Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 29 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
největšímu rozšíření Křiží­ kovy obloukovky přispěla mezinárodní elektro­ technická výstava 1881 Paříži. Jezdila z Letné (od ústí dnešního Letenského tunelu na nábřeží Praze) Bubenče; trasa byla dlouhá 760 později byla prodloužena na 1 400 Tato tramvaj však byla spíše atrakcí než dopravním prostředkem. Jeho funkce patrná obr. Elektrárna byla vybu­ dována Praze-Holešovicích veškeré zaříze­ 29 . V přízemí plzeňského domu Zvonu zřídil malou dílnu, kde práci dráze, veče­ rech nocích vyvinul diferenciální regulátor polohy uhlíků. Čechách tak opakovala situace, k níž došlo několik let dříve USA souvi­ slosti projektováním elektrárny Niagar­ ských vodopádech. letech 19. Také rozhodnutí bylo obdob­ né: střídavé generátory. 30. Křižíkově obloukovce dostalo nejvyššího uznání — byla oceněna zlatou medailí. 6.3 Počátky českého elektrotechnického průmyslu Závod František Křižík byl prvním elektro­ technickým závodem Cechách. Křižík zaměřil vývoj trakčního stejnosměrného motoru dosáhl tom znač­ ných úspěchů tramvajové motory František Křižík byly patentovány předních státech Evropy USA. Dalšími městy, nichž Křižík vybudoval elek­ trickou tramvaj, byla Olomouc zakrátko poté Plzeň. První skutečnou tramvaj postavil Křižík 1896 vedla Praze z Karlina Libně Vysočan, trase dlouhé 7,7 km. déle než roční práci sestro­ jil obloukovku nazýval Plzeňská lampa ne­ bo prostě „Plzeňka“. V 90. První svého druhu byla Křižíkova tramvaj Jubilejní výstavě 1891. své dílničce Zvonu jich Kři­ žík vyrobil asi 000, ale norimberská firma Schuckert jich licenci zhotovila 000. Křižík jich postavil asi 140. stol. Elektrická tramvaj Pra­ ze osvědčila rychle rozšiřovala, takže např. trase Tábor •—Bechyně (24 km) vybudoval 1903 dráhu, jež byla první v tehdejším Rakousko-Uhersku. Jako pohon používaly parní stro­ je, méně často vodní turbíny nebo plynové motory. Schéma zapojení Křižíkovy obloukovky diferen­ ciálním regulátorem Křižíkova obloukovka Plzeňka měla velký ohlas doma zahraničí byla komerčně vel­ mi úspěšná. stal aktuálním zá­ měr vybudovat Praze centrální městskou elektrárnu. Kolem 1899 prováděl Křižík pokusy elek­ tromobilem, ale pro jeho nedostatky (zejména těžké drahé akumulátory umožňující dojezd jen krátkou vzdálenost) jej nerealizoval. Křižík postupoval empiricky, postupným pilováním jader. Ukázalo však, při napájení většího počtu obloukových lamp jediným dyna­ mem nesvítily obloukovky klidně blikaly a zhasínaly. vysočanský Kolben, navrhovaly střídavou trojfázovou sou­ stavu. Obr. Jemné regulace tím možnosti napájet více obloukovek jediného dynama) docílil vhod­ ným tvarem železných jader vtahovaných do dutin sériově paralelně zapojených solenoi­ dů. Několik výrobců předložilo své pro­ jekty: Křižíkova firma prosazovala stejnosměr­ nou elektrárnu, jiné firmy, např. Zprvu stavěly malé elek­ trárny napájení jednoho nebo několika objektů. 30. Zde začala Křižíkova tvůrčí práce. v 1907 měla linek celkové délce km. Roku 1880 přihlásil k patentování pod jménem Piette-Křižík, jako výraz vděčnosti Piettovi poskytovanou ma­ teriální pomoc. Křižík byl též propagátorem elektrifikace železnic. Křižík byl nás průkopníkem elektrické dopravy. Je třeba poznamenat, kromě Křižíkovy oblou­ kovky existovala řada dalších konstrukcí, kte­ ré pracovaly větší nebo menší spolehlivostí; postupně nahradila Edisonova žárovka. Jeho hlav­ ním výrobním programem byla (kromě osvět­ lovacích těles) výroba stejnosměrných motorů a generátorů posléze přidalo zřizování městských elektráren vybavených stejnosměr­ nými dynamy řadě českých měst.obloukové osvětlení, objednal jisté norim­ berské firmy Grammovo stejnosměrné dynamo a mnichovské firmy Siemens Halske obloukovku; sám omezil jen instalaci to­ hoto zařízení