Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Oscilátor byl buzen transformáto
rem.
První pravidelné rozhlasové vysílání bylo zavedeno
v Pittsburghu (USA) 1920. Oliver Heaviside Arthur Kennelly
tuto skutečnost vysvětlili: dochází odrazu
elektromagnetických vln ionizované vrstvy
atmosféry (ionosféra).
Jak ukázal již Maxwell, elektromagnetické
vlny mají stejnou fyzikální podstatu jako svět
lo, šíří tedy přímočaře. Rádiová komunikace rychle roz
šířila stala součástí našeho světa. Jestliže
anténa přijímače, naladěná nosnou vlnu, za
chytila tento signál, pak postačilo odfiltrovat
z anténního obvodu nosnou vlnu zbývající níz
kofrekvenční vlna přiváděla sluchátek. 1911,
když nová zaoceánská loď Titanic své první
plavbě ztroskotala část cestujících byla za
chráněna loděmi, které byly přivolány radiový
mi signály potápějícího Titanicu.2.
23
. Flemingův vy
nález byl záhy doplněn vynálezem triody. Praxe však ukázala, že
to možné je. nás bylo dosaženo první
ho rádiového spojení zahraničím trase Praha (pet
řínská rozhledna) Paříž (Eiffelova věž) 1919. Pravi
delné rozhlasové vysílání zahájila radiostanice Kbelích
u Prahy 18.
V
A
¥
Ô
o
1
TT
TT
T"
=<9) (2)
sluchátka
a) b)
Obr. Přijímač byl upraven obdobně podsta
tě nelišil Popovova přístroje: kohere
ru byla připojena baterie elektrický zvo
nek nebo Morseův zapisovací přístroj, popř. ve
vysílači nízkofrekvenční zesílení mikrofonu,
generování vysokofrekvenční nosné vlny, mo
dulování signálu také zesílení modulovaného
signálu pro vysílání anténou. První přenesený signál byl velmi prostý:
bylo pouhé písmeno Morseově abecedě,
tj. Vložíme-li baňky žárovky
další elektrodu připojíme-li vyššímu po
tenciálu, než rozžhavené vlákno, prochází
proud této elektrody vláknu. Tento jev vy
užil anglický fyzik FLEMING (1849- 1945),
který 1904 sestrojil diodu.km. Např. však též ne
sporné, teprve Marconiho přístroje přenáše
ly informace mnohakilometrové vzdálenosti
a posléze spojily Evropu Amerikou. LEE
DE FOREST vložil 1906 mezi katodu anodu
diody jemnou mřížku. Před 1914 bylo nejvíce
přístrojů pro bezdrátovou telegrafii lodích
a právě tato jejich vlastnost byla výhodná při
volání pomoc. května 1923.
První úspěšné pokusy přenosem mluve
ného slova provedl Fessenden 1906. Marconiho první přístroje 1895: (a) vysílač,
(b) přijímač
Marconiho systém sestával Hertzova jis
krového oscilátoru, kohereru Morseova tele
grafního klíče (obr.
Často diskutována otázka, zda priorita
objevu bezdrátového přenosu informace příslu
ší Popovovi, Marconimu. Proto bylo zprvu po
važováno nemožné, vzhledem zakřivení
povrchu Země, překlenout elektromagnetickými
vlnami větší vzdálenosti. Potvrdilo např.
sluchátko. 23. 23).
Rozvoj radiotechniky zásadně ovlivnil vy
nález elektronek. je
ovšem úkol obtížnější než prostá rádiotelegrafie. Základem byl kmitavý
obvod LC\ vysílačem byl otevřený oscilátor
s jiskřištěm němž anténa představuje
kapacitu. nesporné, Po-
povův hlásič bouřek byl prvním přijímačem
elektromagnetických signálů. Modulovaná vlna po
zesílení vysílala anténou prostoru. Kotva elektromagnetu přijímače
byla opatřena paličkou, jež při spojení prou
du klepla koherer uvedla jej nevodi
vého stavu. Mimo
řádný technický talent projevili oba zmínění
objevitelé oba podíleli vzniku rozvoji
radiotechniky. tři tečky.
Je nutné mít dispozici nosnou vlnu, což ne-
tlumená vysokofrekvenční harmonická vlna, do
níž vtiskne obraz lidské řeči, tj.
5. Elektronky umožnily se
stavit obvody různými vlastnostmi.3 Radiotelefonie, rozhlas
Již prvním období vývoje radiotechniky dě
laly pokusy bezdrátový přenos hovoru.
Jiskrové vysílače vysílaly vysokofrekvenční
vlny kmitočtem rozloženým širokém pás
mu, takže bylo slyšitelné mimo přesné ladění
na určitý kmitočet. Zprvu používala
amplitudová modulace. provede její
modulace vlnou nízkém (akustickém) kmitoč
tu, získanou mikrofonu
