Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
První skutečnou
tramvaj postavil Křižík 1896 vedla Praze
z Karlina Libně Vysočan, trase dlouhé
7,7 km. První svého druhu byla Křižíkova
tramvaj Jubilejní výstavě 1891. Zde začala Křižíkova tvůrčí práce. trase Tábor •—Bechyně (24 km)
vybudoval 1903 dráhu, jež byla první
v tehdejším Rakousko-Uhersku. největšímu rozšíření Křiží
kovy obloukovky přispěla mezinárodní elektro
technická výstava 1881 Paříži. Elektrická tramvaj Pra
ze osvědčila rychle rozšiřovala, takže např. vysočanský
Kolben, navrhovaly střídavou trojfázovou sou
stavu.
Dalšími městy, nichž Křižík vybudoval elek
trickou tramvaj, byla Olomouc zakrátko poté
Plzeň. Roku 1880 přihlásil
k patentování pod jménem Piette-Křižík, jako
výraz vděčnosti Piettovi poskytovanou ma
teriální pomoc. 30. Elektrárna byla vybu
dována Praze-Holešovicích veškeré zaříze
29
. 30.
6.
Kolem 1899 prováděl Křižík pokusy elek
tromobilem, ale pro jeho nedostatky (zejména
těžké drahé akumulátory umožňující dojezd
jen krátkou vzdálenost) jej nerealizoval. Jako pohon používaly parní stro
je, méně často vodní turbíny nebo plynové
motory. Jezdila
z Letné (od ústí dnešního Letenského tunelu
na nábřeží Praze) Bubenče; trasa byla
dlouhá 760 později byla prodloužena na
1 400 Tato tramvaj však byla spíše atrakcí
než dopravním prostředkem. Ukázalo však, při napájení
většího počtu obloukových lamp jediným dyna
mem nesvítily obloukovky klidně blikaly
a zhasínaly.3 Počátky českého
elektrotechnického průmyslu
Závod František Křižík byl prvním elektro
technickým závodem Cechách. Schéma zapojení Křižíkovy obloukovky diferen
ciálním regulátorem
Křižíkova obloukovka Plzeňka měla velký
ohlas doma zahraničí byla komerčně vel
mi úspěšná.obloukové osvětlení, objednal jisté norim
berské firmy Grammovo stejnosměrné dynamo
a mnichovské firmy Siemens Halske
obloukovku; sám omezil jen instalaci to
hoto zařízení. Jeho hlav
ním výrobním programem byla (kromě osvět
lovacích těles) výroba stejnosměrných motorů
a generátorů posléze přidalo zřizování
městských elektráren vybavených stejnosměr
nými dynamy řadě českých měst. Křižík postupoval empiricky, postupným
pilováním jader. Také rozhodnutí bylo obdob
né: střídavé generátory.
V 90. Křižík jich
postavil asi 140.
V přízemí plzeňského domu Zvonu zřídil
malou dílnu, kde práci dráze, veče
rech nocích vyvinul diferenciální regulátor
polohy uhlíků. Křižíkově
obloukovce dostalo nejvyššího uznání —
byla oceněna zlatou medailí.
v 1907 měla linek celkové délce km. stol. letech 19. své dílničce Zvonu jich Kři
žík vyrobil asi 000, ale norimberská firma
Schuckert jich licenci zhotovila 000. Několik výrobců předložilo své pro
jekty: Křižíkova firma prosazovala stejnosměr
nou elektrárnu, jiné firmy, např. Je
třeba poznamenat, kromě Křižíkovy oblou
kovky existovala řada dalších konstrukcí, kte
ré pracovaly větší nebo menší spolehlivostí;
postupně nahradila Edisonova žárovka.
Křižík byl nás průkopníkem elektrické
dopravy.
Křižík byl též propagátorem elektrifikace
železnic.
Jemné regulace tím možnosti napájet více
obloukovek jediného dynama) docílil vhod
ným tvarem železných jader vtahovaných do
dutin sériově paralelně zapojených solenoi
dů.
Obr. stal aktuálním zá
měr vybudovat Praze centrální městskou
elektrárnu. Jeho funkce patrná obr. déle než roční práci sestro
jil obloukovku nazýval Plzeňská lampa ne
bo prostě „Plzeňka“. Křižík zaměřil vývoj trakčního
stejnosměrného motoru dosáhl tom znač
ných úspěchů tramvajové motory František
Křižík byly patentovány předních státech
Evropy USA. Zprvu stavěly malé elek
trárny napájení jednoho nebo několika
objektů. Čechách tak opakovala situace,
k níž došlo několik let dříve USA souvi
slosti projektováním elektrárny Niagar
ských vodopádech
