Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 29 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V 90. Je třeba poznamenat, kromě Křižíkovy oblou­ kovky existovala řada dalších konstrukcí, kte­ ré pracovaly větší nebo menší spolehlivostí; postupně nahradila Edisonova žárovka. Čechách tak opakovala situace, k níž došlo několik let dříve USA souvi­ slosti projektováním elektrárny Niagar­ ských vodopádech. déle než roční práci sestro­ jil obloukovku nazýval Plzeňská lampa ne­ bo prostě „Plzeňka“. Schéma zapojení Křižíkovy obloukovky diferen­ ciálním regulátorem Křižíkova obloukovka Plzeňka měla velký ohlas doma zahraničí byla komerčně vel­ mi úspěšná. Křižík postupoval empiricky, postupným pilováním jader. První skutečnou tramvaj postavil Křižík 1896 vedla Praze z Karlina Libně Vysočan, trase dlouhé 7,7 km. Roku 1880 přihlásil k patentování pod jménem Piette-Křižík, jako výraz vděčnosti Piettovi poskytovanou ma­ teriální pomoc. Křižík byl též propagátorem elektrifikace železnic. Ukázalo však, při napájení většího počtu obloukových lamp jediným dyna­ mem nesvítily obloukovky klidně blikaly a zhasínaly. Křižík byl nás průkopníkem elektrické dopravy. První svého druhu byla Křižíkova tramvaj Jubilejní výstavě 1891. největšímu rozšíření Křiží­ kovy obloukovky přispěla mezinárodní elektro­ technická výstava 1881 Paříži. Elektrická tramvaj Pra­ ze osvědčila rychle rozšiřovala, takže např. v 1907 měla linek celkové délce km. 30.3 Počátky českého elektrotechnického průmyslu Závod František Křižík byl prvním elektro­ technickým závodem Cechách. Několik výrobců předložilo své pro­ jekty: Křižíkova firma prosazovala stejnosměr­ nou elektrárnu, jiné firmy, např. vysočanský Kolben, navrhovaly střídavou trojfázovou sou­ stavu. Také rozhodnutí bylo obdob­ né: střídavé generátory. Elektrárna byla vybu­ dována Praze-Holešovicích veškeré zaříze­ 29 . Jako pohon používaly parní stro­ je, méně často vodní turbíny nebo plynové motory. Zde začala Křižíkova tvůrčí práce. 30. stol. Jeho hlav­ ním výrobním programem byla (kromě osvět­ lovacích těles) výroba stejnosměrných motorů a generátorů posléze přidalo zřizování městských elektráren vybavených stejnosměr­ nými dynamy řadě českých měst. Dalšími městy, nichž Křižík vybudoval elek­ trickou tramvaj, byla Olomouc zakrátko poté Plzeň. Křižíkově obloukovce dostalo nejvyššího uznání — byla oceněna zlatou medailí. Jezdila z Letné (od ústí dnešního Letenského tunelu na nábřeží Praze) Bubenče; trasa byla dlouhá 760 později byla prodloužena na 1 400 Tato tramvaj však byla spíše atrakcí než dopravním prostředkem. trase Tábor •—Bechyně (24 km) vybudoval 1903 dráhu, jež byla první v tehdejším Rakousko-Uhersku. V přízemí plzeňského domu Zvonu zřídil malou dílnu, kde práci dráze, veče­ rech nocích vyvinul diferenciální regulátor polohy uhlíků. Křižík jich postavil asi 140. letech 19. své dílničce Zvonu jich Kři­ žík vyrobil asi 000, ale norimberská firma Schuckert jich licenci zhotovila 000. Křižík zaměřil vývoj trakčního stejnosměrného motoru dosáhl tom znač­ ných úspěchů tramvajové motory František Křižík byly patentovány předních státech Evropy USA.obloukové osvětlení, objednal jisté norim­ berské firmy Grammovo stejnosměrné dynamo a mnichovské firmy Siemens Halske obloukovku; sám omezil jen instalaci to­ hoto zařízení. Jeho funkce patrná obr. Zprvu stavěly malé elek­ trárny napájení jednoho nebo několika objektů. 6. Obr. Kolem 1899 prováděl Křižík pokusy elek­ tromobilem, ale pro jeho nedostatky (zejména těžké drahé akumulátory umožňující dojezd jen krátkou vzdálenost) jej nerealizoval. Jemné regulace tím možnosti napájet více obloukovek jediného dynama) docílil vhod­ ným tvarem železných jader vtahovaných do dutin sériově paralelně zapojených solenoi­ dů. stal aktuálním zá­ měr vybudovat Praze centrální městskou elektrárnu