Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
žárovkové patice,
objímky, pojistky, měřicí přístroje, spojovací
materiál apod. Edison tu
předváděl veřejnosti nejen žárovky, ale vše, co
souviselo osvětlováním, včetně mohutného
dynama. Tak stalo, Louis Lumiére,
inspirován Edisonovým kinetoskopem, nahra
dil podívanou pro jednotlivce projekcí pro di
vácký kolektiv již 1895 předvedl Paříži
první kino kinematograf. Vývoj prodej fonografů
vrcholil kolem 1900. Ruský elektrotechnik PAVEL JAB-
LOČKOV uložil dvě uhlíkové tyčinky vedle sebe
a navzájem odizoloval vrstvičkou kaolinu. byl zároveň po
čátek konce kinetoskopů.Edisonově žárovce předcházelo ohromné
pracovní úsilí nemalé finanční investice. Pomocí rotujícího kotouče byl štěrbinou
každý filmový obrázek krátce osvětlen okam
žiku, kdy byl pod kukátkem. stejno
směrné dynamo poháněné parním strojem. Edisonův fonograf pak nahradila gramofo
nová deska. době byly již zá
bavních místností dodávány hudební automa
ty, které vhození mince reprodukovaly hud
bu. 1804).)
Edison byl vývoji žárovky úspěšný také
proto, kromě vlastní žárovky vypracoval
i veškeré příslušenství, tj.2.3 František Křižík obloukovka
Na možnost osvětlovat elektrickým obloukem
mezi dvěma uhlíkovými elektrodami upozornil
již anglický fyzik (r. 1891 zkonstruoval Edison zařízení pro
pozorování pohyblivých obrázků —kinetoskop. Prvním prak
ticky použitelným řešením byla tzv. Jabločko-
vova svíčka.2 Další Edisonovy vynálezy
Jedním slavných Edisonových vynálezů je
přístroj pro reprodukci lidského hlasu hudby
- Edison jej nazval fonograf.
Konce uhlíků byly připojeny zdroji napětí. Jabločkovovu svíčku vystřídaly
obloukovky různých typů. Nahrávání přehrávání provádělo
v podstatě stejným způsobem., vybudoval elektrárny roz
vodné sítě. Divák tak viděl
sérii fotografovaných fází, ale vnímal jen jedi
ný pohybující obraz.
Na Světové výstavě Paříži 1881 svíti
lo 000 Edisonových žárovek.
Každý, kdo chtěl používat elektrickou ener
gii, musel pořídit vlastní zdroj, tj.
Když spolu propojily opačné konce uhlíků,
vznikl mezi nimi elektrický oblouk, který po
stupně odtavoval kaolinovou vložku.
6.2. Milionář Edison, podá
vaje patentní přihlášku kinetoskop, chtěl
ušetřit asi 150 dolarů požádal patent pouze
pro USA. Zá
kladním problémem bylo regulování polohy
uhlíků, mezi nimiž hořel oblouk. Každé dynamo vážilo nazývalo se
Jumbo velkém slonovi světového cirkusu
Barnum. Edison postavil New Yorku první ve
řejnou elektrárnu. Tato pařížská výstava proslavila ne
jen Edisona, ale též našeho Františka Křižíka
a jeho obloukovku. První fonograf
byl nedokonalý, reprodukovaný tón byl zkres
lený, záznam přehráváním rychle opotřebo
val. Narodil po-
27
. Aby zajistil odbyt žárovek, prodá
val zpočátku ztrátou: žárovku cen
tů, její výrobní cena byla centů.
Obraz získával pomocí perforovaného celuloi
dového filmového pásu, pohybujícího rych
lostí obrázků sekundu. rycí hrot spojený mem
bránou pohyboval kolmo povrchu válečku
(zprvu měděného, potaženého staniolem, později
voskového) otáčeného klikou, zatímco hrot po
souval pomocí šroubového převodu podél osy vá
lečku.
R. Tento zdroj
osvětlení měl nedostatky, zejména krátkou ži
votnost (asi 3/4 hodiny) nerovnoměrné uhoří-
vání uhlíků. 1908 zavedl Edison pevnější materiál
válečků, takže drážky mohly být hustší doba
nahrávky prodloužila dvou minut čty
ři.
Uvádí se, Edison věnoval 000 dolarů na
vývoj, investoval 100 000 dolarů výpravy
do různých jihoamerických zemí, Indie
a Japonska hledající vhodný druh bambusu,
který zuhelnatění byl vhodným žárovko
vým vláknem, těmito vzorky provedl na
1 600 pokusů. této elektrárně pracovala
dvě velká dynama, jež byla poháněna parními
stroji. Nakonec však nejlépe osvěd
čilo zuhelnatělé bavlněné vlákno tato žárov
ka měla životnost hodin. (Obchodní značka této žárovky byla
Osram.
Dalším pokrokem bylo vlákno wolframové
a poté vlákno vyrobené slitiny osmia wol
framu. Jeho záznam zvu
ku byl hloubkový, tzn.
S obloukovkou též spojil svůj životní osud
významný průkopník české elektrotechniky
FRANTIŠEK KŘIŽÍK (1847-1941).
Aby žárovka pronikla malých podniků
a domácností, bylo nutné vybudovat veřejné
elektrárny, které napájely určitou oblast
města. Fonograf někde vyvolal senzaci, jinde byl
přijímán nedůvěrou.
6. Obraz kineto-
skopu mohla pozorovat jen jedna osoba: kukát
kem sledovala filmový pás prosvětlený žárov
kou
