Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
23). Marconiho první přístroje 1895: (a) vysílač,
(b) přijímač
Marconiho systém sestával Hertzova jis
krového oscilátoru, kohereru Morseova tele
grafního klíče (obr. však též ne
sporné, teprve Marconiho přístroje přenáše
ly informace mnohakilometrové vzdálenosti
a posléze spojily Evropu Amerikou. 23.
Je nutné mít dispozici nosnou vlnu, což ne-
tlumená vysokofrekvenční harmonická vlna, do
níž vtiskne obraz lidské řeči, tj. Flemingův vy
nález byl záhy doplněn vynálezem triody. je
ovšem úkol obtížnější než prostá rádiotelegrafie. Potvrdilo např. Např.
Jak ukázal již Maxwell, elektromagnetické
vlny mají stejnou fyzikální podstatu jako svět
lo, šíří tedy přímočaře.
Rozvoj radiotechniky zásadně ovlivnil vy
nález elektronek. Elektronky umožnily se
stavit obvody různými vlastnostmi. nesporné, Po-
povův hlásič bouřek byl prvním přijímačem
elektromagnetických signálů. Rádiová komunikace rychle roz
šířila stala součástí našeho světa. Přijímač byl upraven obdobně podsta
tě nelišil Popovova přístroje: kohere
ru byla připojena baterie elektrický zvo
nek nebo Morseův zapisovací přístroj, popř.3 Radiotelefonie, rozhlas
Již prvním období vývoje radiotechniky dě
laly pokusy bezdrátový přenos hovoru. Mimo
řádný technický talent projevili oba zmínění
objevitelé oba podíleli vzniku rozvoji
radiotechniky. Před 1914 bylo nejvíce
přístrojů pro bezdrátovou telegrafii lodích
a právě tato jejich vlastnost byla výhodná při
volání pomoc. Pravi
delné rozhlasové vysílání zahájila radiostanice Kbelích
u Prahy 18.
sluchátko. Zprvu používala
amplitudová modulace.2. Základem byl kmitavý
obvod LC\ vysílačem byl otevřený oscilátor
s jiskřištěm němž anténa představuje
kapacitu.
První pravidelné rozhlasové vysílání bylo zavedeno
v Pittsburghu (USA) 1920. Kotva elektromagnetu přijímače
byla opatřena paličkou, jež při spojení prou
du klepla koherer uvedla jej nevodi
vého stavu. Proto bylo zprvu po
važováno nemožné, vzhledem zakřivení
povrchu Země, překlenout elektromagnetickými
vlnami větší vzdálenosti. Vložíme-li baňky žárovky
další elektrodu připojíme-li vyššímu po
tenciálu, než rozžhavené vlákno, prochází
proud této elektrody vláknu.
Jiskrové vysílače vysílaly vysokofrekvenční
vlny kmitočtem rozloženým širokém pás
mu, takže bylo slyšitelné mimo přesné ladění
na určitý kmitočet. Modulovaná vlna po
zesílení vysílala anténou prostoru. Tento jev vy
užil anglický fyzik FLEMING (1849- 1945),
který 1904 sestrojil diodu. Oliver Heaviside Arthur Kennelly
tuto skutečnost vysvětlili: dochází odrazu
elektromagnetických vln ionizované vrstvy
atmosféry (ionosféra).
Často diskutována otázka, zda priorita
objevu bezdrátového přenosu informace příslu
ší Popovovi, Marconimu. nás bylo dosaženo první
ho rádiového spojení zahraničím trase Praha (pet
řínská rozhledna) Paříž (Eiffelova věž) 1919. tři tečky. Praxe však ukázala, že
to možné je. ve
vysílači nízkofrekvenční zesílení mikrofonu,
generování vysokofrekvenční nosné vlny, mo
dulování signálu také zesílení modulovaného
signálu pro vysílání anténou. První přenesený signál byl velmi prostý:
bylo pouhé písmeno Morseově abecedě,
tj.
První úspěšné pokusy přenosem mluve
ného slova provedl Fessenden 1906. provede její
modulace vlnou nízkém (akustickém) kmitoč
tu, získanou mikrofonu. Jestliže
anténa přijímače, naladěná nosnou vlnu, za
chytila tento signál, pak postačilo odfiltrovat
z anténního obvodu nosnou vlnu zbývající níz
kofrekvenční vlna přiváděla sluchátek. 1911,
když nová zaoceánská loď Titanic své první
plavbě ztroskotala část cestujících byla za
chráněna loděmi, které byly přivolány radiový
mi signály potápějícího Titanicu. LEE
DE FOREST vložil 1906 mezi katodu anodu
diody jemnou mřížku. května 1923. Oscilátor byl buzen transformáto
rem.
23
.
V
A
¥
Ô
o
1
TT
TT
T"
=<9) (2)
sluchátka
a) b)
Obr.km.
5
