Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 22 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Koherer Ukázalo se, Hertzův rezonátor málo citlivý —přeskakující jiskřička byla velmi sla­ bá, takže bylo možné pozorovat jen pomocí lupy zatemněné místnosti. Tímto přístrojem zjišťoval blesky (jakožto impulzy elektromagnetického vlnění) vzdá­ lenost km. Koherer vel­ ký odpor, připojíme-li baterii, neprochá­ zí jím prakticky žádný proud. Jeho vynález se zprvu setkával nedůvěrou nezájmem, ale když 1899 svými přístroji, pomocí sig­ nálu SOS, přispěl záchraně posádky potápě­ jící lodi East Goodwin, stal rázem zná­ mým celém světě. Při přeskoku jiskry oscilátoru přeskočilajiskřička jiskřišti rezonátoru. Tento Hertzův oscilátor rozkmitáme např. Schéma Popovova přijímače atmosférických vý­ bojů: relé, koherer, zařízení „nulování“ kohereru Významným vynálezcem oboru rádiotele­ grafie prvním realizátorem dálkových bez­ drátových spojení byl i (1874- 1937). Pro sdělovací úče­ ly byl proto nevhodný bylo nutné vyvinout citlivější zařízení pro indikaci elektromagne­ tických vln. Sestává skleněné trubičky, níž jsou dva kovové válečky V2, mezi nimiž jsou jemné piliny železa niklu. tím, že elektrody kondenzátoru přivedeme náboj. Studia univerzitě Bo­ logni nedokončil, ale navštěvoval univerzitní přednášky, nichž seznámil Maxwello- vou teorií Hertzovými pokusy. Popov předvedl svůj vynález zasedání Ruské fyzi- kálně-chemické společnosti St.2. Když dosaho­ val spojení vzdálenost asi km, založil společnost pro výrobu vysílačů přijímačů, především pro námořní dopravu. rok později, 1896, předvedl první radiotelegrafické spojení. Palička signálního zvonku při zpětném po­ hybu klepnutím koherer snížila jeho vodi­ vost, tím jej připravila přijímání dalšího signálu. 22.2 Popov verzus Marconi Jedním prvních techniků, kteří zabývali praktickým využitím elektromagnetických vln, byl ALEXANDR STĚPANOVIČ POPOV (1852-1906). Sám pak dě­ lal pokusy elektromagnetickými vlnami, se­ strojil vysílač přijímač, stavěl různé antény a uskutečňoval spojení stále větší vzdále­ nosti. Hertzův oscilátor.asi (obr. „nevodivého“) stavu. Petěrburgu dne května 1895. Jeho první radiogram byl přenesen mezi dvěma budovami na vzdálenost 250 obsahoval dvě slova: „Genrich Gertz“ . Obr. Jedním nich tzv. Pou­ žil vysílač jiskřištěm, něhož zapínal proud v rytmu Morseových značek, přijímač opatřil zapisovačem telegrafních značek. Zapojení jeho přístroje obr. Vyvrcholením jeho úsilí bylo rádiové spojení realizované mezi Anglií Kana­ dou dne 12. Obr. Tímto proudem lze např.) Jiskry, které přeskakují jiskřišti, rozkmitají oscilátor a ten vyzařuje okolí elektromagnetické vl­ ny. Když bylo let, odjel Londýna, kde pokračoval svých pokusech, 1896 požádal patent svá zařízení. Popov seznámil s pracemi Hertze, experimentoval kohererem a 1895 sestrojil přístroj pro registraci atmosférických výbojů nazval jej „hlásič bou­ řek“. 22. Existenci elektromagnetických vln, které se šíří oscilátoru, prokázal Hertz pomocí rezonáto- ru (obr. stejném roce uskutečnil první rádiové spojení mezi Anglií Francií přes kanál Manche. Byl profesorem matematiky fyziky ná­ mořní škole Kronštatu. 20e). Byl otci Ital, matce Ir, pů­ vodem Bologne. koherer, obr. prosince 1901 vzdálenost 680 22 . Pokle­ pem koherer jej přivedeme původního (tj. 20c) tzv. 5. Dopadne-li však na něho elektromagnetická vlna, dojde mi­ kroskopickým výbojům mezi kovovými pilina­ mi, odpor kohereru poklesne začne jím pro­ cházet proud. 20d. pomocí jiskřiště, které při­ pojíme třecí elektrice, obr. 21. Protože změny vodivosti kohereru by­ ly malé, byl zvonek spínán pomocí relé. (Provedeme např. 21. ovládat pomocí citlivého relé elektrický zvonek