Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Často
investoval zakázek, nichž bylo předem zřejmé, bu
dou ztrátové.
Obr. Zemřel úctyhodném věku let je
prvním technikem, jenž byl pochován vy
šehradském Slavíně. době měl Křižíkův závod
už 180 zaměstnanců. Založil podnik,
v němž zprvu pracovalo dělníků úředníci,
a začal výrobou instalací obloukovek, se
kterými měl nejvíce zkušeností. 29.
Křižíkovi dostalo mnoha poct vyzna
menání. Podnik rychle rozrůstal Křižík
rozšiřoval svůj výrobní program výrobu dy
nam posléze instalaci celých elektráren. Křižík zde poprvé
předvedl veřejnosti elektrickou tramvaj fon
tánu elektricky osvětlenou obloukovkami ve
vodotěsných krytech, barevnými skly. Křižík přijal nabídku Ludvíka Pietteho,
majitele papírny Plzni, osvětlení výrobní
haly obloukovkami. Studoval klatovské reálce,
poté přešel Prahy, kde ukončil svá středo
školská studia.šumavské Plánici Klatov chudé rodině ves
nického ševče. Odlišné byly společenské podmínky pro roz
voj jejich podnikatelského úsilí. svého vý
robního programu zahrnul žárovková svítidla
a lustry.
Odlišné bylo jejich vzdělání: Křižík absolvoval dlouhá
a nelehká studia, kdežto Edison téměř nechodil školy,
byl samouk. výstavě
ho však zaujala Jabločkovova svíčka, která se
mu stala podnětem zdokonalení obloukov
ky.“
Peníze měly pro Křižíka význam především jako pro
středek realizaci jeho technických myšlenek. papírně byl totiž nepře
tržitý provoz tehdy používané plynové osvět
lení neumožňovalo dobře rozlišovat barevné
odstíny papírových výrobků. Když instaloval Piettově papírně
28
. Město Pl
zeň totiž mělo dlouholetou smlouvu plyná
renskou společností bránila zavádění ve
řejného elektrického osvětlení. Křižík ani Edison ne
byli původci převratných objevů, ale tvrdou vyčerpávají
cí prací zdokonalili známé poznatky svými vynálezy vý
razně posunuli technický pokrok. Vel
kou popularitu prosperitu přinesla Křižíkovi
Jubilejní výstava 1891. Křižíkova studentská lé
ta byla naplněna údělem chudého studenta:
opisoval noty, doučoval slabší studenty, často
pouze stravu nocleh. Křižík Edison narodili stejném
roce, oba vzešli chudých poměrů, oba začali dráhy
a telegrafu zabývali elektrickým světlem. dvou letech stu
dia zanechal přijal místo technika firmy,
která vyráběla opravovala telegrafní přístro
je pro železnici.
Také jejich pracovní metody byly blízké: oba dávali
přednost empirii před teorií, věřili budoucnost stejno
směrného proudu uměli dobře vybírat své spolupra
covníky vychovávat nich průkopníky elektrotechniky.
František Křižík
Firma však brzy zanikla Křižík přijal
místo železnice Plzni jako telegrafní kon
trolor ročním platem 200 zlatých.
Křižík bránil, když byl novináři nazýván českým
Edisonem, avšak mnohé osudů obou vynálezců až
překvapivě shoduje. bych nerad, abych byl nazýván Edisonem. Jeho kariéra zde byla rychlá
a úspěšná krátké době byl jmenován tech
nickým ředitelem. Maturitu však nesložil (neměl
na poplatek), proto mohl zapsat techni
ku jen jako mimořádný posluchač strojního
inženýrství (elektrotechnický studijní obor teh
dy ještě neexistoval). Křižík tomu
poznamenal: ,JSdison měl sebou peníze, laboratoře, po
můcky pomocníky.
Přes nesporné podnikatelské úspěchy se
Křižík dostal odbytových obtíží. Křižík Edison vystavovali své vynálezy Světové
výstavě Paříži 1881 oba tam měli pronikavý úspěch,
který rozhodl jejich další kariéře. Křižík zdokonalil
regulátor obloukovky, získal pro něj patent
a projevil jako úspěšný podnikatel: zahájil vý
robu obloukovek několika zahraničním elek
trotechnickým závodům prodal výrobní licenci. Také zde
si Křižík vedl dobře, neboť získal několik pa
tentů zabezpečovací železniční zařízení. Patent na
žárovku obloukovku jim byl udělen stejném roce
1880. Když Křižíkova
nabídka majiteli plzeňské strojírenské továrny
Emilu Škodovi společné vybudování stroj-
ně-elektrotechnického závodu vyzněla napráz
dno (Skoda nebyl ochoten investovat nového
a nejistého oboru), vzdal Křižík svého místa
u dráhy odešel Prahy.
Všimněme podrobněji Křižíkovy oblou
kovky. Křižík Edison měli
smysl pro podnikání, jejich hlavním motivem nebyl zisk. Tato
atrakce byla návštěvníky přijímána nadše
ním úžasem.
V 1878 byl vyslán Světovou výstavu do
Paříže, aby seznámil novinkami oblasti
sdělovacího zařízení drahách. byl úředníček, který měl 200 zla
tých ročně tom čase jsem sám konstruoval obloukovou
lampu. Křižík musel bojovat proti
konzervatizmu Rakousko-Uherska, kdežto Edison mohl plně
uplatnit svůj podnikatelský pragmatizmus
