Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 23 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Marconiho první přístroje 1895: (a) vysílač, (b) přijímač Marconiho systém sestával Hertzova jis­ krového oscilátoru, kohereru Morseova tele­ grafního klíče (obr. Jak ukázal již Maxwell, elektromagnetické vlny mají stejnou fyzikální podstatu jako svět­ lo, šíří tedy přímočaře. Rozvoj radiotechniky zásadně ovlivnil vy­ nález elektronek. Mimo­ řádný technický talent projevili oba zmínění objevitelé oba podíleli vzniku rozvoji radiotechniky. května 1923.3 Radiotelefonie, rozhlas Již prvním období vývoje radiotechniky dě­ laly pokusy bezdrátový přenos hovoru. První úspěšné pokusy přenosem mluve­ ného slova provedl Fessenden 1906. Flemingův vy­ nález byl záhy doplněn vynálezem triody. Praxe však ukázala, že to možné je. 23 . Rádiová komunikace rychle roz­ šířila stala součástí našeho světa. sluchátko. Základem byl kmitavý obvod LC\ vysílačem byl otevřený oscilátor s jiskřištěm němž anténa představuje kapacitu. Často diskutována otázka, zda priorita objevu bezdrátového přenosu informace příslu­ ší Popovovi, Marconimu. Elektronky umožnily se­ stavit obvody různými vlastnostmi. Kotva elektromagnetu přijímače byla opatřena paličkou, jež při spojení prou­ du klepla koherer uvedla jej nevodi­ vého stavu. je ovšem úkol obtížnější než prostá rádiotelegrafie. nesporné, Po- povův hlásič bouřek byl prvním přijímačem elektromagnetických signálů. Např. Proto bylo zprvu po­ važováno nemožné, vzhledem zakřivení povrchu Země, překlenout elektromagnetickými vlnami větší vzdálenosti. Přijímač byl upraven obdobně podsta­ tě nelišil Popovova přístroje: kohere­ ru byla připojena baterie elektrický zvo­ nek nebo Morseův zapisovací přístroj, popř. LEE DE FOREST vložil 1906 mezi katodu anodu diody jemnou mřížku. tři tečky. 1911, když nová zaoceánská loď Titanic své první plavbě ztroskotala část cestujících byla za­ chráněna loděmi, které byly přivolány radiový­ mi signály potápějícího Titanicu. 23). Je nutné mít dispozici nosnou vlnu, což ne- tlumená vysokofrekvenční harmonická vlna, do níž vtiskne obraz lidské řeči, tj. Jestliže anténa přijímače, naladěná nosnou vlnu, za­ chytila tento signál, pak postačilo odfiltrovat z anténního obvodu nosnou vlnu zbývající níz­ kofrekvenční vlna přiváděla sluchátek. 23. Oscilátor byl buzen transformáto­ rem. V A ¥ Ô o 1 TT TT T" =<9) (2) sluchátka a) b) Obr. První přenesený signál byl velmi prostý: bylo pouhé písmeno Morseově abecedě, tj. Oliver Heaviside Arthur Kennelly tuto skutečnost vysvětlili: dochází odrazu elektromagnetických vln ionizované vrstvy atmosféry (ionosféra). Tento jev vy­ užil anglický fyzik FLEMING (1849- 1945), který 1904 sestrojil diodu. Modulovaná vlna po zesílení vysílala anténou prostoru. provede její modulace vlnou nízkém (akustickém) kmitoč­ tu, získanou mikrofonu. ve vysílači nízkofrekvenční zesílení mikrofonu, generování vysokofrekvenční nosné vlny, mo­ dulování signálu také zesílení modulovaného signálu pro vysílání anténou. nás bylo dosaženo první­ ho rádiového spojení zahraničím trase Praha (pet­ řínská rozhledna) Paříž (Eiffelova věž) 1919. však též ne­ sporné, teprve Marconiho přístroje přenáše­ ly informace mnohakilometrové vzdálenosti a posléze spojily Evropu Amerikou. Vložíme-li baňky žárovky další elektrodu připojíme-li vyššímu po­ tenciálu, než rozžhavené vlákno, prochází proud této elektrody vláknu. První pravidelné rozhlasové vysílání bylo zavedeno v Pittsburghu (USA) 1920. Pravi­ delné rozhlasové vysílání zahájila radiostanice Kbelích u Prahy 18. Jiskrové vysílače vysílaly vysokofrekvenční vlny kmitočtem rozloženým širokém pás­ mu, takže bylo slyšitelné mimo přesné ladění na určitý kmitočet.km. Potvrdilo např. Zprvu používala amplitudová modulace.2. 5. Před 1914 bylo nejvíce přístrojů pro bezdrátovou telegrafii lodích a právě tato jejich vlastnost byla výhodná při volání pomoc