Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
2 Bezdrátový přenos informace
5.
i CZ)a) e)
Obr. 18).
Místo uhlíkových tyčinek později začala
používat uhlíková zrnka, něž doléhala mem
brána. Nyní rozevřeme kondenzátor podle obr. 20. 19: uhlíková ty
činka (A), svých koncích zahrocená, byla
lehce uložena podpěrách (C), které byly při
pevněny rezonanční destičce. uzavře
ný kmitavý obvod, může rozkmitat vlastním
kmitočtem, např.
Po vynálezu Bellova telefonu vznikla celá
řada jeho zlepšených konstrukcí.1 Hertzovy experimenty
Bezdrátový přenos informace založen pů
sobení elektromagnetických vln, které teoretic
ky předpověděl Maxwell již 1864. Dokázal tak
Maxwellovu představu, elektromagnetic
ké vlny chovají jako vlny světelné. Tento mikrofon
byl již poměrně dosti citlivý. Edison tak podstatně zvýšil kvalitu přená
šeného zvuku hlasitost telefonu, tedy vzdá
lenost, níž bylo možno přenášet hovor. tím, kondenzátor přivede
me náboj, nebo cívky indukujeme napěťový
impulz. Mikrofon sluchátko byly stejné.
Edison: 1877 získal patent uhlíkový
mikrofon.
Bellův telefon tedy pracoval základě záko
na elektromagnetické indukce nepotřeboval
baterii. Bellův tele
fon však umožňoval telefonní styk jen krát
ké vzdálenosti.
Genialita Hertzových pokusů spočívá tom,
že poprvé sestrojil otevřený kmitavý obvod. Bellovy vysílací přijí
mací stanice byly stejné. Zdokonalení telefonu provedl A. Rea
lizoval německý profesor Heinrich Hertz až
9 let Maxwellově smrti (r.
20b: obvod tím podstatně změnil svůj tvar, ale je
ho schopnost kmitat vlastním kmitočtem zůstává
nezměněna.
Edisonův mikrofon zdokonalil Angličan DA
VID HUGHES (1831-1900), obr.
5. Bell
později svůj přístroj zjednodušil: kmitající ja
zýčky nahradil ocelovou membránou.Bell pokoušel sestrojit aparát, který by
umožnil hluchým lidem slyšet mluvené slovo
a hudbu. Jeho učitelem rádcem byl Joseph
Henry (viz kapitola). odlehlých koncích byly kulové elektrody
umístěné společné ose přilehlých kon
cích opatřené kuličkami; mezera mezi nimi byla
21
. Tvořil magnetický
obvod permanentním magnetem, cívkou
a řadou ocelových jazýčků naladěných urči
tý kmitočet (obr. Zvukem jazýčky roz-
kmitávaly, cívce elektromagnetu tím
indukovaly proudy. Zatímco přijímací zařízení bylo
poměrně dokonalé (po menších úpravách se
udrželo dodnes), vysílací zařízení bylo nevyho
vující: proud indukovaný kmitající membránou
a přenášený vedením byl nepatrný při jeho
přenosu docházelo již malých vzdálenostech
k útlumu. Tímto uspořádáním výrazně zvýšil po
čet nedokonalých kontaktů, tedy citlivost
mikrofonu. Tím též měnil proud
ve vedení, něhož byl zapojen galvanický člá
nek.
Hertz použil dvě kovové, navzájem izolované ty
če. Hertzovým pokusům: (a) uzavřený kmitavý
obvod, (b) otevřený kmitavý obvod, (c) Hertzův oscilátor,
(d) Hertzův oscilátor jiskřištěm, (d) rezonátor
V čem tedy spočívaly Idasické Hertzovy poku
sy dokazující existenci elektromagnetických vln?
Jak známo, obvod podle obr. 1888) rovněž
prozkoumal jejich vlastnosti, zejména zákoni
tosti jejich šíření, odrazu lomu. Tyto proudy přenášely
vedením cívky přijímače rozkmitávala
jazýčky odpovídajícím spektru kmitočtů. Zatímco uzavřeného kmitavého obvo
du kmitá energie mezi cívkou kondenzáto-
rem (aniž opustí obvod), otevřeného kmita
vého obvodu energie vyzařována prostoru. Jeho podstatou byl nedokonalý kon
takt mezi uhlíkovou platinovou destičkou;
elektrický odpor tohoto kontaktu měnil při
dopadu zvukové vlny. 20a, tzv. Tento obvod nazýváme otevřeným
kmitavým obvodem nebo též lineárním oscilá
torem.2
