Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 28 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Studoval klatovské reálce, poté přešel Prahy, kde ukončil svá středo­ školská studia. Zemřel úctyhodném věku let je prvním technikem, jenž byl pochován vy­ šehradském Slavíně. Založil podnik, v němž zprvu pracovalo dělníků úředníci, a začal výrobou instalací obloukovek, se kterými měl nejvíce zkušeností.šumavské Plánici Klatov chudé rodině ves­ nického ševče. dvou letech stu­ dia zanechal přijal místo technika firmy, která vyráběla opravovala telegrafní přístro­ je pro železnici. Když instaloval Piettově papírně 28 . František Křižík Firma však brzy zanikla Křižík přijal místo železnice Plzni jako telegrafní kon­ trolor ročním platem 200 zlatých. Křižík zde poprvé předvedl veřejnosti elektrickou tramvaj fon­ tánu elektricky osvětlenou obloukovkami ve vodotěsných krytech, barevnými skly. Křižík bránil, když byl novináři nazýván českým Edisonem, avšak mnohé osudů obou vynálezců až překvapivě shoduje. Když Křižíkova nabídka majiteli plzeňské strojírenské továrny Emilu Škodovi společné vybudování stroj- ně-elektrotechnického závodu vyzněla napráz­ dno (Skoda nebyl ochoten investovat nového a nejistého oboru), vzdal Křižík svého místa u dráhy odešel Prahy. Často investoval zakázek, nichž bylo předem zřejmé, bu­ dou ztrátové. Odlišné byly společenské podmínky pro roz­ voj jejich podnikatelského úsilí. výstavě ho však zaujala Jabločkovova svíčka, která se mu stala podnětem zdokonalení obloukov­ ky. Křižík musel bojovat proti konzervatizmu Rakousko-Uherska, kdežto Edison mohl plně uplatnit svůj podnikatelský pragmatizmus. Křižík zdokonalil regulátor obloukovky, získal pro něj patent a projevil jako úspěšný podnikatel: zahájil vý­ robu obloukovek několika zahraničním elek­ trotechnickým závodům prodal výrobní licenci. byl úředníček, který měl 200 zla­ tých ročně tom čase jsem sám konstruoval obloukovou lampu. papírně byl totiž nepře­ tržitý provoz tehdy používané plynové osvět­ lení neumožňovalo dobře rozlišovat barevné odstíny papírových výrobků. Jeho kariéra zde byla rychlá a úspěšná krátké době byl jmenován tech­ nickým ředitelem. Také jejich pracovní metody byly blízké: oba dávali přednost empirii před teorií, věřili budoucnost stejno­ směrného proudu uměli dobře vybírat své spolupra­ covníky vychovávat nich průkopníky elektrotechniky. Odlišné bylo jejich vzdělání: Křižík absolvoval dlouhá a nelehká studia, kdežto Edison téměř nechodil školy, byl samouk. Také zde si Křižík vedl dobře, neboť získal několik pa­ tentů zabezpečovací železniční zařízení. svého vý­ robního programu zahrnul žárovková svítidla a lustry. Křižík tomu poznamenal: ,JSdison měl sebou peníze, laboratoře, po­ můcky pomocníky. V 1878 byl vyslán Světovou výstavu do Paříže, aby seznámil novinkami oblasti sdělovacího zařízení drahách. Patent na žárovku obloukovku jim byl udělen stejném roce 1880. Křižík ani Edison ne­ byli původci převratných objevů, ale tvrdou vyčerpávají­ cí prací zdokonalili známé poznatky svými vynálezy vý­ razně posunuli technický pokrok. 29. Tato atrakce byla návštěvníky přijímána nadše­ ním úžasem. Křižíkovi dostalo mnoha poct vyzna­ menání. Obr.“ Peníze měly pro Křižíka význam především jako pro­ středek realizaci jeho technických myšlenek. Křižíkova studentská lé­ ta byla naplněna údělem chudého studenta: opisoval noty, doučoval slabší studenty, často pouze stravu nocleh. Podnik rychle rozrůstal Křižík rozšiřoval svůj výrobní program výrobu dy­ nam posléze instalaci celých elektráren. Maturitu však nesložil (neměl na poplatek), proto mohl zapsat techni­ ku jen jako mimořádný posluchač strojního inženýrství (elektrotechnický studijní obor teh­ dy ještě neexistoval). bych nerad, abych byl nazýván Edisonem. Přes nesporné podnikatelské úspěchy se Křižík dostal odbytových obtíží. Křižík Edison narodili stejném roce, oba vzešli chudých poměrů, oba začali dráhy a telegrafu zabývali elektrickým světlem. Křižík přijal nabídku Ludvíka Pietteho, majitele papírny Plzni, osvětlení výrobní haly obloukovkami. Město Pl­ zeň totiž mělo dlouholetou smlouvu plyná­ renskou společností bránila zavádění ve­ řejného elektrického osvětlení. Vel­ kou popularitu prosperitu přinesla Křižíkovi Jubilejní výstava 1891. Křižík Edison měli smysl pro podnikání, jejich hlavním motivem nebyl zisk. Všimněme podrobněji Křižíkovy oblou­ kovky. době měl Křižíkův závod už 180 zaměstnanců. Křižík Edison vystavovali své vynálezy Světové výstavě Paříži 1881 oba tam měli pronikavý úspěch, který rozhodl jejich další kariéře