Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Prin
cip prvního stejnosměrného stroje (mohl praco
vat jako motor jako generátor) vidět obr.
Zprvu toto Siemensovo dynamo používalo jen pro
zcela malé výkony, např. Autorem této
konstrukce byl italský profesor fyziky uni
verzitě Pise ANTONIO PACINNOTTI. 24. Objevil Faraday 1830 nazývá se
homopolární stroj.
6. pro zvonkovou signalizaci tele
fonního spojení. 25b).
Dalším významným mezníkem vývoji
stejnosměrných strojů bylo provedení rotoru ve
tvaru železného prstence.1. Jeho myš
lenka 1860 zprvu neujala, ale později,
v 1873, prosadil Belgičan THÉOPHILE GRAM-
24
. tomto prstenci
byla navinuta cívka, níž byly vyvedeny od
bočky lamelám komutátoru. 1829, sestrojil prototyp stejnosměrného dynama sloven
ský profesor fyziky ŠTEFAN ANIÁN JEDLÍK (1800-
1895). 25a).
(Thomas Alva Edison)
6.Historie elektroenergetiky
K dosažení něčeho cenného třeba tří základních věcí: tvrdé práce, vytrvalosti
a zdravého rozumu.
a) B
1
n r--- "i
-J F
1 iLjJ
&
b)
!i
i i. Proto též
první elektrické stroje byly stejnosměrné. Princip
homopolárního stroje
z 1830 (a)
a jeho konstrukční
provedení(b)
Zakrátko vznikly další typy elektrických
strojů. tomu bylo nutné vyvinout
dostatečně výkonné elektrické generátory, mo
tory osvětlovací zařízení. První prakticky využitelné stejno
směrné dynamo navrhl WERNER VON SIEMENS.
24. Kotouček měděného plechu
se otáčí magnetickém poli; mezi osou kotoučku
ajeho obvodem indukuje elektrické napětí. Jedním nich dynamo, které sestrojil
Francouz HYPOLITUS PIXII 1832.
Cívku, níž indukuje napětí, navinul na
železné jádro, které otáčelo mezi póly per
manentního magnetu (obr.
Obr. Siemensovo řešení magnetického obvodu stejno
směrného dynama 1856: (a) princip, (b) „kotva tvaru
dvojitého T“
Stroje, jejichž ukázky jsme uvedli, byly za
jímavé fyzikální hříčky, ale měly velmi nízkou
účinnost, proto neměly šanci praktické
využití.1 Elektrické stroje rozvodné systémy
Ve druhé polovině 19. Střídavé na
pětí indukované vinutí kotvy usměrňova
lo komutátorem.1 Vývoj fyzikálních principů
stejnosměrných elektrických strojů
Galvanický článek (Volta, 1800) jakožto zdroj
elektrické energie ovlivnil představy elektrotech
niků míry, jiné proudy než stejnosměrné
nepovažovali prakticky použitelné. Siemens později svůj návrh
zdokonalil vhodnějším tvarem rotujícího jádra
- nazývalo kotva tvaru dvojitého (Doppel-
T-Anker, obr. 25. To
bylo mechanicky usměrňováno komutátorem. jejich provozování
musely být vybudovány elektrárny rozvodné
sítě pro přenos elektrické energie.1 I
i !
1 i
Obr.
V literatuře uvádí, ještě před Siemensem, kolem
r. století byl již dostatek
poznatků zkušeností elektromagnetickými
jevy, aby mohlo přistoupit jejich využívání
pro pohon různých výrobních strojů, dopravě
a při osvětlování. Otáčející se
permanentní magnet tvaru podkovy indukoval
v nepohyblivých cívkách střídavé napětí.
Jeden vynálezců elektromotoru byl zřejmě
inspirován funkcí parního stroje: písty válce
parního stroje nahradil elektromagnety pří
močarý vratný pohyb pak převáděl klikovým
mechanizmem pohyb rotační
