Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 27 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pomocí rotujícího kotouče byl štěrbinou každý filmový obrázek krátce osvětlen okam­ žiku, kdy byl pod kukátkem. Nakonec však nejlépe osvěd­ čilo zuhelnatělé bavlněné vlákno tato žárov­ ka měla životnost hodin. Jabločko- vova svíčka. 6. Aby žárovka pronikla malých podniků a domácností, bylo nutné vybudovat veřejné elektrárny, které napájely určitou oblast města. Jeho záznam zvu­ ku byl hloubkový, tzn.3 František Křižík obloukovka Na možnost osvětlovat elektrickým obloukem mezi dvěma uhlíkovými elektrodami upozornil již anglický fyzik (r. Dalším pokrokem bylo vlákno wolframové a poté vlákno vyrobené slitiny osmia wol­ framu. 1804). Tak stalo, Louis Lumiére, inspirován Edisonovým kinetoskopem, nahra­ dil podívanou pro jednotlivce projekcí pro di­ vácký kolektiv již 1895 předvedl Paříži první kino kinematograf. Uvádí se, Edison věnoval 000 dolarů na vývoj, investoval 100 000 dolarů výpravy do různých jihoamerických zemí, Indie a Japonska hledající vhodný druh bambusu, který zuhelnatění byl vhodným žárovko­ vým vláknem, těmito vzorky provedl na 1 600 pokusů. 1908 zavedl Edison pevnější materiál válečků, takže drážky mohly být hustší doba nahrávky prodloužila dvou minut čty­ ři. Tento zdroj osvětlení měl nedostatky, zejména krátkou ži­ votnost (asi 3/4 hodiny) nerovnoměrné uhoří- vání uhlíků. Každý, kdo chtěl používat elektrickou ener­ gii, musel pořídit vlastní zdroj, tj. Edison tu předváděl veřejnosti nejen žárovky, ale vše, co souviselo osvětlováním, včetně mohutného dynama. Edisonův fonograf pak nahradila gramofo­ nová deska. byl zároveň po­ čátek konce kinetoskopů. stejno­ směrné dynamo poháněné parním strojem. Prvním prak­ ticky použitelným řešením byla tzv. Na Světové výstavě Paříži 1881 svíti­ lo 000 Edisonových žárovek. této elektrárně pracovala dvě velká dynama, jež byla poháněna parními stroji. Konce uhlíků byly připojeny zdroji napětí. Obraz získával pomocí perforovaného celuloi­ dového filmového pásu, pohybujícího rych­ lostí obrázků sekundu.2.Edisonově žárovce předcházelo ohromné pracovní úsilí nemalé finanční investice. 1891 zkonstruoval Edison zařízení pro pozorování pohyblivých obrázků —kinetoskop. Vývoj prodej fonografů vrcholil kolem 1900.2 Další Edisonovy vynálezy Jedním slavných Edisonových vynálezů je přístroj pro reprodukci lidského hlasu hudby - Edison jej nazval fonograf. R. Edison postavil New Yorku první ve­ řejnou elektrárnu. S obloukovkou též spojil svůj životní osud významný průkopník české elektrotechniky FRANTIŠEK KŘIŽÍK (1847-1941). Fonograf někde vyvolal senzaci, jinde byl přijímán nedůvěrou. Jabločkovovu svíčku vystřídaly obloukovky různých typů. První fonograf byl nedokonalý, reprodukovaný tón byl zkres­ lený, záznam přehráváním rychle opotřebo­ val. žárovkové patice, objímky, pojistky, měřicí přístroje, spojovací materiál apod. Narodil po- 27 . Divák tak viděl sérii fotografovaných fází, ale vnímal jen jedi­ ný pohybující obraz. Obraz kineto- skopu mohla pozorovat jen jedna osoba: kukát­ kem sledovala filmový pás prosvětlený žárov­ kou. Každé dynamo vážilo nazývalo se Jumbo velkém slonovi světového cirkusu Barnum. době byly již zá­ bavních místností dodávány hudební automa­ ty, které vhození mince reprodukovaly hud­ bu. 6. Když spolu propojily opačné konce uhlíků, vznikl mezi nimi elektrický oblouk, který po­ stupně odtavoval kaolinovou vložku. (Obchodní značka této žárovky byla Osram. Milionář Edison, podá­ vaje patentní přihlášku kinetoskop, chtěl ušetřit asi 150 dolarů požádal patent pouze pro USA. Zá­ kladním problémem bylo regulování polohy uhlíků, mezi nimiž hořel oblouk. rycí hrot spojený mem­ bránou pohyboval kolmo povrchu válečku (zprvu měděného, potaženého staniolem, později voskového) otáčeného klikou, zatímco hrot po­ souval pomocí šroubového převodu podél osy vá­ lečku. Tato pařížská výstava proslavila ne­ jen Edisona, ale též našeho Františka Křižíka a jeho obloukovku. Nahrávání přehrávání provádělo v podstatě stejným způsobem. Ruský elektrotechnik PAVEL JAB- LOČKOV uložil dvě uhlíkové tyčinky vedle sebe a navzájem odizoloval vrstvičkou kaolinu. Aby zajistil odbyt žárovek, prodá­ val zpočátku ztrátou: žárovku cen­ tů, její výrobní cena byla centů.2.) Edison byl vývoji žárovky úspěšný také proto, kromě vlastní žárovky vypracoval i veškeré příslušenství, tj., vybudoval elektrárny roz­ vodné sítě