána nadše
ním úžasem.šumavské Plánici Klatov chudé rodině ves
nického ševče. Zemřel úctyhodném věku let je
prvním technikem, jenž byl pochován vy
šehradském Slavíně. bych nerad, abych byl nazýván Edisonem. Křižík musel bojovat proti
konzervatizmu Rakousko-Uherska, kdežto Edison mohl plně
uplatnit svůj podnikatelský pragmatizmus.
František Křižík
Firma však brzy zanikla Křižík přijal
místo železnice Plzni jako telegrafní kon
trolor ročním platem 200 zlatých. Studoval klatovské reálce,
poté přešel Prahy, kde ukončil svá středo
školská studia.“
Peníze měly pro Křižíka význam především jako pro
středek realizaci jeho technických myšlenek. Křižík Edison vystavovali své vynálezy Světové
výstavě Paříži 1881 oba tam měli pronikavý úspěch,
který rozhodl jejich další kariéře. svého vý
robního programu zahrnul žárovková svítidla
a lustry. Jeho kariéra zde byla rychlá
a úspěšná krátké době byl jmenován tech
nickým ředitelem. Křižík Edison narodili stejném
roce, oba vzešli chudých poměrů, oba začali dráhy
a telegrafu zabývali elektrickým světlem. Město Pl
zeň totiž mělo dlouholetou smlouvu plyná
renskou společností bránila zavádění ve
řejného elektrického osvětlení.
V 1878 byl vyslán Světovou výstavu do
Paříže, aby seznámil novinkami oblasti
sdělovacího zařízení drahách. Také zde
si Křižík vedl dobře, neboť získal několik pa
tentů zabezpečovací železniční zařízení. Podnik rychle rozrůstal Křižík
rozšiřoval svůj výrobní program výrobu dy
nam posléze instalaci celých elektráren. Křižík tomu
poznamenal: ,JSdison měl sebou peníze, laboratoře, po
můcky pomocníky. Patent na
žárovku obloukovku jim byl udělen stejném roce
1880.
Křižík bránil, když byl novináři nazýván českým
Edisonem, avšak mnohé osudů obou vynálezců až
překvapivě shoduje. Když Křižíkova
nabídka majiteli plzeňské strojírenské továrny
Emilu Škodovi společné vybudování stroj-
ně-elektrotechnického závodu vyzněla napráz
dno (Skoda nebyl ochoten investovat nového
a nejistého oboru), vzdal Křižík svého místa
u dráhy odešel Prahy. výstavě
ho však zaujala Jabločkovova svíčka, která se
mu stala podnětem zdokonalení obloukov
ky
