Stručné dějiny oboru elektrotechika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.

Vydal: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, Praha Autor: Daniel Mayer

Strana 21 z 40

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho učitelem rádcem byl Joseph Henry (viz kapitola). i CZ)a) e) Obr. Rea­ lizoval německý profesor Heinrich Hertz až 9 let Maxwellově smrti (r. Edisonův mikrofon zdokonalil Angličan DA­ VID HUGHES (1831-1900), obr. Bellovy vysílací přijí­ mací stanice byly stejné. Bell později svůj přístroj zjednodušil: kmitající ja­ zýčky nahradil ocelovou membránou. Tyto proudy přenášely vedením cívky přijímače rozkmitávala jazýčky odpovídajícím spektru kmitočtů. Nyní rozevřeme kondenzátor podle obr. 18). tím, kondenzátor přivede­ me náboj, nebo cívky indukujeme napěťový impulz.Bell pokoušel sestrojit aparát, který by umožnil hluchým lidem slyšet mluvené slovo a hudbu. odlehlých koncích byly kulové elektrody umístěné společné ose přilehlých kon­ cích opatřené kuličkami; mezera mezi nimi byla 21 . Zdokonalení telefonu provedl A. 20b: obvod tím podstatně změnil svůj tvar, ale je­ ho schopnost kmitat vlastním kmitočtem zůstává nezměněna. Po vynálezu Bellova telefonu vznikla celá řada jeho zlepšených konstrukcí. Zatímco přijímací zařízení bylo poměrně dokonalé (po menších úpravách se udrželo dodnes), vysílací zařízení bylo nevyho­ vující: proud indukovaný kmitající membránou a přenášený vedením byl nepatrný při jeho přenosu docházelo již malých vzdálenostech k útlumu. Zvukem jazýčky roz- kmitávaly, cívce elektromagnetu tím indukovaly proudy. Tímto uspořádáním výrazně zvýšil po­ čet nedokonalých kontaktů, tedy citlivost mikrofonu. 1888) rovněž prozkoumal jejich vlastnosti, zejména zákoni­ tosti jejich šíření, odrazu lomu. uzavře­ ný kmitavý obvod, může rozkmitat vlastním kmitočtem, např. Tento obvod nazýváme otevřeným kmitavým obvodem nebo též lineárním oscilá­ torem. Hertz použil dvě kovové, navzájem izolované ty­ če. 19: uhlíková ty­ činka (A), svých koncích zahrocená, byla lehce uložena podpěrách (C), které byly při­ pevněny rezonanční destičce. Edison: 1877 získal patent uhlíkový mikrofon.2. Edison tak podstatně zvýšil kvalitu přená­ šeného zvuku hlasitost telefonu, tedy vzdá­ lenost, níž bylo možno přenášet hovor. Místo uhlíkových tyčinek později začala používat uhlíková zrnka, něž doléhala mem­ brána. Mikrofon sluchátko byly stejné. Tento mikrofon byl již poměrně dosti citlivý. Tvořil magnetický obvod permanentním magnetem, cívkou a řadou ocelových jazýčků naladěných urči­ tý kmitočet (obr. Zatímco uzavřeného kmitavého obvo­ du kmitá energie mezi cívkou kondenzáto- rem (aniž opustí obvod), otevřeného kmita­ vého obvodu energie vyzařována prostoru. Genialita Hertzových pokusů spočívá tom, že poprvé sestrojil otevřený kmitavý obvod. 20.1 Hertzovy experimenty Bezdrátový přenos informace založen pů­ sobení elektromagnetických vln, které teoretic­ ky předpověděl Maxwell již 1864.2 Bezdrátový přenos informace 5. 20a, tzv. Hertzovým pokusům: (a) uzavřený kmitavý obvod, (b) otevřený kmitavý obvod, (c) Hertzův oscilátor, (d) Hertzův oscilátor jiskřištěm, (d) rezonátor V čem tedy spočívaly Idasické Hertzovy poku­ sy dokazující existenci elektromagnetických vln? Jak známo, obvod podle obr. 5. Dokázal tak Maxwellovu představu, elektromagnetic­ ké vlny chovají jako vlny světelné. Tím též měnil proud ve vedení, něhož byl zapojen galvanický člá­ nek. Bellův tele­ fon však umožňoval telefonní styk jen krát­ ké vzdálenosti. Bellův telefon tedy pracoval základě záko­ na elektromagnetické indukce nepotřeboval baterii. Jeho podstatou byl nedokonalý kon­ takt mezi uhlíkovou platinovou destičkou; elektrický odpor tohoto kontaktu měnil při dopadu zvukové vlny