Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Základem byl kmitavý
obvod LC\ vysílačem byl otevřený oscilátor
s jiskřištěm němž anténa představuje
kapacitu.
sluchátko. ve
vysílači nízkofrekvenční zesílení mikrofonu,
generování vysokofrekvenční nosné vlny, mo
dulování signálu také zesílení modulovaného
signálu pro vysílání anténou.3 Radiotelefonie, rozhlas
Již prvním období vývoje radiotechniky dě
laly pokusy bezdrátový přenos hovoru.
Jak ukázal již Maxwell, elektromagnetické
vlny mají stejnou fyzikální podstatu jako svět
lo, šíří tedy přímočaře.km. Proto bylo zprvu po
važováno nemožné, vzhledem zakřivení
povrchu Země, překlenout elektromagnetickými
vlnami větší vzdálenosti. Flemingův vy
nález byl záhy doplněn vynálezem triody. Mimo
řádný technický talent projevili oba zmínění
objevitelé oba podíleli vzniku rozvoji
radiotechniky.
23
.
Rozvoj radiotechniky zásadně ovlivnil vy
nález elektronek.
První pravidelné rozhlasové vysílání bylo zavedeno
v Pittsburghu (USA) 1920.
Jiskrové vysílače vysílaly vysokofrekvenční
vlny kmitočtem rozloženým širokém pás
mu, takže bylo slyšitelné mimo přesné ladění
na určitý kmitočet. Rádiová komunikace rychle roz
šířila stala součástí našeho světa.2. Přijímač byl upraven obdobně podsta
tě nelišil Popovova přístroje: kohere
ru byla připojena baterie elektrický zvo
nek nebo Morseův zapisovací přístroj, popř. Kotva elektromagnetu přijímače
byla opatřena paličkou, jež při spojení prou
du klepla koherer uvedla jej nevodi
vého stavu. nesporné, Po-
povův hlásič bouřek byl prvním přijímačem
elektromagnetických signálů. 23). Modulovaná vlna po
zesílení vysílala anténou prostoru. První přenesený signál byl velmi prostý:
bylo pouhé písmeno Morseově abecedě,
tj.
První úspěšné pokusy přenosem mluve
ného slova provedl Fessenden 1906. Elektronky umožnily se
stavit obvody různými vlastnostmi. Marconiho první přístroje 1895: (a) vysílač,
(b) přijímač
Marconiho systém sestával Hertzova jis
krového oscilátoru, kohereru Morseova tele
grafního klíče (obr. Jestliže
anténa přijímače, naladěná nosnou vlnu, za
chytila tento signál, pak postačilo odfiltrovat
z anténního obvodu nosnou vlnu zbývající níz
kofrekvenční vlna přiváděla sluchátek. Před 1914 bylo nejvíce
přístrojů pro bezdrátovou telegrafii lodích
a právě tato jejich vlastnost byla výhodná při
volání pomoc. provede její
modulace vlnou nízkém (akustickém) kmitoč
tu, získanou mikrofonu. Zprvu používala
amplitudová modulace. Např.
5. Vložíme-li baňky žárovky
další elektrodu připojíme-li vyššímu po
tenciálu, než rozžhavené vlákno, prochází
proud této elektrody vláknu. nás bylo dosaženo první
ho rádiového spojení zahraničím trase Praha (pet
řínská rozhledna) Paříž (Eiffelova věž) 1919. Praxe však ukázala, že
to možné je.
V
A
¥
Ô
o
1
TT
TT
T"
=<9) (2)
sluchátka
a) b)
Obr.
Je nutné mít dispozici nosnou vlnu, což ne-
tlumená vysokofrekvenční harmonická vlna, do
níž vtiskne obraz lidské řeči, tj. 23. Oscilátor byl buzen transformáto
rem. Pravi
delné rozhlasové vysílání zahájila radiostanice Kbelích
u Prahy 18. však též ne
sporné, teprve Marconiho přístroje přenáše
ly informace mnohakilometrové vzdálenosti
a posléze spojily Evropu Amerikou.
Často diskutována otázka, zda priorita
objevu bezdrátového přenosu informace příslu
ší Popovovi, Marconimu. 1911,
když nová zaoceánská loď Titanic své první
plavbě ztroskotala část cestujících byla za
chráněna loděmi, které byly přivolány radiový
mi signály potápějícího Titanicu. května 1923. Potvrdilo např. tři tečky. Oliver Heaviside Arthur Kennelly
tuto skutečnost vysvětlili: dochází odrazu
elektromagnetických vln ionizované vrstvy
atmosféry (ionosféra). Tento jev vy
užil anglický fyzik FLEMING (1849- 1945),
který 1904 sestrojil diodu. je
ovšem úkol obtížnější než prostá rádiotelegrafie. LEE
DE FOREST vložil 1906 mezi katodu anodu
diody jemnou mřížku
