Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 24 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
25b). Princip homopolárního stroje z 1830 (a) a jeho konstrukční provedení(b) Zakrátko vznikly další typy elektrických strojů. První prakticky využitelné stejno­ směrné dynamo navrhl WERNER VON SIEMENS. Autorem této konstrukce byl italský profesor fyziky uni­ verzitě Pise ANTONIO PACINNOTTI. pro zvonkovou signalizaci tele­ fonního spojení. 6.1.1 Vývoj fyzikálních principů stejnosměrných elektrických strojů Galvanický článek (Volta, 1800) jakožto zdroj elektrické energie ovlivnil představy elektrotech­ niků míry, jiné proudy než stejnosměrné nepovažovali prakticky použitelné.Historie elektroenergetiky K dosažení něčeho cenného třeba tří základních věcí: tvrdé práce, vytrvalosti a zdravého rozumu. Objevil Faraday 1830 nazývá se homopolární stroj. 25. Obr. Jeden vynálezců elektromotoru byl zřejmě inspirován funkcí parního stroje: písty válce parního stroje nahradil elektromagnety pří­ močarý vratný pohyb pak převáděl klikovým mechanizmem pohyb rotační. 24. (Thomas Alva Edison) 6. 1829, sestrojil prototyp stejnosměrného dynama sloven­ ský profesor fyziky ŠTEFAN ANIÁN JEDLÍK (1800- 1895). Jeho myš­ lenka 1860 zprvu neujala, ale později, v 1873, prosadil Belgičan THÉOPHILE GRAM- 24 . tomto prstenci byla navinuta cívka, níž byly vyvedeny od­ bočky lamelám komutátoru. 24. Otáčející se permanentní magnet tvaru podkovy indukoval v nepohyblivých cívkách střídavé napětí. a) B 1 n r--- "i -J F 1 iLjJ & b) !i i i. Siemens později svůj návrh zdokonalil vhodnějším tvarem rotujícího jádra - nazývalo kotva tvaru dvojitého (Doppel- T-Anker, obr. Prin­ cip prvního stejnosměrného stroje (mohl praco­ vat jako motor jako generátor) vidět obr. Zprvu toto Siemensovo dynamo používalo jen pro zcela malé výkony, např. Cívku, níž indukuje napětí, navinul na železné jádro, které otáčelo mezi póly per­ manentního magnetu (obr. To bylo mechanicky usměrňováno komutátorem. tomu bylo nutné vyvinout dostatečně výkonné elektrické generátory, mo­ tory osvětlovací zařízení. Proto též první elektrické stroje byly stejnosměrné. Střídavé na­ pětí indukované vinutí kotvy usměrňova­ lo komutátorem. Dalším významným mezníkem vývoji stejnosměrných strojů bylo provedení rotoru ve tvaru železného prstence. století byl již dostatek poznatků zkušeností elektromagnetickými jevy, aby mohlo přistoupit jejich využívání pro pohon různých výrobních strojů, dopravě a při osvětlování. Kotouček měděného plechu se otáčí magnetickém poli; mezi osou kotoučku ajeho obvodem indukuje elektrické napětí. jejich provozování musely být vybudovány elektrárny rozvodné sítě pro přenos elektrické energie.1 Elektrické stroje rozvodné systémy Ve druhé polovině 19.1 I i ! 1 i Obr. 25a). V literatuře uvádí, ještě před Siemensem, kolem r. Siemensovo řešení magnetického obvodu stejno­ směrného dynama 1856: (a) princip, (b) „kotva tvaru dvojitého T“ Stroje, jejichž ukázky jsme uvedli, byly za­ jímavé fyzikální hříčky, ale měly velmi nízkou účinnost, proto neměly šanci praktické využití. Jedním nich dynamo, které sestrojil Francouz HYPOLITUS PIXII 1832