Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
S obloukovkou též spojil svůj životní osud
významný průkopník české elektrotechniky
FRANTIŠEK KŘIŽÍK (1847-1941). byl zároveň po
čátek konce kinetoskopů.
6. Obraz kineto-
skopu mohla pozorovat jen jedna osoba: kukát
kem sledovala filmový pás prosvětlený žárov
kou. této elektrárně pracovala
dvě velká dynama, jež byla poháněna parními
stroji.
Aby žárovka pronikla malých podniků
a domácností, bylo nutné vybudovat veřejné
elektrárny, které napájely určitou oblast
města.2 Další Edisonovy vynálezy
Jedním slavných Edisonových vynálezů je
přístroj pro reprodukci lidského hlasu hudby
- Edison jej nazval fonograf. 1891 zkonstruoval Edison zařízení pro
pozorování pohyblivých obrázků —kinetoskop.2.2.Edisonově žárovce předcházelo ohromné
pracovní úsilí nemalé finanční investice. žárovkové patice,
objímky, pojistky, měřicí přístroje, spojovací
materiál apod., vybudoval elektrárny roz
vodné sítě.
Uvádí se, Edison věnoval 000 dolarů na
vývoj, investoval 100 000 dolarů výpravy
do různých jihoamerických zemí, Indie
a Japonska hledající vhodný druh bambusu,
který zuhelnatění byl vhodným žárovko
vým vláknem, těmito vzorky provedl na
1 600 pokusů. První fonograf
byl nedokonalý, reprodukovaný tón byl zkres
lený, záznam přehráváním rychle opotřebo
val. Každé dynamo vážilo nazývalo se
Jumbo velkém slonovi světového cirkusu
Barnum. Vývoj prodej fonografů
vrcholil kolem 1900. Nahrávání přehrávání provádělo
v podstatě stejným způsobem. Jabločkovovu svíčku vystřídaly
obloukovky různých typů. Prvním prak
ticky použitelným řešením byla tzv. Tato pařížská výstava proslavila ne
jen Edisona, ale též našeho Františka Křižíka
a jeho obloukovku. Tento zdroj
osvětlení měl nedostatky, zejména krátkou ži
votnost (asi 3/4 hodiny) nerovnoměrné uhoří-
vání uhlíků. rycí hrot spojený mem
bránou pohyboval kolmo povrchu válečku
(zprvu měděného, potaženého staniolem, později
voskového) otáčeného klikou, zatímco hrot po
souval pomocí šroubového převodu podél osy vá
lečku.
Obraz získával pomocí perforovaného celuloi
dového filmového pásu, pohybujícího rych
lostí obrázků sekundu.
Konce uhlíků byly připojeny zdroji napětí. Narodil po-
27
.
Každý, kdo chtěl používat elektrickou ener
gii, musel pořídit vlastní zdroj, tj. době byly již zá
bavních místností dodávány hudební automa
ty, které vhození mince reprodukovaly hud
bu.)
Edison byl vývoji žárovky úspěšný také
proto, kromě vlastní žárovky vypracoval
i veškeré příslušenství, tj. Pomocí rotujícího kotouče byl štěrbinou
každý filmový obrázek krátce osvětlen okam
žiku, kdy byl pod kukátkem. Edisonův fonograf pak nahradila gramofo
nová deska.
Na Světové výstavě Paříži 1881 svíti
lo 000 Edisonových žárovek. Milionář Edison, podá
vaje patentní přihlášku kinetoskop, chtěl
ušetřit asi 150 dolarů požádal patent pouze
pro USA. Divák tak viděl
sérii fotografovaných fází, ale vnímal jen jedi
ný pohybující obraz.
Když spolu propojily opačné konce uhlíků,
vznikl mezi nimi elektrický oblouk, který po
stupně odtavoval kaolinovou vložku.
6. Jabločko-
vova svíčka. Jeho záznam zvu
ku byl hloubkový, tzn. 1908 zavedl Edison pevnější materiál
válečků, takže drážky mohly být hustší doba
nahrávky prodloužila dvou minut čty
ři. stejno
směrné dynamo poháněné parním strojem.3 František Křižík obloukovka
Na možnost osvětlovat elektrickým obloukem
mezi dvěma uhlíkovými elektrodami upozornil
již anglický fyzik (r.
R. Aby zajistil odbyt žárovek, prodá
val zpočátku ztrátou: žárovku cen
tů, její výrobní cena byla centů. Ruský elektrotechnik PAVEL JAB-
LOČKOV uložil dvě uhlíkové tyčinky vedle sebe
a navzájem odizoloval vrstvičkou kaolinu. Fonograf někde vyvolal senzaci, jinde byl
přijímán nedůvěrou. Nakonec však nejlépe osvěd
čilo zuhelnatělé bavlněné vlákno tato žárov
ka měla životnost hodin. Edison postavil New Yorku první ve
řejnou elektrárnu. Tak stalo, Louis Lumiére,
inspirován Edisonovým kinetoskopem, nahra
dil podívanou pro jednotlivce projekcí pro di
vácký kolektiv již 1895 předvedl Paříži
první kino kinematograf.
Dalším pokrokem bylo vlákno wolframové
a poté vlákno vyrobené slitiny osmia wol
framu. (Obchodní značka této žárovky byla
Osram. Edison tu
předváděl veřejnosti nejen žárovky, ale vše, co
souviselo osvětlováním, včetně mohutného
dynama. 1804). Zá
kladním problémem bylo regulování polohy
uhlíků, mezi nimiž hořel oblouk
