Stručná methodika počtů

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...

Vydal: Neurčeno Autor: Karel Domin

Strana 98 z 127

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Postup při tom (na př. Stejnorodé jednotky zlomkové slučují již druhé třídě hod­ noty vyšší, poloviček tvoří celky, čtvrtin polovičky — Ye vyšší jednotky skládati lze ovšem jen zlomky, které řečených vyšších hodnot dělením vznikly.se zlomky jako čísly pojmenovanými bez všelikých zvláštních pravidel.; sou­ stavě desítkové patří desetiny, setiny, tisíciny. čtvr­ tiny polovice). Podle toho náležejí zlomky různým soustavám číselným. první třídě vyskytují při roz­ dělování první přípravy zlomkům; jedná ně­ kterého čísla.. První znázornění zlomku děje archu papíru, papírovém kotouči, prutech, zkrátka věcech, které před očima žáků přesně rovné díly rozděliti dají. Proto počítá . Druhé početnici Kraus-Habernalove jedná zvláštní stať základech počtů zlomky; předvádějí (|, jgj) zlomky, jejichž jmenovatelé zakládají číslech 10, tedy zlomky pro praktický život nejdůležitější.př. Proto nepovažuje druhé třídě jmeno­ vatel číslo, nýbrž pokládá jméno. Potom následuje sečítání, odčítání násobení zlomků D Stručná methodika počtů. při probírání polovice) jest tento: Pojem zlomku vyvodí 11a skutečných předmětech, které rozdělí rovné díly; poté znázorní graficky (délka školní tabuli rozdělí); každý díl pojmenuje (polovice) vytkne jako jednotka (to jest jedna polovice). Potom označí zlomek čitatelem jmenovatelem, později zlomky čítají, přeměňují celky tyto zlomky; po případě slučují zlomky nižší vyšší téže soustavy (na.čísla složená jednotek zlomkových, jejichž počet udán jest číslem de­ kadickým. Se zlomky stejnojmennými stejném jmenovateli) též se zlomky téže soustavy počítati lze již druhé třídě právě tak, jako s čísly pojmenovanými. Podle čísla složeny jsou polovice, čtvrtiny, osminy, šestnáctiny d. Obdobně jako počítání čísly celými, opírá první počítání se zlomky čísla operativní, jest, jednotlivé zlomky probírají se zvlášť.; pravíme, zlomky náleží soustavě dvojkové; soustavě trojkové náleží třetiny, devítiny, sedmadvacetiny aj.; soustavy pětkové jsou zlomky jmenovatelem 25, 125 j.. Znalost soustavy zlomkové srovnati lze rozšířením číselného oboru; proto věnovati jest při vyučování touž péči jako onomu. Nesnáze při počítání zlomky vyskytují teprve při písemném po­ čítání, proto, náleží zlomky různým soustavám, též proto, že označení zlomku čitatelem jmenovatelem pro počítání není vhodné. Šestiny, dvanáctiny, patnáctiny náleží soustavě smíšené proto, složeny jsou podle dvou čísel